Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Vláda lepí díry na pracovním trhu. Do Česka pustí více pracovníků z Ukrajiny, Mongolska či Filipín

Vláda lepí díry na pracovním trhu. Do Česka pustí více pracovníků z Ukrajiny, Mongolska či Filipín

Ministerstvo zahraničí zvýší kapacity, aby mohlo vyřídit ročně až 20.000 žádostí z Ukrajiny o práci v Česku, tedy zhruba dvojnásobek současného počtu. Víc zaměstnanců by mělo do ČR přicházet i z Mongolska a Filipín, kde začnou platit pravidla podobná jako pro Ukrajinu. Úřad sonduje i pracovní trh Srbska a Běloruska. Po dnešním jednání vlády to uvedl šéf české diplomacie Martin Stropnický (ANO). Rozšíření služeb konzulátů bude podle něj stát 50 milionů korun. Současně uvažuje o navýšení poplatku za žádost. Dnešní rozhodnutí kabinetu má za cíl mimo jiné zkrátit dobu zpracování žádostí.

Vyšší má být i kvóta pro hledání pracovníků na Ukrajině pro české zemědělství, naroste na 1500 lidí ročně z nynějšího počtu 572, uvedl po jednání ministr.

Takzvaný režim Ukrajina pro nabírání pracovníků z této země dosud počítal s roční kvótou 9600 žádostí. Pro Mongolsko platí limit tisíc žádostí stejně jako pro Filipíny.

Vyřízení žádosti z Ukrajiny o práci v Česku v současnosti podle Hospodářské komory ČR trvá v průměru sedm měsíců, ale dnešní rozhodnutí vlády čekání firem na nové zaměstnance výrazně zkrátí. „Pro české zaměstnavatele jsou současné lhůty velkým problémem. Hospodářská komora na ministerstvech vnitra a zahraničních věcí rychlejší nábor zahraničních pracovníků aktivně iniciovala a jsem velice ráda, že se to podařilo,“ sdělila viceprezidentka komory Irena Bartoňová Pálková.

Stropnický se dnes ohradil proti dlouhodobým námitkám odborářů vůči nabírání poptávaných pracovních sil ze zahraničí. „Nejde o dumpingové náklady, jsou placeni v rámci mzdového mediánu,“ uvedl. O odměňování pracovníků ze zahraničí podle něj jednala vláda se zaměstnavateli. Podle Hospodářské komory je v Česku akutní nedostatek pracovních sil. Nábor pracovníků z ciziny je pro české firmy krátkodobou pomocí a pro dlouhodobé řešení je podle komory potřeba změnit vzdělávací systém, aby absolventi škol v budoucnu lépe odpovídali požadavkům pracovního trhu.

Na tom, že jako nástupce bývalého ministra Lubomíra Zaorálka (ČSSD) v čele Černínského paláce hodlá Stropnický zrychlit přijímání pracovníků z Ukrajiny, se nový ministr dohodl s premiérem Andrejem Babišem (ANO) už v prosinci při nástupu do funkce. O navýšení počtu příchozích pracovníkůusilují zaměstnavatelé, kterým při rekordně nízké nezaměstnanosti chybějí pracovní síly. Babiš o navýšení počtů hovořil už jako ministr financí minulé vlády, ve které ANO spolupracovalo s ČSSD a KDU-ČSL.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1