Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Vláda plete bič na firmy. Za opakované nedodání účetní závěrky hrozí společnostem zrušení

Vláda plete bič na firmy. Za opakované nedodání účetní závěrky hrozí společnostem zrušení

Sankce za nedodání účetní uzávěrky by se pro firmy měly významně zpřísnit. Počítá s tím alespoň novela zákona o obchodních korporacích, kterou během týdne schválila vláda. Podle ní by v krajním případě mohla být firma, která svou účetní závěrku opakovaně nedodá, jednoduše zrušena. Novela ještě musí projít Parlamentem a musí ji podepsat prezident.

Cílem novely je zabránit existenci neaktivních společností, tedy firem, které nevyvíjí žádnou ekonomickou činnost a existují pouze formálně.

Stávající úprava umožňuje podle materiálu postihovat obchodní korporace za nepředkládání listin jen v omezené míře, v úvahu přichází pouze ukládání pořádkové pokuty nebo zrušení obchodní korporace s likvidací. "Navrhovaná úprava umožňuje za splnění určitých podmínek zrušit obchodní korporaci i bez likvidace. Jedná se o méně nákladný a pro rejstříkové soudy méně zatěžující způsob postihu neaktivních společností," uvádí materiál.

Hospodářská komora nicméně upozornila, že stát neprovedl analýzu stávajících sankcí. "Pokud se prokáže, že stát dostatečně nevyužívá současné nástroje, Hospodářská komora ČR nevidí racionální důvod, proč by měl vůči podnikům přitvrzovat," uvedl mluvčí komory Miroslav Diro.

V této souvislosti Hospodářská komora ministerstvům a jiným ústředním orgánům státní správy doporučuje, aby provedly revizi povinností, které podnikatelům stát ukládá, aby zjistily, zda takové údaje vůbec potřebují. Příkladem, je otázka, zda sám stát k něčemu potřebuje tak citlivé dokumenty, jako jsou třeba detailní výroční zprávy a úplné účetní závěrky podniků, a zda je schopen s nimi vůbec pracovat.

Postih neaktivních společností pro nezakládání účetních závěrek není podle materiálu v zahraničních úpravách ničím neobvyklým. Schválený návrh se podle dokumentů inspiroval francouzským a estonským zákonem.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1