Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Vláda s podporou SPD? Jde o to, aby změna vlády nevedla ke změně režimu, upozorňuje Kysela

Vláda s podporou SPD? Jde o to, aby změna vlády nevedla ke změně režimu, upozorňuje Kysela

Může být vznik vlády hnutí ANO s podporou komunistů a okamurovců nebezpečný pro budoucnost české politiky? Lze v této souvislosti dokonce hovořit o konci polistopadového režimu? A zažíváme ještě pořád pouze krizi politickou, anebo už lze hovořit o krizi ústavní? A jak se to má s případnými předčasnými volbami a kdo za vleklé vyjednávání o vládě nese hlavní odpovědnost? O tom všem jsme hovořili s ústavním právníkem Janem Kyselou.

Nacházíme se ještě pořád pouze v politické krizi, anebo byste ji už označil za ústavní?

Po mém soudu jde o krizi politickou, která má ovšem potenciál přerůst v krizi ústavní, pokud by postup hlavních aktérů nerespektoval ústavní pravidla v jejich souvislostech. Klíčové z těchto pravidel požaduje vládu opírající se o důvěru Poslanecké sněmovny. Opak má být jen prozatímní výjimkou. Má-li výjimka zůstat výjimkou, nemůže se přeměnit v trvalé aranžmá.

Andrej Babiš sice vyjednává o své druhé vládě, faktem ale je, že ho prezident sestavením druhé vlády ještě nepověřil. Jinak řečeno: fakticky má druhý pokus o sestavení vlády v rukou ještě pořád prezident. Jak hodnotíte jeho počínání?

Podle mého názoru prezident republiky poněkud zkomplikoval celý proces sestavování vlády tím, že vybral jako možného premiéra výlučně Andreje Babiše a k tomu nevytvořil žádný tlak na minimalizaci doby vládnutí vlády ve stavu demise.

Zkrátka, do úradku garanta dodržování ústavních pravidel vstoupily politické motivy. Pověření k vedení rozhovorů o možnostech sestavení vlády známe i ze zahraničí. Jde ovšem o poměrně svižné prozkoumání terénu s podáním návrhů na řešení. Prezident republiky vlastně od lednového přijetí demise vlády neučinil žádný další ústavní krok.

V zásadě existuje několik scénářů, jak krizi překonat. Tím nejrealističtějším je asi menšinová vláda hnutí ANO s podporou nejen komunistů, ale také SPD. Co to může znamenat pro budoucnost českého politického systému?

Kromě symbolického rozměru, který mně připadá depresivní, by záleželo na programu. Je ovšem vcelku evidentní, že všechny tři strany založily svou existenci na kritice polistopadového politického uspořádání, byť v různé míře razance. K demontáži ústavního systému jim nejspíše budou chybět hlasy; na tom ostatně vznik vládní koalice nic nezmění.

Jinou věcí je, k čemu užijete moc vlády. Viděli jsme, že služební zákon příliš účinnou pojistkou před změnami v horních patrech státní správy není, obezřetní bychom museli být vůči státnímu zastupitelství, policii, tajným službám… Obvykle se o jejich osud jen kvůli změně vlády nebojíte. Jde však o to, aby změna vlády nevedla ke změně režimu.

Měly tedy podle vás tradiční strany jednat s Andrejem Babišem na nějaké společné dohodě? Anebo kvitujete jejich zásadový postoj, tedy že do vlády s trestně stíhaným politikem nepůjdou?

To je těžká otázka. Logické by samozřejmě bylo, kdyby Andrej Babiš na postu předsedy vlády netrval, protože jde evidentně o jedinou překážku vytvoření hned několika koalicí. Tady však zjevně působí jiná logika.

Jak pravděpodobnou variantou jsou podle vás předčasné volby? Jaké k nim existují ústavně konformní cesty a kdy by případně mohly být?

Předčasné volby jsou důsledkem rozpuštění sněmovny, k němuž může dojít z pěti různých důvodů. Dva souvisejí s tím, že sněmovna není schopna se sejít či se usnášet, další je vázán na její nečinnost ve vztahu k vládnímu návrhu zákona, s nímž vláda spojila otázku důvěry. Pro nás je praktický neúspěch tří pokusů o ustavení vlády s důvěrou Poslanecké sněmovny.

Ve všech těchto případech nicméně prezident republiky sněmovnu rozpustit nemusí. Ústava zjevně předpokládá možnost, že je v dané chvíli vidět světélko na konci tunelu, pročež by rozpuštění mohlo být zbytečné. Prezident republiky naopak rozpustit sněmovnu musí tehdy, když to sněmovna navrhne třípětinovou většinou všech poslanců. A taková většina ve sněmovně zatím není.

Ústava předpokládá, že projdeme až třemi pokusy o sestavení vlády, ledaže je zřejmé, že to nemá smysl. Tempo těch pokusů je dáno jednak politickými reáliemi, jednak zmiňovaným požadavkem vlády s důvěrou sněmovny. Proto nemůže a nesmí jít o proces na roky.

A co úřednický kabinet? Je realistické, že by se prezident mohl pokusit o manévr, který si už jednou neúspěšně vyzkoušel. Na mysli mám vládu Jiřího Rusnoka, tedy něco na způsob úřednického kabinetu…

Technicky vzato má prezident republiky takovou možnost vždy. Nicméně i taková vláda potřebuje důvěru sněmovny. Pokud by ji nedostala a prezident republiky by ji nechal vládnout, jednalo by se o vládu prezidentskou, v zákonodárném procesu nejspíše nepříliš úspěšnou, při delším fungování evidentně protiústavní.

Ať tak či tak: půl roku od voleb nemáme vládu s důvěrou, řešení je přitom v nedohlednu. Kdo a proč za to nese hlavní odpovědnost?

Na základě kusých informací, které mám, Miloš Zeman a Andrej Babiš.

 

Většinu velkých měst získalo ANO, neovládlo ale Prahu. Významně ztratila ČSSD

Hnutí ANO získalo v letošních komunálních volbách nejvíce velkých měst. Ztratilo ale Prahu, kde vyhrála ODS před Piráty, ANO tam skončilo páté. V Brně, Ostravě a řadě dalších měst však zvítězilo. Významné ztráty zaznamenala sociální demokracie. V celé republice pak tradičně nejvíce zastupitelských křesel získala nejrůznější místní sdružení nezávislých kandidátů. Volební účast se pohybovala mírně nad 47 procenty, což je zhruba o tři procentní body víc než v roce 2014. Vyplývá to z údajů na volebním serveru.

Občanští demokraté sice v Praze vyhráli, ale mohou i tak skončit v opozici. O koalici chtějí totiž další subjekty, jež v hlavním městě uspěly - hnutí Praha Sobě a Spojené síly pro Prahu (TOP 09, STAN a KDU-ČSL) - jednat s Piráty. Do pražského zastupitelstva se poprvé od roku 1990 nedostanou zástupci ČSSD a KSČM. Sociální demokraté nebudou poprvé od roku 1990 ani v zastupitelstvech některých dalších měst, kde dosud měli vliv na chod radnic. Platí to například pro Hradec Králové, Ústí nad Labem a Zlín.

ODS, která v Praze vyhrála komunální volby, získala v 65členném zastupitelstvu 14 mandátů. Druzí Piráti mají 13 mandátů stejně jako třetí Praha Sobě a čtvrtá koalice TOP 09 a STAN. Hnutí ANO, jež mělo v minulém období primátorku, v Praze skončilo na pátém místě. Bude mít 12 křesel.

Volby

V Brně vyhrálo hnutí ANO s 23,03 procenta voličů a v pětapadesátičlenném zastupitelstvu získalo 18 mandátů. Na druhém místě skončila ODS s podporou Svobodných s výsledkem 18,55 procenta, což znamená zisk 14 mandátů. Primátor a lídr ANO Petr Vokřál jednal už s jedničkou ODS Markétou Vaňkovou. Ani jeden spolupráci nevyloučil, ale ani ji nepotvrdil.

V Ostravě vyhrálo ANO s velkým náskokem. Získalo 32,72 procenta hlasů a 21 mandátů v zastupitelstvu, které má 55 členů. Na druhém místě skončilo hnutí Ostravak, volilo ho 11,49 procenta lidí a má sedm mandátů. Ostravský primátor a lídr vítězného hnutí ANO Tomáš Macura už před volbami tvrdil, že by uvítal pokračování nynější koalice s hnutím Ostravak, ODS a lidovci. Dnes ČTK řekl, že to platí.

ANO zvítězilo ve valné většině krajských měst, na prvním místě skončilo také v Plzni, Olomouci, Jihlavě, Hradci Králové, Karlových Varech, Ústí nad Labem, Pardubicích, Českých Budějovicích a Zlíně. V Liberci skončilo ANO druhé, vyhráli tam Starostové pro Liberecký kraj.

Link

Z dalších statutárních měst zvítězila například v Karviné a ve Frýdku-Místku ČSSD. V Třinci vyhrálo sdružení Osobnosti pro Třinec, v Kladně Volba pro Kladno a v Mostě hnutí ProMOST. Občanští demokraté zvítězili v Jablonci nad Nisou, Mladé Boleslavi a Teplicích. ANO vyhrálo v Chomutově, Přerově, Prostějově, Havířově, Děčíně a Opavě.

Drahoš a Čunek se můžou smát, o Senát zápolí ODS s ANO. Rath s Paroubkem propadli>>>

Premiér a předseda ANO Andrej Babiš označil výsledky v krajských a okresních městech za úspěch. ANO podle něj mění Česko k lepšímu. Pražský výsledek předseda ANO a premiér považuje za důsledek toho, jaké bylo působení zástupců hnutí v hlavním městě v uplynulých čtyřech letech. Neočekává, že by výsledek voleb ovlivnil fungování koaliční menšinové vlády ANO a ČSSD.

Podle předsedy ODS Petra Fialy občanští demokraté ve volbách jasně posílili a ukazuje se, že strana jde krok po kroku správným směrem. V příštích volbách do Poslanecké sněmovny by podle něj měla ODS bojovat o směřování Česka proti "levicovému hnutí ANO". Babiš předtím při hodnocení voleb levicovou orientaci svého hnutí odmítl a Fialu kvůli podobným vyjádřením kritizoval.

Link

Předseda ČSSD Jan Hamáček bere výsledek voleb jako signál, že se sociální demokracie už odrazila ode dna, na které dopadla v loňských sněmovních volbách. Úspěchy se dostavily tam, kde je strana konsolidovaná, řekl. Vyzdvihl výsledky v Karviné, Frýdku-Místku či Náchodě, naopak pro velká města chce hledat nová témata, za vhodné považuje dostupné bydlení.

Volby se podle komisí obešly bez větších problémů. V Ústeckém kraji ale policie přijala několik podnětů kvůli podezření z možného pokusu o ovlivnění voleb, všemi se zabývá. Kriminalisté zasahovali ve volebních místnostech v Ústí nad Labem a Bílině na Teplicku, podrobnosti ale zatím policie sdělovat nebude.

Sto třicet mega v hajzlu a Prahu nemáme. Komentář čtěte zde>>>

Po volbách už padají hlavy. Rezignovat se chystá místopředseda ČSSD Foldyna>>>

-1