Vláda schválila navýšení počtu českých vojáků na zahraničních misích | info.cz

Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Vláda schválila navýšení počtu českých vojáků na zahraničních misích

Vláda schválila navýšení počtu českých vojáků na zahraničních misích

Česká republika by ještě letos mohla vyslat do Iráku, Afghánistánu a Mali asi o 270 vojáků víc. Návrh ministerstva obrany dnes schválila vláda. Materiál zahrnuje i plán zahraničních misí na příští dva roky. Vojáci by se měli podílet na stejných misích jako nyní, příští rok by navíc měli střežit vzdušný prostor nad Pobaltím. Rozšíření armádních misí teď posoudí poslanci a senátoři.

Posílené zahraniční operace by resort obrany stály 2,1 až 2,4 miliardy korun ročně. Současný mandát umožňuje, aby se zahraničních misí zúčastnilo 806 českých vojáků. Vedle Afghánistánu, Mali a Iráku působí třeba na Golanech, Sinaji či v Kosovu. Podle návrhu by se jejich počet měl ještě letos zvýšit na 1081 a příští rok na 1191. V roce 2020 by v misích mohlo působit 1096 českých vojáků.

Návrh na armádní mise v zahraničí nyní putuje k zákonodárcům. Menšinový kabinet v demisi premiéra Andreje Babiše (ANO) bude muset najít pro plán podporu dalších politických stran. Poslancům z ODS, TOP 09 a Pirátské strany se nelíbí, že návrh předkládá vláda v demisi. To, aby mise předložila vláda s důvěrou, by přivítala i KDU-ČSL.

Vláda nemůže počítat ani s bezvýhradnou podporou KSČM a SPD, s nimiž by mohl Babiš podle úterního doporučení prezidenta Miloše Zemana jednat o společném vládnutí. Komunisté mají proti vysílání vojáků do misí, které nejsou v rámci mandátu OSN, výhrady dlouhodobě. Kriticky se k zapojování do velkého množství zahraničních operací staví také Svoboda a přímá demokracie (SPD).

Návrh ministryně Karly Šlechtové (ANO) počítá se zachováním působení v současných misích, příští rok přibude vyslání letecké jednotky se stíhačkami Gripen do Pobaltí. Ještě letos by mělo v případě schválení návrhu odjet do Afghánistánu až o 140 vojáků více. Česká armáda má nyní v zemi mandát na 250 vojáků, kteří působí v Kábulu a na základně Bagrám. Nově by se měli vydat do province Lógar, kde by cvičili speciální jednotku afghánské policie, a do provincie Herát, kde by pomáhali s výcvikem afghánských vojáků.

V Mali se má mandát zvýšit z 50 na 120 lidí. Česká armáda chce mít v zemi další jednotku, která by hlídala či doprovázela vojáky výcvikové mise Evropské unie. Působnost českého zapojení by se zároveň měla rozšířit i na okolní země takzvaného Sahelu, a to v souvislosti s připraveným novým unijním mandátem mise, který by měl začít v roce 2018. Do mise OSN, která také v Mali působí, by se mohl zapojit malý expertní tým. Tato jednotka by měla mít do 30 vojáků.

Více vojáků má zamířit také do Iráku, příští rok by do země mohla vyjet chemická jednotka. Armáda navíc čeká na vyjádření NATO, které v Iráku plánuje spustit vlastní misi. České jednotky by pak mohly být do této mise zapojeny a případně v ní i posíleny.

 

Volby 2018

Senátní volby 2018

Termín senátních voleb Kandidáti do Senátu Voličský průkaz

Komunální volby 2018

Termín komunálních voleb Jak volit do zastupitelstva

V rámci voleb do Senátu není třeba volební lístek nijak upravovat, stačí lístek s vybraným kandidátem vložit do příslušné obálky a vhodit do volební urny. Volby do zastupitelstev fungují jinak, je možné udílet preferenční hlasy. Všechny kandidující subjekty jsou na jednom velkém hlasovacím lístku.

Základní shrnutí informací pro VOLBY 2018 -  Senátní i komunální >>>

Čekají nás teploty nad 40 stupňů, oteplování nejde zastavit, varuje klimatolog z Matfyzu

Vlna veder, která zasáhla v posledních dnech Českou republiku, je důkazem, že klimatická změna dorazila i k nám. Peter Huszár z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy tvrdí, že oteplování lze zastavit jen drastickým snížením emisí. I kdyby se to ale podařilo, nepůjde to hned. Huszár zároveň předpovídá, že pokud nastavený trend bude pokračovat, budeme se stále častěji setkávat s extrémními projevy počasí, a teploty nad 40 stupňů už ani v Česku nebudou výjimkou. Jak nebezpečné je sucho? Proč je ve střední Evropě aktuálně takové vedro? A proč mají lidé dojem, že přicházíme o jaro a podzim? Podívejte se na rozhovor.