Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Vláda schválila víza pro investory mimo EU. Chce je ale vůbec, když jsou podmínky tak přísné?

Vláda schválila víza pro investory mimo EU. Chce je ale vůbec, když jsou podmínky tak přísné?

Vláda schválila zavedení zvláštního vízového programu pro investory mimo Evropskou unii. Nabízí jim zajímavou výměnu – investujte u nás peníze, tvořte pracovní místa a my vám za to přidělíme povolení k dlouhodobému pobytu. Jenže ministerstvo průmyslu a obchodu, které návrh na tento program předkládá, jakoby zahraniční kapitál v Česku ani nechtělo. 

Zvláštní investorský program totiž předpokládá, že mimounijní podnikatelé v Česku musí investovat nejméně 75 milionů korun a vytvořit alespoň 20 pracovních míst. A navíc se bude muset jednat o dlouhodobou a významnou investici. Tyto podmínky jsou však v rámci konkurenceschopnosti mezi okolními státy velmi přísné, a je tak otázka, zda vůbec pozornost investorů přilákají.

„Přijde nám, že v rámci středoevropského prostoru jsou ty požadavky příliš vysoké. Hospodářská komora navrhovala, aby byla požadována investice 15 milionů a tvorba alespoň 10 pracovních míst,“ řekl pro server INFO.CZ tiskový mluvčí Hospodářské komory České republiky Miroslav Beneš.

Nastavené úrovně se příliš nelíbí ani Svazu průmyslu a dopravy. „V připomínkovém řízení dal Svaz průmyslu a dopravy jasně najevo, že navržené hranice pro hodnotu investice 50 milionů korun a vytvoření alespoň 20 pracovních míst jsou podle jeho názoru příliš přísné. Na základě připomínek některých dotčených rezortů bylo nařízení předloženo vládě ke schválení nakonec ještě v přísnější variantě vyžadující investici 75 milionů Kč. Oceníme, pokud v budoucnu bude vláda ochotná nastavit tyto podmínky pro investory přátelštěji," řekla pro INFO.CZ tisková mluvčí Svazu Eva Veličková.

Je totiž fakt, že jak okolní, tak i ekonomicky silnější státy mají na víza udělovaná investorům podstatně nižší nároky. Například v Německu je požadována investice přibližně třetinová – milion eur (27 milionů korun) a tvorba deseti nových pracovních míst, v Maďarsku dokonce jen požadovaná investice jen 250 tisíc eur (6.7 milionů korun).

Jenže ministerstvo trvá na svém. „Obecným cílem zákonného nastavení podmínek vstupu a pobytu za účelem investování je dosažení přínosu migrace (pro ekonomiku státu, kraje či obce) a rovněž omezení rizika dodatečných nákladů pro stát,“ uvádí Ministerstvo průmyslu a obchodu ve svém návrhu. „Nařízení vlády předpokládá, že o dlouhodobý pobyt za účelem investování bude moci žádat investor, který se zaváže vytvořit nová pracovní místa, z čehož pak plyne pozitivní dopad na státní rozpočet, neboť zaměstnavatel bude odvádět ze mzdy zaměstnanců odvody na sociální a zdravotní pojištění,“ dodává dokument.

 

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1