Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Vláda se s odboráři na růstu platů nedohodla. Další schůzka se má konat 9. července

Vláda se s odboráři na růstu platů nedohodla. Další schůzka se má konat 9. července

Zástupci vlády se zatím nedohodli s odboráři na růstu platů ve veřejném sektoru. Dál se bude jednat o termínu navýšení, poměru rozdělení přidávané sumy na tarify a odměny a o případném rušení platové tabulky pro lidi s nejnižším výdělkem. Novinářům to dnes po jednání s premiérem Andrejem Babišem (ANO) a ministryněmi financí a práce v demisi Alenou Schillerovou (za ANO) a Jaroslavou Němcovou (ANO) řekl předák Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula. Další schůzka se má konat 9. července. Kabinet odborům víc peněz na platy dnes neslíbil.

Odbory požadují pro učitele o 15 procent vyšší sumu na platy a pro ostatní pracovníky veřejného sektoru zvýšení tarifů o deset procent, a to od října. Premiér Andrej Babiš (ANO) minulý týden řekl, že do platů poputuje příští rok o deset procent peněz víc než letos. Učitelé by si měli přilepšit o 15 procent. Pro ostatní zaměstnance, tedy hasiče, policisty či úředníky má být na platy o šest procent prostředků víc. Tarify by se jim měly zvýšit o dvě procenta, zbytek by byl na odměny.

 

„Budeme dál jednat o možnosti změny v poměru mezi tarifním navýšením a tím, co by zůstalo nadřízeným na nadtarifní složku... Kompromis by se dal hledat v termínu, v poměru mezi objemem a faktickým přidáním do tarifů a v možnosti zrušení první tabulky pro nejhůře odměňované,“ uvedl Středula.

Podle něj má ministerstvo práce nyní spočítat, kolik by škrtnutí nejnižší tabulky a odměňování pracovníků podle vyšší tabulky stálo. U nejhůř placených by to představovalo navýšení asi o 3,5 procenta a vyšlo na několik stovek milionů, upřesnil Středula.

Babiš už dřív řekl, že by se výdělky ve veřejném sektoru neměly zvedat plošně. Růst by měly nejhůře placeným pracovníkům a tam, kde zaměstnanci chybí. O odměňování by měli rozhodovat nadřízení. Odboráři trvají ale na navýšení tarifů. „Pokud se víc nenavýší tarifní složka platu, tak ty peníze k lidem nedoputují,“ dodal předseda ČMKOS.

 

Zástupci vlády odborářům víc peněz na platy neslíbili. Podle předáků by větší sumu ale mohla pak zajistit upřesněná predikce vývoje ekonomiky pro příští rok. Pokud by výsledky byly pozitivní a očekávaný růst vyšší, mohla by se zvednout i částka na výdělky. Roli by mohlo hrát také složení nové vlády a jednání s budoucími koaličními ministry, míní Středula. Ministerstvo práce má připadnout sociálním demokratům.

ČMKOS zastřešuje 13 svazů veřejného sektoru, a to třeba školské, hasičské, úřednické či zdravotnické odbory. Jejich předáci se dnešního jednání účastnili. Ve veřejných službách a správě loni podle informačního systému ministerstva práce o průměrném výdělku pracovalo přes 634.700 zaměstnanců. Průměrný hrubý plat rostl o 8,4 procenta, dosáhl 31.968 korun. Polovina pracovníků vydělávala víc než 29.840 korun hrubého. Částky jsou vyšší než v soukromém sektoru.

Odboráři vládu k jednání o zvýšení platů vyzvali v polovině března. Stěžovali si na to, že s nimi premiér nejedná. Pohrozili minulý týden protesty. Dnes se pak konala první schůzka.

 

Volby 2018

Senátní volby 2018

Termín senátních voleb Kandidáti do Senátu Voličský průkaz

Komunální volby 2018

Termín komunálních voleb Jak volit do zastupitelstva

Praha Brno Ostrava

V rámci voleb do Senátu není třeba volební lístek nijak upravovat, stačí lístek s vybraným kandidátem vložit do příslušné obálky a vhodit do volební urny. Volby do zastupitelstev fungují jinak, je možné udílet preferenční hlasy. Všechny kandidující subjekty jsou na jednom velkém hlasovacím lístku.

Základní shrnutí informací pro VOLBY 2018 -  Senátní i komunální >>>

Zoufalec týdne: Piráti. Komentář Petra Holce

Ani topení počítačem nebo neschopnost pozvat elektronicky někoho na poslanecký výslech vám o Pirátech neřekne tolik jako projev jejich šéfa Ivana Bartoše na nedělním pirátském happeningu k internetu, jak jinak. Evropský parlament bude 12. září hlasovat o směrnici k autorskému právu, která má mimo jiné omezit internetové pirátství velkých firem jako Google na účet tradičních médií. A Pirátům se to nelíbí.

Jako správní piráti chtějí pirátství se vším všudy, něco jako v Somálsku. „Připravovaná legislativa a zejména její články 11 a 13 představují skutečnou hrozbu. A já bych skutečně nerad sledoval to, jak příběh George Orwella začíná nabírat reálné obrysy, kdy se historie a realita nebude přepisovat, ale z internetu mohou pod různými záminkami mizet informace, které prostě už nikdy běžný člověk nedohledá a o jejichž existenci nebude ani vědět,” řekl Bartoš na akci.

Fakt? Piráti, samozvaní guruové „digitálu“, se hlásí o státní funkce ohledně e-governmentu, zatímco sami shání odborníky na e-government. Prostě Piráti, i když teď kluci oblékli saka. Nejen Bartoš jako by spal v idylických 90. letech, kdy nás web měl osvobodit od všeho zlého. Pamatujete? Informace zdarma potečou jak voda a svět bude najednou lepší, svobodnější a demokratičtější.

Link

Ještě tehdy neexistoval Facebook, Twitter ani Instagram a málokdo tušil, že z nás právě internet vytáhne to nejhorší. Dejte někomu prostor pustit svou fantazii a uděláte Donalda Trumpa prezidentem. Většina z nás předtím pořád žila v reálném světě a virtuální realita patřila do sci-fi. Internet to ale i s pomocí sociálních sítí, z nichž se mezitím stala spíš antisociální černá díra plná falše a narcisismu, dokázal rychle otočit: ze sci-fi dělá stále sofistikovaněji realitu ohrožující nejen naši příčetnost, ale i demokracii.

Osvobozuje nás od svobody a sám se mění v Orwella. Přiznal si to dokonce už i Facebook, cynický pionýr toho všeho, a začal proto sám sebe radši cenzurovat. Což vám mimochodem o závažnosti problému řekne vše, co jste (ne)chtěli vědět. Evropská směrnice samozřejmě internet neomezuje ani necenzuruje, ostatně i v Bruselu se v pracovní době rádi věnují vlastnímu Facebooku, Twitteru nebo Instagramu.

Například Bartošem zmiňovaný článek 11 má tradiční media chránit před pirátstvím firem typu Google, které na webu zobrazují linky na mediální články a umožňují náhled obsahu. Je to obchodní model á la Somálsko: zadarmo si „vypůjčíme“ váš obsah, za který jste zaplatili, a za to shrábneme většinu peněz z reklamy. A vy si přežívejte, jak chcete.

Link

Evropská směrnice chce proto tradiční vydavatele chránit před tímto pirátstvím aspoň tím, že jim umožní účtovat za odkazy nebo náhledy jejich vlastního obsahu poplatek. Vlastně to není nic moc revolučního – nebo aspoň v nepirátské části světa: směrnice v podstatě jen říká, že za zboží někoho jiného máte zaplatit. Všechno všech totiž nakonec nebylo ani v komunismu, což si ovšem většina kluků z Pirátů nepamatuje.

Korunu všemu ale nasadil pirátský kandidát na pražského primátora Zdeněk Hřib. Ten se zasnil a řekl, že nás právě neregulovaný internet „chrání před autoritativními tendencemi ve společnosti”. A sakra! To nikdy neslyšel o Putinových trollech? Nebo o guruovi falešného strachu jménem Tomio Okamura, který se i díky vlastním webovým fake news teď s Piráty pere o titul třetí nejsilnější politické strany?

Ale dost zoufalství. Piráti a zvlášť jejich šéf Bartoš umí rozdat i naději a optimismus. Třeba když se ho server Novinky.cz zeptal, jestli už jsou Piráti zralí na to vést Prahu, kde si čtyři roky trénují politické pirátství. „Taková otázka mi připadá dost vtipná. Když si vzpomenu, s jakými zkušenostmi do vedení města nastoupila Adriana Krnáčová… I tady v poslaneckém klubu, i v rámci strany máme lidi vzdělané a bystré a méně vzdělané a méně bystré. To je normální. Myslím, že jsme kompetentní. Rozumíme financování města,“ odpověděl Bartoš. A jejda!

-1