Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Vláda za tři miliony propaguje rovnost. Čechy to ale vůbec nezajímá

1080p720p480p360p240p

Její horká fáze odstartovala zkraje března, vrcholí právě nyní. Přesto vládní kampaň To je rovnost! zatím u veřejnosti nebodovala. Zásah publika je sice podle vlády dostatečný, minimálně reakce na sociálních sítích ale ukazují, že lidé kampaň buď nezaznamenali vůbec, nebo je klipy nezaujaly.

Dva muži se baví ve vlaku. „Takže ty jsi na rodičovské a žena šla do práce?“ ptá se jeden. „Chci být víc s dětmi, dokud jsou malé,“ odpovídá druhý. Jeho soused v kupé se podiví. „Táta na plnej úvazek. Tak to je síla!“ „Ne, to je rovnost,“ uzavírá dialog mladý otec.

Nějak takto vypadají videoklipy, které mají podpořit vládní kampaň To je rovnost! Ta si klade za cíl upozornit na problémy, které se můžou obejvit při snaze o sladění pracovního a rodinného života, nebo na domácí násilí. Spoty běžely v březnu v České televizi, od dubna je vysílá stanice Nova.

1080p 720p 480p 360p 240p
Kampaň Úřadu vlády To je rovnost!

„Podobná kampaň může být jednou z cest, jak otevřít veřejnou diskusi na téma postavení žen a mužů v české společnost způsobem, který nebude podstatnou část společnosti odrazovat svou bojovnou rétorikou. Má-li se totiž situace českých žen zlepšit, musí se o to zasloužit celá společnost ve vzájemném dialogu,“ psal na blogu iniciativy Hate Free během úvodních dní horké fáze kampaně její mediální koordinátor Petr Bittner.

Zatímco iniciativa Hate Free v minulosti často budila kontroverze, účast „jejích“ lidí na dalším vládním projektu velkou pozornost nezajistila. O kampani se v jejím úvodu sice zmínila média i za českými hranicemi (psal o ní například slovenský Denník N), jinak ale lidi nechává chladnými.

1080p 720p 480p 360p 240p
Kampaň Úřadu vlády To je rovnost!

Facebookovou stránku To je rovnost!, spuštěnou se začátkem kampaně v listopadu loňského roku, například sleduje jen necelých 2 200 lidí (samotné Hate Free přitom nalákalo přes 55 tisíc uživatelů). Ani ti se ale s aktivitou příliš nepřetrhnou. Příspěvky mají většinou do pěti komentářů, občas vůbec žádný. To příliš neodpovídá slovům o vzájemném dialogu.

Odbor rovnosti žen a mužů Úřadu vlády je se zásahem kampaně přesto spokojený. „Dosah kampaně v jednotlivých komunikačních kanálech stanovený projektem z Norských fondů se nám podařilo splnit. Z ohlasů na sociálních sítích, z ohlasů na naše mediální výstupy a z ohlasů ve face-to-face fázích kampaně lze říct, že se nám daří poukazovat na to, že mnohé každodenní otázky jsou otázkami rovnosti žen a mužů,“ prohlásil na dotaz INFO.CZ Bittner s tím, že indikátory typu návštěvnost webu, dosah sociálních sítí či sledovanost spotů na vyhodnocení teprve čekají.

Kampaň, kterou finančně podpořil i grant z Norska a celkem vyšla na 3 140 700 korun, poběží do konce dubna. S jejími výstupy ale odbor plánuje pracovat i dále. Chce je prezentovat v regionech prostřednictvím kontaktování klubů seniorů, mateřských a rodinných center či škol.

1080p 720p 480p 360p 240p
Kampaň Úřadu vlády To je rovnost!

„Facebookový a twitterový účet bude nadále ve správě Odboru rovnosti žen a mužů Úřadu vlády ČR a bude dál udržovat, aktualizovat a prohlubovat komunitu diskutujících na obou sociálních sítích,“ podotýká Bittner.

Konkrétní plán kampaně pro zbytek roku 2017 se však teprve připravuje. Otevřít další téma v oblasti rovnosti pohlaví chce vládní odbor v následujícím roce.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1