Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Vlastník Čapího hnízda vrátil neoprávněné dotace na kozy a ovce. Čerpání má za „administrativní nesrovnalost“

Vlastník Čapího hnízda vrátil neoprávněné dotace na kozy a ovce. Čerpání má za „administrativní nesrovnalost“

Společnost Imoba vrátila dotace na chov zvířat, které od státu dostala farma Čapí hnízdo, jež pod Imobu spadá. ČTK to dnes řekl mluvčí společností Imoba a Agrofert Karel Hanzelka. Hospodářské noviny (HN) dnes informovaly o tom, že farma pobírala tyto dotace určené pro malé a střední podniky. Imoba je ale součástí koncernu SynBiol, který měl předloni tržby 3,4 miliardy korun. Babiš dnes informaci o dotacích na chov zvířat odmítl komentovat.

Ministerstvo zemědělství dřív tvrdilo, že farma státní dotace nikdy nebrala. Z přehledu vyplacených podpor ale podle HN vyplývá, že Čapí hnízdo loni dostalo 21.290 korun na chov koz a ovcí, o rok dříve to bylo více než 30.000 korun. Podle pravidel o tyto dotace může žádat jen podnik, který má maximálně 250 zaměstnanců a roční obrat do 50 milionů eur (1,3 miliardy korun). Podmínkám vyhovuje Imoba, ale nikoliv SynBiol.

"Víme o této administrativní nesrovnalosti. V loňském roce byla provedena interní kontrola. Byly zjištěny administrativní nesrovnalosti u dotačních titulů kozy, ovce, krávy. Dotace v celkové výši 90.000 korun byly neprodleně vráceny dotačnímu orgánu. Přijali jsme opatření, aby se situace neopakovala," řekl ČTK Hanzelka.

Babiš předtím nechtěl věc komentovat. "Já se tím nebudu zabývat, protože já se SynBiolem nemám nic společného," reagoval premiér v demisi dopoledne na dotaz novinářů ohledně dotací pro Čapí hnízdo. Babiš byl do loňského února jediným akcionářem SynBiolu, poté společnost vložil do svěřenského fondu.

Podle ministerstva je odpovědný žadatel, který podepisuje čestné prohlášení. Bez zvýšení byrokratické zátěže žadatelů podle něj nelze posoudit, jestli podmínky splňují. Neumějí to ani chovatelské svazy, které dotace přerozdělují. "Ročně vyřizujeme kolem čtyř a půl tisíce žádostí. Většinou jsou od drobných chovatelů," řekl HN předseda Svazu chovatelů ovcí a koz Vít Mareš. Potvrdil, že svaz od Imoby a Farmy Čapí hnízdo dostal v minulých letech žádost s čestným prohlášením, že podmínky splňují.

Jediným akcionářem SynBiolu byl do loňského února Babiš. Kvůli zákonu o střetu zájmů tehdy vložil akcie SynBiolu spolu s akciemi holdingu Agrofert do svěřenských fondů. Imoba v minulosti patřila pod Agrofert, Čapí hnízdo koupila v roce 2013.

Sedm let Čapí hnízdo bralo také dotace na hektar a podle počtu zvířat, které byly hrazené především z EU. Celkem farma dostala 2,7 milionu korun. Od roku 2015 má ale na tyto peníze nárok jen ten, kdo má alespoň třetinu příjmu ze zemědělství, což Imoba není, uvedly HN.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1