Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Vodohospodáři kvůli suchu varují: Pokud nezaprší, mají vodáci na Vltavě už v červenci smůlu

Vodohospodáři kvůli suchu varují: Pokud nezaprší, mají vodáci na Vltavě už v červenci smůlu

Vodohospodáři na Vltavě již vypouštějí z přehrad více vody, než kolik do nich přiteče, aby zůstal alespoň minimální průtok. Deště v předcházejících dnech trochu pomohly, pokud ale bude sucho pokračovat, nebude vltavská kaskáda sjízdná pro lodě už v červenci. ČTK to řekl generální ředitel Povodí Vltavy ČR Petr Kubala.

Tající sníh v letošní zimě nestačil podle Kubaly doplnit vodní deficit a toky jsou hluboko pod dlouhodobými měsíčními průměry. Někde až na pěti až sedmi procentech průměrné hodnoty. Maximálně nyní podle něj jde o polovinu běžného průtoku v květnu. "Situace je výrazně lepší na vodních tocích, kde jsou vodní nádrže," dodal Kubala. I tak je na nich menší přítok než odtok. "Na této skutečnosti nic nezměnily ani srážky v předchozích dnech," řekl. Například orlická nádrž se stále vyprazdňuje.

Pokud nepřijdou souvislejší srážky, které by nádrže znovu naplnily, tak v červenci by nemusela být Vltava sjízdná kvůli úseku Hněvkovice - Kořensko, kde by byla nedostatečná plavební hloubka. Problém by také mohl být na nádrži Orlík, kde by se kolejnice sloužící na sundání lodí dostaly nad hladinu.

Například v pražské Chuchli je nyní průtok kolem 50 krychlových metrů za vteřinu, květnové průměry jsou podle Kubaly přibližně 270 metrů krychlových. Opačným extrémem byl například průtok při povodni v polovině června 2013, kdy tudy teklo 1080 metrů krychlových vody za vteřinu.

Díky plavební komoře na Hněvkovickém jezu u Týna nad Vltavou na Českobudějovicku, která je v provozu od loňského května, se meziročně více než zdvojnásobil pohyb plavidel na vodní cestě České Budějovice - Týn nad Vltavou. Loni od května do října tudy proplulo 6253 plavidel. Plavební komorou na jezu Hněvkovice proplulo 1310 plavidel, z toho bylo 239 osobních lodí.

Poslední deštivé dny se výrazně neprojevily ani na moravských řekách, hladiny se zvedly jen mírně, a to jen na některých tocích. Povodí Moravy stále eviduje na deseti z 200 měřicích stanic hranici sucha.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1