Články odjinud

Výborný chce do čela lidovců. Nejsme katolická strana, účast ve vládě Topolánka byla chyba, říká

Výborný chce do čela lidovců. Nejsme katolická strana, účast ve vládě Topolánka byla chyba, říká

Po Janu Bartoškovi oznámil kandidaturu na předsedu lidovců také jejich poslanec Marek Výborný. Podle něj střet o post nástupce Pavla Bělobrádka nerozhodne program, protože ten má KDU-ČSL kvalitní a ukotvený. Klíčové budou jiné momenty. Výborný se explicitně hlásí k odkazu Josefa Luxe, který chtěl z KDU-ČSL učinit alternativu k levicovým i pravicovým subjektům. A zároveň chtěl být jejich relevantním vládním partnerem. Mimo to se Výborný ohrazuje vůči tvrzení, že jsou lidovci katolickou formací. „Nejsme svázáni s žádnou církví, ani s katolickou církví. My jsme stranou pro myslící lidi. Naši členové nemusí být součástí jakékoli církve, ani to nezkoumáme. Je nám to úplně jedno,“ vysvětluje.

Když jste novinářům oznamoval kandidaturu na předsedu KDU-ČSL, opakovaně jste se přihlásil k odkazu Josefa Luxe. V čem byste na něj chtěl navázat a jeho politiku rozvinout?

Musíme být stranou otevřenou. Podobně jako za Josefa Luxe musíme být schopni oslovovat silné osobnosti, které nejsou součástí strany. Zároveň musíme být alternativou jak pravici, tak levici. A při vládním angažmá bychom měli vždy působit jako jakýsi stabilizační prvek.

V případné středo-pravé vlády musíme hájit sociální akcent postavený na principu sociálně tržního hospodářství, v středo-levé vládě zase musíme být strážci konzervativních hodnot a zároveň musíme zajistit, aby také ta socialistická opatření zůstala v rámci sociálně-tržního hospodářství. To znamená, aby svoboda trhu nebyla potlačována víc, než je zdrávo. Nechceme na jedné straně individualistické sobectví, na druhé ani kolektivistickou nezodpovědnost.

Předpokladem toho všeho ale je, že KDU-ČSL zůstane relevantní politickou silou. Základní otázka zní: jak může katolická strana přežít v nenáboženské společnosti?

Já vás opravím. My nejsme katolickou stranou. Nejsme svázáni s žádnou církví, ani s katolickou církví. My jsme stranou pro myslící lidi. Naši členové nemusí být součástí jakékoli církve, ani to nezkoumáme. Je nám to úplně jedno. Pro nás jsou důležití kriticky myslící lidé, a jistě, hodnotově jsou ukotvení konzervativně, jehož základ je židovsko-křesťanský. Avšak vůbec to nesouvisí s vírou, skutečně nejsme katolickou stranou.

Faktem ale je, že KDU-ČSL čelí dlouhodobému problému v tom smyslu, že se jí nedaří prosadit v západní polovině republiky. Zatímco na Zlínsku jste schopni získávat patnáct a více procent hlasů, třeba v Ústeckém kraji se pohybujete okolo dvou procent. Potvrdilo se to také letos v senátních volbách, kdy jste získali dva mandáty, a oba na Zlínsku. Naopak jste neuspěli na Chrudimsku, což byl obvod Petra Pitharta, a neuspěl ani váš předseda ve svém Náchodském okrsku. Jak to chcete změnit?

Pečlivým výběrem kandidátů. Což není míněno jako kritika Daniela Hermana, ať by dělal cokoli, nejspíš neměl šanci ve druhém kole na Chrudimsku zvítězit. Musíme velmi pečlivě vybírat kandidáty bez ohledu na to, zda jsou či nejsou členové strany. V jistém ohledu se mi zdá, že se také mění mentalita voličův v tom smyslu, že více slyší na osobnosti, které mají silnou vazbu na daný region.

Přesto se musím vrátit k tomu, že KDU-ČSL muže skončit jako strana regionální. Ještě jednou, zatímco na Moravě jste pevně ukotvení, v Čechách máte zázemí nepoměrně slabší…

Překonat to bude obrovská výzva pro nové vedení. Z mého pohledu musíme zapracovat na viditelnosti KDU-ČSL v konkrétních obcích a městech. Taková je moje zkušenost. Pokud tam budeme mít lidi, kteří pro tu obec dlouhodobě – a nikoli jen několik měsíců před volbami – aktivně dělají, a nemusí to být vždycky pod naší stranickou hlavičkou, tak se to musí projevit. A ty aktivity nemusí být vždy primárně politické, mohou to být dětské dny, hudební festivaly a jiné kulturní a společenské akce. Je to o viditelném spolkovém životě, o rozličných aktivitách. Pokud budeme také v tomto ohledu aktivní, ti lidé nás podpoří.

Zpět ke sjezdu. Pokud mluvíme o tom, že je strana pevněji ukotvená na Moravě, nepochybně se to promítne také do výsledku sjezdu. Kandidaturu na předsedu zatím kromě vás oznámil Jan Bartošek, který je z jižních Čech, vy jste zase z východních Čech. Jakým konkrétním způsobem budete chtít na svou stranu nalákat delegáty z Moravy?

Předně je potřeba říct, že to nebude o programu. Ten má strana dobrý a myslím, že se na tom všichni kandidáti do vedení shodnou. Střet se tudíž na sjezdu povede jinde. Rozdíly možná budou ve způsobu komunikace, v akcentech, svou roli nejspíš sehraje také to, zda se delegáti přikloní k někomu relativně novému, anebo spíše vsadí na již zkušené a známé tváře. Neumím to ale dopředu odhadnout.

Kromě toho, že jste se na setkání s novináři opakovaně a explicitně přihlásil k odkazu Josefa Luxe, mne zaujala ještě jedna věc: kritiku účasti lidovců na druhé vládě Mirka Topolánka…

Nepodařilo se nám v této vládě udržet to, o čem jsem již mluvil. Pokud jsme součástí středo-pravicové vlády, musíme držet sociální akcent. A v tom jsme tehdy selhali, vždyť ta vláda zavedla například rovnou daň, a tím zmizelo naše společné zdanění manželů. A to je přesně ono, je to moment, kdy musíme být principiální. Buď tomu zamezíme, anebo zavelíme k odchodu z vlády. To jsme tehdy nedělali, což se nejspíš také projevilo na našem volebním výsledku ve sněmovních volbách v roce 2010.

Ještě se přece jen vrátím k Josefu Luxovi. Není to přece jenom tak, že je současná situace v jistém ohledu neporovnatelná. Zatímco on chtěl tehdy opanovat politický střed, který by byl alternativou k pravici a levici, chtěl mít z lidovců třetí pilíř české politiky, tak dneska je to tak, že se ve stejném prostoru pohybuje několik stran a logika vás bude nejspíš do jisté míry tlačit spíše k nějaké formě kooperaci?

Jistě, hledat cesty spolupráce je obrovskou výzvou. A platí to také pro KDU-ČSL. Důležitá věc: záměrně nehovořím o integraci. Mluvím o spolupráci. A výzva je to hlavně proto, že my tady soutěžíme více méně o stejného voliče. A je v tomto ohledu dobře, že nové vedení KDU-ČSL bude mít dva roky na přípravu strategie pro sněmovní volby v roce 2021. Máme v tomto ohledu pozitivní zkušenosti ze spolupráce na komunální či krajské úrovni. Chtěl bych, aby KDU-ČSL byla v těchto debatách více aktivní. Výsledek je ale zcela otevřený.

Bude pochopitelně hodně záležet také na situaci uvnitř ostatních stran. Dneska nevím, zda má TOP 09 budoucnost. Starostové jsou pro mě zase zcela ideově neukotvení. Je to sdružení starostů, z nichž někteří jsou liberálové, jiní konzervativci, další jsou zase spíše nalevo. Nechtěl bych ale v tuto chvíli tyto strany nějak detailněji hodnotit. 

 

Články odjinud