Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Výbuch v areálu chemičky v Kralupech: Zemřelo šest lidí, další jsou těžce zranění

Výbuch v areálu chemičky v Kralupech: Zemřelo šest lidí, další jsou těžce zranění

Šest lidí zemřelo při výbuchu chemičky v Kralupech nad Vltavou. Další dva lidé jsou těžce zranění. Informovala o tom mluvčí hasičů. Přesný rozsah exploze zatím není známý. Policie pouze uvedla, že provoz v okolí místa je omezený. Město v ohrožení podle starosty Kralup nad Vltavou není. Z areálu neunikají žádné chemické látky, uvedl starosta Petr Holeček pro ČT24. 

Jeden ze zraněných má popáleniny druhého stupně zhruba na deseti procentech povrchu těla a druhý devastující poranění obličeje, uvedla mluvčí středočeské záchranné služby Petra Effenbergerová. Vinohradská nemocnice v Praze po explozi v Kralupech aktivovala takzvaný traumaplán, který počítá s příjmem většího počtu pacientů. Ještě před polednem ho mohla odvolat.

Událost byla hlášena po 10:00. Na místo bylo vysláno pět jednotek záchranářů a vrtulníky z Prahy a Liberce. "Prvotní informace hovořily o šesti zraněných. Bohužel, situace se ukázala mnohem tragičtější. Šest osob utrpělo zranění neslučitelná se životem a zasahující lékaři byli nuceni konstatovat smrt," uvedla Effenbergerová.

Podle mluvčího krajských hasičů Petra Svobody příčina neštěstí zatím není známa. „Vyšetřovatel je na místě chvíli. Myslím si, že přesnou příčinu dnes ani znát nebudeme. Každopádně žádný další výbuch nebo požár nehrozí,“ uvedl Svoboda. Výbuch nedoprovázel požár.

Společnost Unipetrol, která kralupskou rafinérii vlastní, na twitteru uvedla, že exploze se ozvala v jedné z nádrží v kralupské rafinerii. „V tuto chvíli je situace pod kontrolou a nehrozí žádné další nebezpečí,“ dodala. Podle mluvčího Unipetrolu Pavla Kaidla zasedá krizový štáb.

Další výbuchy podle starosty Kralup nehrozí, alespoň má takové informace od policie a hasičů. Obyvatel města by se incident více dotknout neměl, lokalita je od Kralup dostatečně vzdálená, žádné větší omezení je podle Holečka nečeká.

Podle mluvčí středočeské záchranné služby Petry Effenbergerové na místo míří pět jednotek záchranářů a vrtulníky z Prahy a Liberce. „Čekáme na situační zprávu, přesnější informace proto zatím nemáme,“ řekla ČTK.

Záchranných prací na místě neštěstí se účastní i letecká výjezdová skupina z Prahy. „Posádka na místě pečuje o 42letého muže, který utrpěl popáleniny hlavy. Záchranáři ho ošetřili, zajistili mu žilní vstup a převážejí ho do vinohradské nemocnice,“ řekla ČTK mluvčí pražské záchranné služby Jana Poštová.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1