Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Vydat, nebo nevydat? Výměna Kurda za Čechy odsouzené v Turecku reálná není, tvrdí expert

Vydat, nebo nevydat? Výměna Kurda za Čechy odsouzené v Turecku reálná není, tvrdí expert

Případ kurdského politika Sáliha Muslima, kterého o víkendu zatkla česká policie na základě mezinárodního zatykače, vyvolává rozruch v Česku i zahraničí. Zadržení proběhlo na žádost Turecka, které ho před dvěma týdny zařadilo na seznam nejhledanějších teroristů. Ankara tak bude požadovat jeho vydání, aby mohla zadrženého muže poslat před soud. Česká justice musí nyní rozhodnout, zda žádosti Ankary vyhoví. Pokud by na vydání skutečně došlo, hrozilo by Muslimovi v Turecku i doživotí. Jaké kroky se dají nyní očekávat?  

Kvůli zadržení Sáliha Muslima na Česko hledí celý svět. Případu věnuje pozornost řada zahraničních médií a zadržení si vysloužilo kritiku také některých politiků včetně Tobiase Pflügera z německé strany Levice, podle kterého Česko prokázalo Turecku službu. Klíčové však bude teprve rozhodnutí, zda bude Muslim vydán do Turecka, jak požaduje Ankara.

„Z turecké strany jsme včera obdrželi nótu, ve které Turci na základě mezinárodního zatykače zveřejnili záměr o vydání Kurda do Turecka. Zároveň v té nótě Turecko žádá o vzetí této osoby do předběžné vazby. My jsme tuto nótu vzali a okamžitě ji předali ministerstvu spravedlnosti,“ řekla pro INFO.CZ tisková mluvčí ministerstva zahraničí Michaela Lagronová.

Mluvčí ministerstva spravedlnosti Tereza Schejbalová však redakci napsala, že rezort zatím nemá řádně doručenou žádnou extradiční žádost, a zatím se jí tedy nezabývá. Právě česká justice ale bude ta, která má rozhodnutí o vydání Sáliha Muslima plně v rukou. Nejprve bude Městský soud v Praze rozhodovat o vzetí cizince do předběžné vazby – na verdikt pak bude mít soud 24 hodin. Pokud tomu soud vyhoví, musí Ankara do 40 dnů od zadržení podat žádost o vydání, jinak bude muž propuštěn.

Proti vydání se vyslovil například Jiří Dienstbier z ČSSD, který měl v minulé vládě Bohuslava Sobotky na starost oblast lidských práv. „Česká republika by neměla do Turecka vydávat nikoho, jehož údajná trestní kauza má v Turecku byť jen nepatrnou politickou souvislost. V Turecku v současnosti nelze v podobných kauzách očekávat spravedlivý proces,“ napsal dnes na twitteru.

Ať už soud dopadne jakkoliv, poslední slovo v otázce vydání Kurda do Turecka však bude mít ministr spravedlnosti Robert Pelikán. „Může být vydán za předpokladu, že mu nehrozí nějaké ponižující zacházení, nepřiměřený trest nebo trest smrti. To musí posoudit justice i z hlediska mezinárodního práva,“ řekl pro INFO.CZ diplomat a bývalý ministr zahraničí Cyril Svoboda.

Jak ale tvrdí turkolog a bývalý velvyslanec v Turecku Tomáš Laně, v Turecku by kurdskému politikovi mohlo hrozit i doživotní vězení. „Pakliže by došlo k jeho vydání, v Turecku by byl souzen velice přísně, protože to je bývalý spolupředseda strany PYD (Strany demokratické unie – pozn. redakce). Je to nejvyšší představitel syrských Kurdů, které Turecko považuje za teroristickou organizaci a v současnosti proti nim bojuje na severu Sýrie. Nepředpokládám, že by soud v Turecku znamenal nižší trest než mnoha let vězení, eventuálně doživotí,“ řekl pro INFO.CZ Laně.

Bývalý velvyslanec v Ankaře zároveň podotýká, že syrští, ale i turečtí i iráčtí Kurdové považují Sáliha Muslima za významnou politickou osobnost a česká justice bude muset pečlivě vážit mezi vztahy s Tureckem a rozhodováním, zda si Kurd skutečně zaslouží trest, který by mu při uplatnění velice přísného teroristického zákona v Turecku hrozil. Půjde tedy o to, zda převáží politické, nebo lidskoprávní ohledy.

Kvůli zadržení kurdského politika očekává telefonát také ministr Zahraničí Martin Stropnický, o který požádala turecká strana. Co bude předmětem hovoru, zatím není jasné, Ankara chce ale zřejmě ukázat, jak moc je pro ni případ Sáliha Muslima důležitý. Zatím není zřejmé ani to, kdy telefonát proběhne. „Kabinety obou ministrů nyní ladí datum a čas, kdy by se to mohlo uskutečnit,“ řekla redakci mluvčí Černínského paláce.

Výměna Kurda za české občany

Zadržení Sáliha Muslima vyvolalo silné pobouření kurdských organizací, které proti zakročení českých úřadů protestují v Dánsku, Norsku, Kanadě nebo velké Británii. Zhruba dvě stovky podporovatelů kurdského politika, kteří požadují jeho propuštění, se dnes sešly také před budovou ministerstva vnitra. Mezi prvními odsoudila zadržení Sáliha Muslima jeho domovská strana PYD. „Česká vláda by měla Sáliha Muslima okamžitě propustit a omluvit se za toto nelegální a nemorální chování,“ uvedla PYD ve svém prohlášení.

Sedmašedesátiletý politik se podle ní totiž významně podílel na boji proti Islámskému státu. „Pan Muslim sehrál významnou úlohu v revolučním procesu v Sýrii, zejména v diplomatické oblasti proti teroristickému IS,“ uvádí strana. Na jeho zásadní roli v boji proti islamistickým radikálům z IS upozorňuje i Laně. „Je to někdo, kdo se zasloužil o likvidaci Islámského státu,“ říká Laně s tím, že jakožto jedinou pozemní vojenskou sílu schopnou bojovat proti IS syrské Kurdy podporují Spojené státy.

Právě české vztahy s Washingtonem by tak v případě vydání kurdského politika do Turecka mohly v krajním případě utrpět. Ránu dostaly před nedávnem poté, co ministr spravedlnosti Robert Pelikán zamítl vydat do USA libanonského obchodníka se zbraněmi Alího Fajáda, o kterého měli Američané velký zájem. V současnosti pak na Pelikánovi stojí rozhodnutí, zda vydat údajného ruského hackera Jevgenije Nikulina do Ruska nebo Spojených států, které ho viní z útoků na sociální sítě LinkedIn nebo webové úložiště Dropbox.

Laně upozorňuje, že státy Západu Sáliha Muslima za teroristu na rozdíl od Turecka nepovažují, kurdský politik má ale napojení na Stranu kurdských pracujících (PKK), která je na seznamu teroristických organizací také ve Spojených státech ale i v Evropské unii.

„Čili se bude muset velice dobře zvažovat, jak postupovat. Ale bohužel mohou převážit spojenecké vztahy s Tureckem. Váha Turecka je v tomto případě samozřejmě vyšší, a případ se odehrává v době, kdy nejsou vzájemné vztahy na nejlepší úrovni. To všechno může v té věci rozhodovat,“ říká Laně.

Zadržení a otázka vydání Sáliha Muslima do Turecka bude v příštích dnech a týdnech nanejvýš ožehavým tématem. Případ v Česku navíc rezonuje také kvůli zatčení a odsouzení dvou Čechů – Markéty Všelichové a Miroslava Farkase, které turecký soud poslal loni na víc než šest let do vězení, a to právě kvůli jejich údajné spolupráci se syrskými Kurdy. Začalo se proto spekulovat nad tím, zda by Česko mohlo Sáliha Muslima za dva české občany vyměnit.   

„Vydání by mohlo být spíš součást zlepšení vztahů s Tureckem, ale že by se tyto případy přímo spojovaly, to asi ani jedna strana neudělá. Z turecké strany by to znamenalo, že obchoduje se zadrženými, eventuálně odsouzenými lidmi, a to o sobě žádná země nenechá otevřeně tvrdit,“ uzavírá Laně.

 

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1