Vyhoštěním tří diplomatů držíme evropskou linii. Ruská ambasáda ale zůstává plná špionů | info.cz

Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Vyhoštěním tří diplomatů držíme evropskou linii. Ruská ambasáda ale zůstává plná špionů

Vyhoštěním tří diplomatů držíme evropskou linii. Ruská ambasáda ale zůstává plná špionů

Celkem tři členy ruského diplomatického sboru vyhostí Česko v souvislosti s otravou někdejšího dvojitého agenta Sergeje Skripala a jeho dcery ve Velké Británii. Premiér Andrej Babiš už před oficiálním prohlášením sdělil, že se krok bude týkat nedeklarovaných špionů. Ruská ambasáda zůstane navzdory tomu nebývale početná.

Česko vyhoštěním trojice ruských diplomatů podle vlády projevuje solidaritu s Velkou Británií. Ta v minulých týdnech vykázala ze země hned 23 diplomatů. Rusko viní z otravy někdejšího dvojitého agenta Sergeje Skripala a jeho dcery ve městě Salisbury. Moskva to odmítá.

Není to přitom poprvé, co Česko ruské diplomaty vyhostilo. Jak upozornil investigativní server Neovlivní.cz, mezi lety 2010-2014 muselo z pražské ambasády a brněnského konzulátu odejít celkem 11 Rusů. České zpravodajské služby je označovaly za spolupracovníky ruských tajných služeb.

Diplomaté jen na papíře

Přítomnost agentů s diplomatickým krytím není v mezinárodních vztazích ničím neobvyklým. Většinou ale probíhá transparentně a hostitelská země dostává o jejich misi informace. Takový postup má zajistit, aby se stát necítil činností špionů ohrožený.

V případě Ruska je to však jinak. Moskva své agenty nikomu nehlásí. Oficiálně popírá, že by v Česku nějací sloužili. Tuzemské tajné služby však mají o působnosti údajných diplomatů jiné zprávy.

„Ruské zpravodajské služby nezměnily svůj extenzivní přístup k využívání nedeklarovaných zpravodajských důstojníků využívajících diplomatického krytí. Ruský diplomatický personál tak zůstává nejvýznamnějším zdrojem rizika nevědomého kontaktu se zpravodajským důstojníkem cizí moci, a dlouhodobě si tak stále drží tento negativní primát v diplomatickém sboru deklarovaném v ČR,“ píše Bezpečnostní informační služba ve veřejné výroční zprávě za rok 2016.

Že nejde jen o klasickou diplomatickou misi, naznačuje také velikost ruského zastoupení. Jen na ambasádě v Praze působí 122 lidí, což z ní činí jednu z nejobsazenějších v Evropské unii. Další osoby jsou navíc na generálních konzulátech v Brně a Karlových Varech. Celkem tu tak s akreditací působí 140 lidí.

Špionem může být každý

Počet pracovníků ambasády se dlouhodobě pohybuje kolem tohoto čísla. I v kontextu ruských měřítek je to dost. Například na britské ambasádě v Londýně, jejíž geopolitický význam ten český přesahuje, mají Rusové „jen“ 58 svých lidí. Podle českých tajných služeb je zhruba třetina osob operujících v Česku agenty.

„Je to bezpečnostní riziko, je to samozřejmě nepříjemné. O špionech na ambasádě ale víme, proto jsou méně nebezpeční než ti, kteří tu jsou, ale nevíme o nich,“ domnívá se v rozhovoru s INFO.CZ bývalý diplomat Vladimír Votápek.

Česko není primárním cílem ruské hybridní kampaně. Agenti tu přímo intervenují pouze v některých závažných věcech, jakými byla například stavba amerického radaru v Brdech nebo příprava tendru na dostavbu Temelína, v němž se Rusové chtěli angažovat. BIS tvrdí, že ruským cílem je ovlivňovat českou společenskou a politickou vnitřní integritu a tím oslabovat EU a NATO.

720p 360p
Tady je Putinovo! Jak se z judisty a agenta KGB stal vládce, kterému leží u nohou celé Rusko?

Problém přitom není jen se špiony. Zpravodajskou úlohu mohou mít i lidé, kteří působí jako skuteční diplomaté. „Dám příklad. Jsem Jurij a jsem kulturní atašé, skutečný kulturní atašé. Ale zároveň vím, že když v rámci svých pracovních povinností potkám někoho, kdo by mohl být zajímavý, řekněme někoho, kdo je analytik pro některou českou politickou stranu, je součástí mé práce to, že půjdu na rezidenturu a kontakt předám,“ popsal webu HlídacíPes.cz americký bezpečnostní expert John Schindler.

Česko se třemi vyhoštěnými zařadilo mezi členy Evropské unie s tvrdším přístupem. Například Německo vyhostilo čtyři diplomaty, Itálie dva, některé jiné země jen jednoho. Více lidí poslala zpět do Ruska jen zmíněná Británie, Ukrajina (13 osob) a USA (60 osob).

„Rozhodnutí české vlády plně zapadá do evropského rámce. Jsem rád, že držíme linii. Tři lidé, když země vyhošťovaly od jednoho do čtyř, jsou adekvátní i vzhledem k obvinění, že se Novičok vyráběl u nás,“ hodnotí Votápek.

Oko za oko

Potíž s výraznějším omezováním ruského zastoupení je v reakci protistrany. Rusko na každý takový krok podle zvyklostí odpovídá stejnou mincí. Například v případě USA už Moskva dala vědět, že vyhostí oplátkou také 60 lidí. Někdy musí odjet dokonce dva cizí diplomaté za jednoho ruského. Výběr navíc padá na takové zástupce, jejichž absenci daná země negativně pocítí. České zastoupení v Rusku přitom není zdaleka tak velké, jaké mají Rusové v Praze. Čítá jen 56 zaměstnanců.

„Stojíme tu před strategickou volbou. Je pro český stát důležité rozbít nemalou část nepřátelských ruských zpravodajských sítí, nebo tento sebeobranný krok nemá větší cenu než necelá 2 % našeho exportu, která do Ruska směřují? Nicméně český export do Ruska nezmizí snížením počtu českých diplomatů, jen se ztíží,“ píše v komentáři pro INFO.CZ ředitel think-tanku Evropské hodnoty Jakub Janda.

Jenže řeč není jen byznysu. Menší počet lidí by se projevil i na schopnosti ambasády a konzulátů poskytovat další služby. Pocítili by to například čeští občané, kteří cestují do Ruska. Jim by se zhoršila dostupnost pomoci v případě nenadálých potíží nebo třeba zkomplikovalo vyřizování žádostí o víza.

„Pokud se jedná o vypovídání, je daný člověk označený za nežádoucí osobu a musí opustit zemi. Ale neznamená to, že vám sem za chvíli nepošlou nějakého jiného špiona. Účinnějším krokem by bylo stanovení omezeného počtu diplomatů. Třeba bychom mohli říct, ať Rusové sníží své zastoupení na množství, jaké máme my u nich. A to by si Moskva pak musela rozmyslet, jak na takovou žádost zareaguje,“ komentuje Votápek.

O podobný krok loni neúspěšně žádal exposlanec KDU-ČSL Ivan Gabal. U tehdejšího ministra zahraničí Lubomíra Zaorálka však s požadavkem nepochodil.

„Současné dění není příležitostí, ale nutností takový krok učinit. Rusko to musí bolet,“ prohlašuje pro INFO.CZ Gabal s tím, že počet vyhoštěných osob nyní závisí na koordinaci s ostatními evropskými státy.

Kořeny v roce 1968

Kořeny angažmá ruských tajných agentů na českém území sahají až do totalitních dob. Jak vyplývá ze zpřístupněných záznamů někdejšího archiváře KGB Vasilije Mitrochina, ruské zastoupení výrazně stouplo v roce 1968, kdy se Sovětský svaz začal obávat reformních kroků v rámci pražského jara. Tehdy KGB rozhodla, že v Praze zřídí špionážní centrálu.

Šlo o vůbec první nasazení špionů v zemích komunistického bloku. Sověti do Československa stáhli několik lidí, které měli v západních zemích. Agenti se snažili proniknout do reformních skupin a zdiskreditovat je. Zároveň vytipovávali osoby, s nimiž by mohli spolupracovat po případné invazi.

Během normalizace Sovětský svaz špionážní centrálu provozoval dál. Omezit počet lidí na ruské ambasádě se nepodařilo ani po revoluci. Snahy o změnu se objevují dodnes. Zatím ale bez výsledku.

 

Volby 2018

Senátní volby 2018

Termín senátních voleb Kandidáti do Senátu Voličský průkaz

Komunální volby 2018

Termín komunálních voleb Jak volit do zastupitelstva

V rámci voleb do Senátu není třeba volební lístek nijak upravovat, stačí lístek s vybraným kandidátem vložit do příslušné obálky a vhodit do volební urny. Volby do zastupitelstev fungují jinak, je možné udílet preferenční hlasy. Všechny kandidující subjekty jsou na jednom velkém hlasovacím lístku.

Základní shrnutí informací pro VOLBY 2018 -  Senátní i komunální >>>

Čekají nás teploty nad 40 stupňů, oteplování nejde zastavit, varuje klimatolog z Matfyzu

Vlna veder, která zasáhla v posledních dnech Českou republiku, je důkazem, že klimatická změna dorazila i k nám. Peter Huszár z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy tvrdí, že oteplování lze zastavit jen drastickým snížením emisí. I kdyby se to ale podařilo, nepůjde to hned. Huszár zároveň předpovídá, že pokud nastavený trend bude pokračovat, budeme se stále častěji setkávat s extrémními projevy počasí, a teploty nad 40 stupňů už ani v Česku nebudou výjimkou. Jak nebezpečné je sucho? Proč je ve střední Evropě aktuálně takové vedro? A proč mají lidé dojem, že přicházíme o jaro a podzim? Podívejte se na rozhovor.