Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Vyhrála ČSSD boj o státní rozpočet? K tlaku na Babiše přispěly i odbory, své si ještě řekne Zeman

Vyhrála ČSSD boj o státní rozpočet? K tlaku na Babiše přispěly i odbory, své si ještě řekne Zeman

Jednání okolo státního rozpočtu se chýlí ke konci. V pátek ráno budou s premiérem jednat odbory. Právě ty vyvíjely na kabinet výrazný tlak ohledně růstu platu státních zaměstnanců. Na jejich stranu se postavila i sociální demokracie. Dohoda na osmiprocentním navýšení, na níž se koaliční partneři shodli, tak může vypadat jako „výhra“ sociální demokracie. Ani to ovšem neznamená, že má slabší koaliční partner na rozpočet výrazný vliv. Zasahovat do něj navíc možná bude i prezident Miloš Zeman.

Špičky ANO a ČSSD ve středu vystoupily společně s tím, že vláda přidá tři miliardy korun do objemů prostředků na platy státních zaměstnanců. Jednání s odbory přijde na řadu v pátek. Odboráři si sice pochvalují navýšení financí, stěžují si ale na nedostatek informací ohledně jejich rozdělení.

„Vítáme to, že vláda přihodila tři miliardy korun do objemu prostředků na platy. Bohužel ale známe jen obecný rámec, tedy že chtějí, aby se přidaly do platových tarifů všech zaměstnanců čtyři procenta (výjimkou jsou učitelé a nepedagogičtí pracovníci ve školství – pozn.red.) a že chtějí dát příslušníkům bezpečnostních sborů pouze dvě procenta do tarifů,“ říká pro INFO.CZ předseda Odborového svazu státních orgánů a organizací Pavel Bednář.

„Já věřím, že je to racionální základ pro určitou dohodu. Otázkou je, jak se k tomu vládní strana postaví. My nezpochybňujeme ten balík peněz, ale chceme lepší přerozdělení,“ dodává.

Jak už INFO.CZ dříve informovalo, odbory chtěly s premiérem jednat už v průběhu minulých měsíců. Babiš ale schůzku posouval. Odboráři si přitom stěžovali, že může být schůzka tak dlouho posunovaná, až bude pozdě.

„Existovala dohoda, že se sejdeme poté, co ministerstvo financí vydá predikci po 20. červenci. A to jsme se nesešli. Setkáme se až na úplném konci srpna, kdy oni už (členové kabinetu – pozn.red.) se víceméně dohodli, připravil se státní rozpočet, který má vláda projednat 19. září. Není tu žádný časový prostor. V pátek nás zřejmě postaví před hotovu věc,“ mírní Bednář představu, že v tomto bodě „zvítězily“ odbory, případě sociální demokracie.

Druhým bodem, který může vzbuzovat dojem, že se sociální demokracii daří prosazovat své představy, je schválení navýšení důchodů.

I to je ovšem věc, která přidává politické body zároveň hnutí ANO a Babiš se na ní se sociální demokracií výrazněji nedohadoval. Otázkou tak zůstává, jak výrazný je reálný vliv sociálních demokratů na vyjednávání o státním rozpočtu.

„Myslím si, že se snaží si postupně vybudovávat určitý prostor. Původně jsem měl pocit, že je až příliš krotká, že je málo ofenzivní v tom, na co se budou peníze ze státního rozpočtu vydávat i jak do něj prostředky získávat,“ popisuje pro INFO.CZ politolog z Masarykovy demokratické akademie, sociálnědemokratického think-thanku, Lukáš Jelínek.

„Myslím, že se v posledních týdnech začala výrazně otrkávat a z mého pohledu to hodně souvisí s novou ministryní práce a sociálních věcí Janou Maláčovou,“ dodává.

Výraznou roli hrají ale i zmíněné odbory. „Ty jsou velmi ofenzivní a sociální demokracie si nemůže dovolit, aby byly nakonec jako alternativy k politické pravici vnímány právě odbory,“ tvrdí politolog.

Odbory před tím, než padla dohoda o navýšení platů státních zaměstnanců, nepřímo pohrozily, že by mohlo před podzimními volbami dojít i ke stávce.

„Babiš na odbory nemá páky, jsou pro něj obtížným soupeřem. Pro něj je tak výhodnější uzavřít dohodu s ČSSD a pak za nimi jít společně,“ míní Jelínek.

Rozdíly mezi názory ANO a ČSSD by se podle něj mohly mnohem podstatněji projevit v případě proplácení prvních tří dnů nemocenské nebo u zálohového výživného.

Do jednání vstupuje ještě jeden hráč: prezident Miloš Zeman. Ten chce být přítomnem v půlce září na jednání vlády, kde se bude schvalovat rozpočet. Jeho ekonomické představy se přitom blíží více hnutí ANO než sociální demokracii.

Ekonomové varují před deficitem
Proti návrhu státního rozpočtu se staví ekonomové. „Deficit není úplně opodstatnitelný vzhledem k vývoji ekonomiky. Vláda plánuje pro příští rok deficit 40 miliard korun. Pro následující roky je plánován deficit padesát miliard. V rámci mezinárodního srovnání to je dobrý výsledek, když ho vyjádříme jako deficit vůči HDP. Nicméně bychom měli mít vyšší ambice. Ekonomika tomu napomáhá. Rozpočet by být měl minimálně vyrovnaný,“ říká pro INFO.CZ analytik ekonomického výzkumu Raiffeisenbank František Táborský. „Vidíme, že ekonomika zpomaluje a určitě přijde i další zpomalení, případně výraznější šok ze zahraničí. Tím pádem by zpomalila ekonomika výrazně. Rozpočet na to není vůbec připravený. Může se opakovat situace z roku 2008, ne přímo krize, ale výpadek příjmu do státního rozpočtu a tím pádem i nárůst skutečného deficitu,“ dodává.

 

Šokující zjištění vědců: Pokud nejíte sladké, ohrožujete vlastní zdraví

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Výzkum profesora Macieje Banacha z Lodžské univerzity ukazuje, že dieta chudá na sacharidy představuje v dlouhodobé perspektivě riziko pro zdraví. Tým vědců sledoval 11 let více než 24.000 dobrovolníků, mužů i žen. Všichni drželi dietu, ale nikoli stejnou. Když vědci zjistili jejich zdravotní stav, životní styl a výživu, srovnávali rizika předčasné smrti.

Link

Účastníkům studie, kteří nejedli sacharidy, hrozilo o 32 procent vyšší nebezpečí, že zemřou o šest let dříve, než ti, jejichž strava obsahovala hodně sacharidů. Riziko, že člověk podlehne kardiovaskulární chorobě, vzrostlo o 50 procent, jestliže dotyčná osoba konzumovala málo sacharidů či dokonce žádné. U rakoviny bylo riziko o 30 procent vyšší.

Studie také ukázala, že osobám s normální váhou, které se rozhodly držet takovou dietu, hrozilo větší riziko předčasného úmrtí než lidem obézním. Výsledky se potvrdily i poté, co bylo přihlédnuto ke konzumaci alkoholu, kouření, fyzické aktivitě či chorobám jako je vysoký krevní tlak.

Podle autorů studie nejsou tyto výsledky spojeny jen s nízkým přísunem sacharidů. Souvisejí zřejmě i se zvýšenou konzumací proteinů a tuků. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) nadměrná konzumace červeného masa a uzenin bohatých na cholesterol a nasycené tuky přispívá ke vzniku některých druhů rakoviny, zejména střev a konečníku. Tyto látky mají rovněž na svědomí kardiovaskulární choroby. Navíc může hrát roli i snížená konzumace minerálních látek a vitamínů.

Link

Francouzská Národní agentura pro bezpečnost potravin (ANSES) varuje před "klinickými, biologickými a psychickými dopady" spojenými s odtučňovacími dietami. Vzhledem k nedostatku některých živin mohou nastat problémy s kostmi či s metabolismem. V dlouhodobé perspektivě tyto diety vedou k bludnému kruhu, kdy člověk znovu nabere shozené kilogramy.

Jestliže jsou diety chudé na sacharidy v krátkodobé perspektivě účinné, jsou dlouhodobě riskantní a neměly by být doporučovány, varuje profesor Banach. Je totiž důležité nevynechávat jeden druh potravy. Sacharidy, proteiny a tuky jsou pro stravování nezbytné. Podle nutričních poradců je výživová potřeba člověka pokryta, jestliže se strava skládá z asi 50 procent sacharidů, 20 procent proteinů a 30 procent tuků.

-1