Vykašlat se na rychlovlaky? Stát by to přišlo na stovky miliard a evropskou izolaci, tvrdí Šíp z Hospodářské komory | info.cz

Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Vykašlat se na rychlovlaky? Stát by to přišlo na stovky miliard a evropskou izolaci, tvrdí Šíp z Hospodářské komory

Vykašlat se na rychlovlaky? Stát by to přišlo na stovky miliard a evropskou izolaci, tvrdí Šíp z Hospodářské komory

Nevybudování vysokorychlostní železnice by pro českou ekonomiku znamenalo ztráty ve výši stovek miliard korun a izolaci v rámci Evropy, říká Emanuel Šíp, předseda Dopravní sekce Hospodářské komory ČR. "Cesta z Berlína do Vídně je už nyní rychlejší přes Mnichov než přes Prahu. A tak to může být i s dalšími spoji. Svět nečeká," dodává Šíp v rozhovoru pro INFO.CZ.

Co vám v poslední době dělá největší pracovní vrásky?

Jednoznačně rozvleklý způsob přípravy a realizace dopravní infrastruktury v Česku. V tomto ohledu za Evropou výrazně zaostáváme; kdysi jsme měli spoustu krásných plánů o tom, jak brzy budeme jezdit po dokonalé dopravní síti, ale dnes jako by nás Polsko i Slovensko předběhly. Těch problémů máme určitě víc, ale tato věc je naprosto klíčová a rozhodne o tom, jakým směrem se naše země bude vyvíjet v nejbližších desetiletích.

O jakém typu infrastruktury hovoříte?

Vlastně o všech. Počínaje dálnicemi, přes absenci kvalitních železničních tratí a konče třeba u paralelní vzletové a přistávací dráhy na pražském letišti. To vše jsou stavby, která už dávno měly být hotové a kde jsme se už dávno měli zapojit do evropské sítě mnohem lépe, než jak je to dnes.

Co je podle vás největší brzdou?

Nekvalitní legislativa. Vždy, když se připravují takovéto strategické stavby, tak existují různé rozpory v  zájmech, které je obtížné sladit. Nicméně pokud nenalezneme kompromis a neprosadíme náš národní zájem, tak se odsuzujeme k úpadku. Zcela jednoznačně jde o to, aby skončila praxe, že kdokoliv může jakýkoliv projekt napadnout a všechny práce se pak okamžitě zastaví. To musí skončit.

Narážíte tedy na vypracování liniového zákona.

Ono moc nezáleží, jak ten zákon nazveme. Mně osobně se pojem liniový zákon příliš nelíbí, protože podle mě by tam měly být zahrnuty i některé neliniové stavby. Úplně nejvíc by se mi líbilo, pokud by šlo o zákon o strategických státních projektech. Budu ale spokojený i s liniovým zákonem - pokud zajistí, že po vypořádání všech zájmů a nalezení optimální alternativy se ta optimální alternativa co nejdříve uskuteční.

Jsme podle vás na dobré cestě?

Ano, jsme. A velmi pozitivní je i to, že se téměř všechny politické strany dokázaly shodnout na novele zákona o urychlení výstavby infrastruktury. Ta je nicméně zatím jen krátkodobá, řeší ty nejhorší problémy, ale dlouhodobě nestačí a bude třeba připravit důkladnější novelu. Případně úplně nový zákon.

Jaký je podle vás hlavní nedostatek současné legislativy?

V tom, že se důležitá stavba neprosadí. Že kdokoliv má možnost napadnout jakoukoliv stavbu, a stavba se tím automaticky zdrží. A další věc, která mě neskutečně štve, jsou časté chyby úředníků, kteří stavby připravují a dozorují. Jsem přesvědčený, že je potřeba udělat inventuru těchto chyb a zaměřit se na ně, aby se neopakovaly.

Jaké chyby máte na mysli?

Například nyní při rekonstrukci na dálnici D11 v úseku Hradec Králové – Smiřice nebyly respektovány určité krajinné prvky - konkrétně dva potoky. Krajský úřad proto nedávno zrušil stanovisko ke stavebnímu povolení a ministerstvo bylo donuceno ustoupit, protože chyby byly jednoznačně prokazatelné, a nyní žádá o nové stavební povolení. To je jen jeden případ za všechny, podobných situací je mnohem víc. A to nemluvím o těch opravdu katastrofických situacích, jako byl sesuv půdy na dálnici D8 nebo zvlněná dálnice D47.

Ona i hlavní dálnice D1 se už pět let opravuje a opravy nejsou hotové ani z poloviny.

Je logické, že ta dálnice zchátrala. Stále totiž nemáme dálnici D35, která by vytvořila odlehčovací spojení, které by propojilo Čechy se Severní Moravou a Slezskem. Není tak divu, že je na dálnici D1 každý den šílený nápor; už zdaleka svojí kapacitou i kvalitou ani nemůže vyhovovat. To jsou všechno zanedbané věci a relikty minulosti, kdy se udělala celá řada chyb.

 

Na vysokorychlostní železnici závisí, zda se staneme součástí vyspělé Evropy, nebo jestli zůstaneme na jejím okraji

 

Patříte k zastáncům výstavby vysokorychlostní železnice. Jak spokojený jste s tempem příprav?

Nikdy nemůžeme být úplně spokojení, protože to všechno už dávno mělo být připraveno a realizováno. Přitom jde o jasnou prioritu, na které závisí, zda se staneme součástí vyspělé Evropy, nebo jestli zůstaneme na jejím okraji. Proto jsme v Hospodářské komoře velmi rádi, že se některé naše připomínky k tomuto programu ujaly. Naopak některé problémy jsou stále nedořešené.

Které?

Například přerovský uzel na trati Rychlého spojení Brno – Přerov, který je řešen velmi rizikově. Jde také o to, že zde není možné dostat různé typy vlaků – například nákladní vlaky a rychlovlaky – na jednu trať o rychlosti 200 kilometrů v hodině. Obecně řečeno, neměl by na železnici existovat jediný projekt, který by nevytvořil novou použitelnou kapacitu. Protože pokud na trati zvýšíte traťovou rychlost a nezvýšíte kapacitu, je logické, že se sníží propustnost a spolehlivost.

Tvrdíte, že pokud nebudeme aktivně prosazovat plán rychlé železnice, dostaneme se do izolace.

Ono nás to dostává do izolace už dnes. Jen si vzpomeňte, že v Německu nedávno zprovoznili rychlotrať mezi Halle a Ingolstadtem, a cesta z Berlína do Vídně je tak nyní rychlejší přes Mnichov než přes Prahu. A tak to může být i s dalšími spoji. Svět nečeká. Všechny země okolo nás se snaží rozšiřovat a zkvalitňovat železniční síť, pokud to neuděláme také, tak nás koridory nezachrání.

Má Hospodářská komora nějaké odhady, jak velké by byly případné škody pro českou ekonomiku?

Já si myslím, že celkové národohospodářské škody při nevybudování Rychlých spojení by mohly být až na úrovni stovek miliard korun. Je to otázka prosperity podnikatelů, ztráty investorů, kteří by do Česka potenciálně přišli, či neuskutečněných developmentů na velkých nádražích. Pokud by naše síť Rychlých spojení měla být budována dvacet let, tak její cena výstavby vychází asi na 40 miliard ročně. A pokud by se nestavěla, tak myslím, že by nás to na investicích, rozvoji podnikatelů a životní úrovni mohlo stát i dvojnásobek té sumy. Tedy na 80 miliard ročně.

Tedy na velké peníze.

Ano. Je velká škoda, že se tomu politici nevěnovali dřív. Navíc jako by si nikdo neuvědomoval známý fakt, že tržní ekonomika je cyklická. Když přišla v roce 2008 krize, tak to byl pro mnohá ministerstva téměř konec světa. Jeden ministr dopravy téměř kompletně zastavil přípravu staveb, další ministři ji vůbec nerozjeli. A ve chvíli, kdy přijde konjunktura, najednou není s čím pracovat. A když byly do roku 2015 k dispozici evropské peníze z Operačního programu Doprava 1, tak byly vyplýtvány na projekty třetí a čtvrté kategorie, jenom proto, aby se ty peníze stihly utratit. To už se nesmí nikdy opakovat.

 

Já a ministr? Politické ambice nemám.

 

Patříme podle vás z pohledu dopravní obslužnosti na východ, nebo na západ Evropy?

Z hlediska požadavků veřejnosti na západ, ale podle finančních možností jako bychom zůstávali na východě. Musíme na tom pracovat, udělat si pořádek v  projektech, zavést moderní metody práce, dbát, aby se stavby neprodražovaly, a pohlídat si, aby projekty, které z toho na závěr máme, byly z hlediska Evropy dlouhodobě moderní a ekonomicky efektivní. Pak máme šanci se dostat na západ.

Jsme podle vás na dobré cestě?

Myslím, že ano, jsme. Vidím dobré tendence. Potěšilo mě, že se například parlament shodl, že je třeba něco dělat se zákonem o urychlení výstavby dopravní infrastruktury. To je nyní první taková významná zlepšující novela. Teď je třeba nové věci dostat pod kůži. Lidé, kteří připravují dopravní projekty, by se měli víc věnovat zkoumání toho, jak to funguje ve světě. Měli by se rozjet po vyspělých evropských zemích a pak ty poznatky přinést a uplatnit v Česku. Občas mám totiž pocit, že tady dost projektů zaostalo tak o dvacet, třicet let.

Možná i vy byste mohl mít možnost to všechno změnit? Někteří politici by vás rádi viděli jako ministra dopravy.

To jsou spekulace. Nikdo mi nic takového konkrétně nenabídl, a proto nemá smysl diskutovat nad tím, jestli bych to chtěl, nebo nechtěl. Nicméně si nemyslím, že by předchozí ministři byli neschopní natolik, aby neprosadili věci, o kterých hovořím. Jen jde o složitý problém, který je třeba rozplést a ve kterém je navíc mnoho vlivů, které je třeba vzít v úvahu.

Politické ambice tedy nemáte?

Já pracuji odjakživa ve své odborné oblasti, moje názory jsou známé a jasné. Samozřejmě za tu dobu, co se v oblasti dopravy pohybuji, umím vidět věci v politických souvislostech. Ale já osobně politické ambice nemám. Mám ambice ryze odborné a mám představy o tom, co by se mělo dělat a co změnit.

Jaké jsou podle vás ty hlavní priority?

Dobře se zapojit do Evropy a umět tam jednat o našich zájmech. Nechodit se do Německa nebo jinam ptát, co máme chtít. Evropská unie je skvělá platforma pro spolupráci, ale zároveň tam bují geopolitická konkurence. Kdo zůstane stát na místě, přes toho důležité dopravní trasy nepůjdou. Nepůjdou přes něj trasy, pak nepůjde přes něj obchod, nepůjdou přes něj investice a to bude mít vliv na životní úroveň. Také opakuji: kvalitní legislativa, použití zahraničních zkušeností. Pohlídat si finance na jednotlivé stavby, pohlídat si, aby projekty byly efektivní a kvalitní. Mít dlouhodobou koncepci a nedělat projekty na pár let, nebo na základě momentální poptávky.

 

Volby 2018

Senátní volby 2018

Termín senátních voleb Kandidáti do Senátu Voličský průkaz

Komunální volby 2018

Termín komunálních voleb Jak volit do zastupitelstva

V rámci voleb do Senátu není třeba volební lístek nijak upravovat, stačí lístek s vybraným kandidátem vložit do příslušné obálky a vhodit do volební urny. Volby do zastupitelstev fungují jinak, je možné udílet preferenční hlasy. Všechny kandidující subjekty jsou na jednom velkém hlasovacím lístku.

Základní shrnutí informací pro VOLBY 2018 -  Senátní i komunální >>>

Čekají nás teploty nad 40 stupňů, oteplování nejde zastavit, varuje klimatolog z Matfyzu

Vlna veder, která zasáhla v posledních dnech Českou republiku, je důkazem, že klimatická změna dorazila i k nám. Peter Huszár z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy tvrdí, že oteplování lze zastavit jen drastickým snížením emisí. I kdyby se to ale podařilo, nepůjde to hned. Huszár zároveň předpovídá, že pokud nastavený trend bude pokračovat, budeme se stále častěji setkávat s extrémními projevy počasí, a teploty nad 40 stupňů už ani v Česku nebudou výjimkou. Jak nebezpečné je sucho? Proč je ve střední Evropě aktuálně takové vedro? A proč mají lidé dojem, že přicházíme o jaro a podzim? Podívejte se na rozhovor.