Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Výsledky prezidentských voleb platí. Soud zamítl poslední čtyři stížnosti

Výsledky prezidentských voleb platí. Soud zamítl poslední čtyři stížnosti

Vítězství Miloše Zemana v lednových prezidentských volbách platí. Nejvyšší správní soud jednomyslně zamítl poslední čtyři stížnosti na výsledky či průběh voleb. „Nic nebrání tomu, aby se zvolený kandidát Miloš Zeman ujal funkce na druhé funkční období,“ konstatoval předseda volebního senátu NSS Tomáš Langášek.

Značná část stížností kriticky poukazovala na kampaň stávajícího prezidenta, například na spojování protikandidáta Drahoše s hrozbou migrace nebo na financování kampaně přes spolek Přátelé Miloše Zemana.

"Kampaň byla ostrá, zavádějící, ale to je přirozená součást kampaně. Volební hesla a vyjádření kandidátů jsou nutně zjednodušující, zkreslující. Je to souboj mezi kandidáty a jejich názory, takové ty kampaně jsou," řekl Langášek.

Před pěti lety byla kampaň podle něj tvrdší, tehdy soud dokonce konstatoval nezákonnost v podobě inzerátu, který před druhým kolem volby ostře napadl Karla Schwarzenberga. Podobnou nezákonnost tentokrát volební senát nezjistil, byť označil inzeráty spojující Drahoše s migrací za zavádějící.

Soud může volbu případně zneplatnit jen ve výjimečných případech, kdy jsou volební zákony porušeny ve velkém rozsahu, vysoké intenzitě a s prokázaným účinkem na výsledek. Právě dopad na výsledek se podle Langáška jen těžko dokazuje, voličům nikdo "nevidí do hlavy".

Soud se letos opakovaně zabýval financováním kampaně. Billboardy a inzeráty ve prospěch obhajujícího prezidenta před volbami platil spolek Přátelé Miloše Zemana. Jména dárců Zeman zveřejnil až v poslední předvolební televizní debatě. Současná právní úprava umožňuje skrýt původ prostředků, pokud je kampaň fakticky zcela nebo z velké části vedena třetími osobami s vědomím kandidáta. Podle Langáška by se zákon mohl změnit, záleží ale na vůli zákonodárců.

Dnes soud na základě stížností řešil také například Zemanovy pravidelné návštěvy krajů nebo pořad Týden s prezidentem v TV Barrandov. "Hlava státu má z povahy věci větší prostor v médiích," konstatoval Langášek. Těžko podle něj odlišovat, kdy je v médiích jako kandidát a kdy ve spojitosti s aktuálně vykonávanou prezidentskou funkcí.

Lze očekávat, že se někteří pisatelé stížností ještě obrátí na Ústavní soud. Kampaní se nadále může zabývat Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1