Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Vysoké školy bijí na poplach. Tisícům studentům hrozí, že nebudou moct dokončit studium

Vysoké školy bijí na poplach. Tisícům studentům hrozí, že nebudou moct dokončit studium

Několika desítkám tisíc studentů hrozí to, že nebudou mít možnost dokončit své studium. Programy, které akreditovala dřívější Akreditační komise totiž nejpozději za tři roky skončí a už nebudou prodlouženy, oznámil po jednání Rady vysokých škol její předseda Jakub Fischer. Vysoké školy proto naléhají na ministerstvo, aby neprodleně upravilo vysokoškolský zákon, který nastavil nový způsob akreditování, a tento problém v něm vyřešilo. Podle ministerstva ale současná právní úprava umožňuje dostudování, i když akreditace programu zanikne.

„Studenti, kteří letos nastoupí ke studiu v září 2017 do nyní akreditovaného studijního programu, ta akreditace skončí v srpnu 2019, a ti studenti budou 1. září 2019 na vodě, protože akreditace vyprší nebo proplyne,“ řekl Fischer ČTK.

Vysoké školy považují situaci za vážnou, a žádají proto ministerstvo, aby situaci řešilo. Chtěly by, aby předložilo technickou novelu zákona o vysokých školách a Sněmovna ji projednala ve zrychleném znění. „Jinak není reálná šance, že se to do voleb vše stihne,“ dodal Fischer.

„Současná právní úprava umožňuje dostudovaní i v případě zániku akreditace, a to dokončením v jiném akreditovaném studijním programu. Povinnost zajistit dostudovaní stejného nebo obdobného studijního programu má vysoká škola. MŠMT již před časem vydalo metodický pokyn s tím, že tito studenti nebudou penalizováni poplatky za další studium,“ reagoval na obavy Rady vysokých škol náměstek ministryně školství Robert Plaga.

O novém způsobu akreditování rozhodla loňská novela vysokoškolského zákona. Má zlepšit kvalitu vysokoškolského vzdělávání. Nově byl vytvořen Národní akreditační úřad, který nahradil Akreditační komisi, a měl by zjednodušit akreditační procesy. Aby měl dost času na rozjezd, akreditace, které budou končit po 31. srpnu, budou prodlouženy na tři roky, tedy do srpna 2019.

Vysoké školy nicméně podle Fischera už několik měsíců upozorňují na to, že novela nezohledňuje osud studentů, kteří studují ve stávajících studijních programech, jež byly akreditovány podle předchozího znění zákona. Ten umožňoval, aby se akreditace prodloužila do té doby, než studenti dostudují.

„Pro studenty, kteří letos nastoupí, tato možnost nebude, protože v bakalářských programech by měli končit někdy v roce 2020, a to už budou platit nové akreditace,“ upozornil Fischer.

Pokud by se stávající zákon nezměnil, desítkám tisíc studentů by prý hrozilo, že svá studia nebudou moci dokončit. Případně by potom museli dostudovat v jiných studijních programech, než do kterých byli přijati. Ministerstvo podle Fischera o situaci ví, ale dosud podle něj na výzvy vysokoškolských zástupců příliš nereagovalo.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1