Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Vyšší mzdy jsou nesmysl, Češi si je nezaslouží, řekl exprezident Klaus

Vyšší mzdy jsou nesmysl, Češi si je nezaslouží, řekl exprezident Klaus

Růst ekonomiky i nízká nezaměstnanost katapultovaly průměrnou českou mzdu nad hranici 30 tisíc korun měsíčně. Ačkoliv se jedná o historické maximum, ve srovnání se Západem Česko stále zaostává. Podle bývalého prezidenta Václava Klause si však Češi větší mzdy zatím nezaslouží, finanční ohodnocení je podle něj „takové, jaké je“. Uvedl to na ekonomickém semináři s názvem "Jsou u nás mzdy opravdu nepřirozeně nízké," který pořádal Institut Václava Klause.

Podobný postoj jako Klaus zastávala také ekonomka Hana Lipovská z Masarykovy univerzity v Brně. Podle ní je důležité klást si především otázku, zda jsou mzdy nízké nepřiměřeně, a to s ohledem na ostatní ekonomické faktory.

Poukázala tak na časté srovnávání s Německem, kde se průměrná mzda pohybuje kolem hranice 90 tisíc korun. Lipovská však připomněla, že po přepočtení odlišných cenových hladin a vyšší produktivity práce v Německu jsou úrovně mezd srovnatelné.

„Průměrná mzda by v Česku po započtení produktivity měla být na úrovni Portugalska nebo Řecka. A to skutečně je,“ dodala Lipovská, podle které však stát práci uměle prodražuje. Problémem je pro Lipovskou také množství nadnárodních korporací, které do Česka údajně nalákaly dřívější vlády skrze pobídky a dotace. Problém viděla Lipovská také v nepřiměřeném tlaku odborů.

Celý článek si můžete přečíst na webu E15.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1