Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Vzpoura lékařů: Nechtějí, aby ministerstvo zasahovalo do jednání s pojišťovnami

Vzpoura lékařů: Nechtějí, aby ministerstvo zasahovalo do jednání s pojišťovnami

Nezasahujte do jednání segmentů zdravotní péče s pojišťovnami o úhradách na příští rok, píše Koalice soukromých lékařů v otevřeném dopise premiéru Andreji Babišovi (ANO) a ministru zdravotnictví Adamu Vojtěchovi (za ANO). Soukromí lékaři rovněž kritizují slib růstu platů sester v nemocnicích a úvahy o výsluhách. Žádají schůzku, ministr jejich nabídku přijal. Ministerstvo podle mluvčí Gabriely Štěpanyové do jednání o úhradách vstoupí pouze v případě, že se pojišťovny s jednotlivými poskytovateli zdravotní péče nedohodnou.

Koalice podle dopisu podporuje dřívější rozhodnutí ministra Vojtěcha nechat pojišťovny a zástupce jednotlivých částí péče, aby se na rozdělení úhrad dohodly. V minulosti bylo takzvané dohodovací řízení často kritizované jako formalita, dohoda uzavřena nebyla a úhrady pak stanovilo ministerstvo vyhláškou.

 

„Úhradová vyhláška roky poškozovala hlavně pacienty na jejich ústavních právech ve smyslu svobodné volby lékaře, volby léčebného postupu a místa léčby,“ uvedli soukromí lékaři. Vyhláška podle nich v posledních letech zvýhodňovala nemocnice. Bývalý ministr Miloslav Ludvík (ČSSD) to hájil tím, že na rozdíl od lékařů v ordinacích drží pohotovost a fungují nonstop.

Soukromí lékaři kritizují, že premiér po jednání se zdravotnickými odbory slíbil v příštím roce růst mezd zdravotních sester v nemocnicích o deset procent a spolu s ministrem pro ně zvažuje zavedení výsluh za odpracované roky podobně, jako mají například policisté nebo vojáci.

 

V dohodovacím řízení pojišťovny počítají s růstem úhrad pro všechny segmenty o pět procent. „Nyní s obavami sledujeme, jak se lůžkový sektor prostřednictvím i odborářů snaží vymoci větší navýšení. Jsme přesvědčeni, že všechna zdravotnická zařízení, bez ohledu na jejich typ a formu vlastnictví, mají hledat finanční prostředky pro oprávněné požadavky na růst platů svých zaměstnanců ve svých rozpočtech,“ píše se v dopise soukromých lékařů. 

„Ministerstvo zdravotnictví má maximální zájem na spravedlivých úhradách napříč segmenty a odmítá upřednostňování jakýkoliv poskytovatelů před druhými,“ uvedla mluvčí ministerstva. Připomněla, že ministr deklaroval, že nebude možné jako dřív vyjednat si separátně lepší podmínky.

Koalice soukromých lékařů sdružuje praktické lékaře včetně dětských, ambulantní specialisty a stomatology. Praktických lékařů pro dospělé je zhruba 6900, dětských asi 4800. Ambulantních specialistů je 12.800. Zubařů je přibližně 10.000.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1