Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Wagnerová podala trestní oznámení na „tlupu tzv. slušných lidí“, která v Brně vtrhla na jeviště

Wagnerová podala trestní oznámení na „tlupu tzv. slušných lidí“, která v Brně vtrhla na jeviště

Senátorka a bývalá ústavní soudkyně Eliška Wagnerové (za SZ) podala trestní oznámení kvůli jednání radikálů, kteří v sobotu na desítky minut přerušili kontroverzní představení v divadle v Brně. Existuje podle ní podezření, že jejich jednání naplnilo skutkovou podstatu výtržnictví. Senátorka to dnes uvedla na svém facebookovém profilu.

„Už v sobotu jsem se rozhodla, že podám trestní oznámení na neznámé pachatele kvůli jednání tlupy tzv. slušných lidí v Divadle na Provázku. Dnes v poledne se tak stalo a podání bylo doručeno Městskému státnímu zastupitelství v Brně,“ uvedla senátorka.

Představení Naše násilí a vaše násilí tvořilo součást festivalu Divadelní svět, který organizovalo Národní divadlo Brno. Hra, která se zabývá vztahem Západu a Blízkého východu a vrcholí scénou, kdy Ježíš znásilní muslimku, sklízela kritiku už dlouho před uvedením.

Po začátku hry začala část publika, zejména příznivci hnutí Slušní lidé, hvízdat a dupat, následně vtrhli na jeviště, utvořili řetěz a natlačili herce ke stěně. Reagovali tak na scénu, kdy se herci svlékli donaha a začali se objímat a dotýkat. Aktivisté odešli až po desítkách minut, když je k tomu vybídli policisté z antikonfliktního týmu, který na místo dorazil.

„Dovodila jsem, že návštěvníci divadla tvoří svého druhu shromáždění - diváci se sešli, aby zhlédli divadelní představení, a podezřelí se snažili hrubým způsobem rušit jeho průběh a zakončení,“ uvedla senátorka. Podle ní by bylo velmi znepokojivé, pokud by měl být dán prostor někomu, kdo chce nám ostatním diktovat, jaké divadlo, knihy, filmy atd. smíme sledovat, číst atd., a jaké nikoliv. „Takové počínání vskutku naráží na strukturální meze demokratického právního státu definované autonomií jednotlivců v jejich rozhodování např. v oblasti kultury a zavání diktaturou, což stěží lze připustit,“ uvedla Wagnerová. Podle ní je případ precedentní a jako takový by měl být velmi pečlivě a seriózně prošetřen a důsledky vyvozeny.

Podle mluvčího policie Pavla Švába po výzvě antikonfliktního týmu divadlo opustilo 26 lidí. Policie záležitost předá správnímu orgánu pro podezření z přestupku proti veřejnému pořádku.

Senátní volby se blíží. Aktuální zpravodajství i informace o kandidátech naleznete zde>>>

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1