Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Za Estonci jsme v e-governmentu dva až tři roky pozadu, tvrdí nový guru české digitalizace Dzurilla

Za Estonci jsme v e-governmentu dva až tři roky pozadu, tvrdí nový guru české digitalizace Dzurilla

Daňové přiznání? To si udělám na svém mobilním telefonu za dvě minuty až poletím z Prahy domů, prohlásil na konferenci Digitální Česko bývalý premiér Estonska Taavi Roivas. Češi mohou jen závidět. Zatím. Na to, aby digitalizace plynula tím správným směrem, totiž nově dohlíží vládní zmocněnec pro digitalizaci a IT Vladimír Dzurilla. „Za Estonskem jsme pozadu tak dva, tři roky,” tvrdí.

Estonsko je v digitalizaci a e-governmentu nejen evropská, ale i světová velmoc. Jedna z mála věcí ohledně státní správy, kterou Estonci nemohou udělat online, je uzavřít manželství, tvrdí Roivas. Jak daleko je doba, kdy i v Česku budeme moci volit prostřednictvím počítače, vyplnit daňové přiznání po telefonu za dvě minuty nebo si dohodnout schůzku u lékaře během pracovní cesty na dvě kliknutí?

Podle nového vládního zmocněnce pro digitalizaci Dzurilly relativně blízko. „Myslím, že za Estonci jsme tak dva až tři roky,” říká Dzurilla na konferenci Digitální Česko. Naději dává i Roivas. „Společně se Singapurem nebo Jižní Koreou jste skutečně blízko tomu, aby digitalizace správy propukla naplno."

Jedním z klíčových bodů, který by měl občanům v komunikaci se státní správou pomoci, je takzvaný Portál občana, který bude naostro spuštěn na začátku léta. Půjde o jakýsi „portál portálů", platformu, na kterou by se měly navázat různé další služby státní správy. Češi by tak měly využít jediný přístupový bod k různým aspektům veřejné služby, které by jim zjednodušovaly život. 

„To, že jsme oproti Estonsku pozadu, má v zásadě dva důvody,” vypočítává Dzurilla. „Jednak je to dané historickými smlouvami, které dříve nebyly digitálně přívětivé. Ale to se v poslední době snažíme měnit. A ten druhý důvod je, že tady zatím ještě nebyla vláda, která by si digitalizaci dala do svého programového prohlášení. A to se také změnilo.”

Ohledně konkrétních termínů, kdy je možné reálné usnadnění správní agendy očekávat, je však Dzurilla o něco více skoupější. „Nyní chceme identifikovat jednotlivé služby, které budou do systému zapojeny, budeme je dodávat a navazovat postupně, koordinovaně, aby nám nevznikaly duplicity,” říká.

Přesto však není projekt bez kontroverzí. Jeden z problémů je například to, že k Portálu občana se lidé mají podle plánu mají připojovat pomocí nových občanských průkazů s elektronickým čipem, které se zasunou do speciální čtečky. A to spíše než příslib budoucnosti připomíná ozvěny minulosti, tvrdí kritici. 

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1