Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Za hranicemi už prý začínají chápat, že jsou potraviny pro Čechy horší a že to není v pořádku

Za hranicemi už prý začínají chápat, že jsou potraviny pro Čechy horší a že to není v pořádku

Ministři členských zemí Evropské unie už uznávají existenci problému dvojí kvality potravin, na který poukazuje Česká republika a někteří další středoevropští členové EU. Novinářům to řekl ministr zemědělství Marian Jurečka po jednání v Bruselu se svými resortními kolegy z unijních zemí. Stejný dojem z rokování má komisařka pro ochranu spotřebitelů Věra Jourová.

Jurečka na zasedání Rady pro zemědělství a rybářství představil výsledky průzkumu dvojí kvality potravin, který si nechalo jeho ministerstvo zpracovat. „...jasně prokázaly, že některé produkty, které jsou na první pohled stejné, se ve složení zásadně liší. Tím dochází k diskriminaci části spotřebitelů. Není možné, aby zákazník v jedné zemi dostal ve stejném obalu horší zboží než jinde," uvedl ministr.

Odezva na tento problém byla podle Jurečky při dnešním jednání „jiná, než když jsme o tomto tématu hovořili v březnu letošního roku".

„Dneska od nikoho z diskutujících ministryň a ministrů nezazněl argument, který by říkal: není to problém, je to něco, co nechte vyřešit trh, a podobně," řekl šéf českého resortu zemědělství. Dodal, že je patrná ochota tuto věc společně řešit, „takže to je silný pozitivní posun kupředu".

V závěru své dnešní prezentace otázky dvojí kvality potravin Jurečka uvedl, že by chtěl, aby se touto věcí už nezabývaly státy individuálně. V této souvislosti vyzval Evropskou komisi, aby problém začala intenzivně řešit. On sám řešení vidí i v oblasti legislativy, aby z právních předpisů a jejich výkladu bylo zcela jasné, že na první pohled identické výrobky musejí mít stejnou kvalitu.

Také podle komisařky Jourové argumenty České republiky týkající se dvojí kvality potravin nikdo neodmítl. Například zástupci Belgie a Německa se nechali slyšet, že problém už začínají lépe chápat. Nicméně trvali na tom, že je potřeba chránit svobodu podnikání a svobodu pohybu zboží po Evropě.

Eurokomisařka při řešení této záležitosti hodlá jednat i přímo s prodejci nebo výrobci problematického zboží. Chce také poskytovat informace národním orgánům, které mají „vymáhat slušné zacházení na společném trhu“, a vést je k tomu, aby tak činily ve spolupráci se svými zahraničními partnery.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1