Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Za naši i vaši svobodu: Ministerstvo zahraničí ocení osm statečných z Rudého náměstí z roku 1968

Za naši i vaši svobodu: Ministerstvo zahraničí ocení osm statečných z Rudého náměstí z roku 1968

Tradiční cenu za propagaci dobrého jména České republiky v zahraničí Gratias agit získá letos, v 50. výročí invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa, i osm Rusů, kteří proti vpádu „bratrských armád“ v srpnu 1968 protestovali v centru Moskvy.

Z původní osmičky žijí už jen tři – Pavel Litvinov, Tatjana Bajevová a Viktor Fajnberg. Ti také 8. června v Praze v Černínském paláci cenu osobně převezmou.

Ministerstvo zahraničí, které cenu každoročně uděluje, jména nominovaných sice dosud oficiálně nezveřejnilo, všichni tři jmenovaní ale již přijali pozvání na 7. června 2018 na diskusi do Knihovny Václava Havla právě – jak stojí na webu knihovny – „u příležitosti udělení ceny Ministerstva zahraničí ČR Gratias agit”.

„Pokud vím, tak by cenu měli převzít jako celek za všech osm statečných,“ komentuje to i historik Ústavu pro studium totalitních režimů Štěpán Černoušek, který se tématu česko-ruských vztahů dlouhodobě věnuje.

HlídacíPes.org má jména těchto oceněných potvrzena i z neoficiálních zdrojů ministerstva zahraničí.

Komunismus v ČeskoslovenskuKomunismus v Československuautor: Info.cz

Osmička mladých lidí s československou vlajkou i známým transparentem s nápisem „Za naši a vaši svobodu“ se 25. srpna 1968 sešla na protest proti invazi vojsk Varšavské smlouvy v čele se Sovětským svazem do Československa na moskevském Rudém náměstí.

Skupinku tvořili lingvista Konstantin Babickij, básník Vadim Delone, dělník Vladimir Dremljuga, anglista Viktor Fajnberg, básnířka a překladatelka Natalja Gorbaněvská, fyzik Pavel Litvinov, lingvistka Larisa Bogorazová a studentka Taťjana Bajevová.

Jejich protest dlouho netrval; během několika minut byli napadeni a poté i zatčeni komunistickou policií. Odsouzeni pak byli k několikaletým trestům vězení, k pobytu v pracovních táborech, psychiatrických léčebnách nebo ve vyhnanství. Ostatně i zbývající trojice – Litvinov, Bajevová i Fajnberg – žije dnes mimo Rusko.

Pavel Litvinov je mimochodem vnukem Maxima Litvinova, který byl ve 30. letech 20. století ministrem zahraničí ve Stalinově SSSR.

Před pěti lety si protest po 45 letech na stejné místo v centru Moskvy přišla připomenout desítka novodobých ruských aktivistů i s původní účastnicí protestu Natalijí Gorbaněvskou. Policie je za nepovolené shromáždění pozatýkala ještě rychleji než v roce 1968 – během čtyř minut.

Tento týden, ve středu a ve čtvrtek, se v Moskvě konají hned dvě konference právě k roku 1968. Pořádají je nevládní organizace Memorial a Gorbačovova nadace.

Zúčastní se jí například bývalý český premiér Petr Pithart, historici Ústavu pro studium totalitních režimů, aspoň nakrátko by měl dorazit i Michail Gorbačov.

„Ruské státní orgány se na konferenci nijak nepodílejí. Chci v Moskvě poděkovat organizaci Memorial za výbornou spolupráci a zároveň vyjádřit přání, aby se větším partnerem při mapování společné historie staly oficiální ruské státní instituce a archivy,“ říká ředitel ÚSTR Zdeněk Hazdra.

Memorial chce letos v srpnu představit v Moskvě, v Centru Andreje Sacharova, výstavu českých historiků nazvanou „Za naši a vaši svobodu“.

Ta je nyní ve Washingtonu a mapuje právě svědectví o protestech proti okupaci Československa v roce 1968 ve státech komunistického bloku.

Rok 1968 je dodnes citlivým bodem v česko-ruských vztazích. Využívá jej opakovaně i kremelská propaganda. Naposledy vloni na podzim při návštěvě prezidenta Miloše Zemana v Rusku web ruské armádní televize Zvezda napsal, že Československo by mělo být vděčné za sovětskou invazi v roce 1968, protože ta nedovolila Západu uskutečnit státní převrat.

O dva roky dříve, v červnu 2015, ruská státní televize Rossija 1 odvysílala propagandistický dokument „Varšavská smlouva, odtajněné stránky“, kde svérázně vykládala i průběh Pražského jara.

Kvůli pasážím věnovaným sovětské invazi do Československa v roce 1968 si dokonce tehdejší ministr zahraničí Lubomír Zaorálek předvolal k jednání ruského velvyslance.

Ve filmu vystupuje mimo jiné komunistický poslanec ruské Státní dumy Jurij Sinělščikov, který se obsazení Československa zúčastnil jako četař spojovacího praporu působícího v bývalé NDR. „Stříleli po nás shora z kulometů,“ barvitě popisuje v dokumentárním snímku Sinělščikov u budovy Národního muzea v Praze.

Jeho údajné vzpomínky na „palbu z kulometů a jiných zbraní po sovětských vojácích v otevřených transportérech“ a „hořící tanky“ jsou prostříhány s ukázkami ze sovětského propagandistického filmu z roku 1969 s názvem Československo, rok zkoušek. V něm v ulicích Prahy umírají potomci osvoboditelů z května 1945.

Dokumentární film tvrdí, že se v Praze chystal ozbrojený převrat. Akce proti sovětským vojákům prý probíhaly pouze v centru hlavního města, zatímco jinde v Praze a na venkově byl klid.

„Celý ruský pohled na rok 1968 je často velmi revizionistický, odkazem na minulost obhajují i některé své současné kroky. Proto byl tento dokument o roce 1968 směřován hlavně dovnitř ruské společnosti,“ vysvětluje historik Štěpán Černoušek.

Text vyšel původně na webu HlídacíPes.org. Publikujeme ho se souhlasem redakce.

 

Volby 2018

Senátní volby 2018

Výsledky 1. kola voleb 2. kolo Termín senátních voleb Kandidáti do Senátu Voličský průkaz

Dění a výsledky ve druhém kole senátních voleb vám přinášíme i v online přenosu>>>

Komunální volby 2018

Výsledky voleb Termín komunálních voleb Jak volit do zastupitelstva Praha Brno Ostrava

V rámci voleb do Senátu není třeba volební lístek nijak upravovat, stačí lístek s vybraným kandidátem vložit do příslušné obálky a vhodit do volební urny. Volby do zastupitelstev fungují jinak, je možné udílet preferenční hlasy. Všechny kandidující subjekty jsou na jednom velkém hlasovacím lístku.

Volby 2018 - Volební videa a bohaté galerie najdete na Blesk.cz>>>

Základní shrnutí informací pro VOLBY 2018 -  Senátní i komunální >>>

Většinu velkých měst získalo ANO, neovládlo ale Prahu. Významně ztratila ČSSD

Hnutí ANO získalo v letošních komunálních volbách nejvíce velkých měst. Ztratilo ale Prahu, kde vyhrála ODS před Piráty, ANO tam skončilo páté. V Brně, Ostravě a řadě dalších měst však zvítězilo. Významné ztráty zaznamenala sociální demokracie. V celé republice pak tradičně nejvíce zastupitelských křesel získala nejrůznější místní sdružení nezávislých kandidátů. Volební účast se pohybovala mírně nad 47 procenty, což je zhruba o tři procentní body víc než v roce 2014. Vyplývá to z údajů na volebním serveru.

Občanští demokraté sice v Praze vyhráli, ale mohou i tak skončit v opozici. O koalici chtějí totiž další subjekty, jež v hlavním městě uspěly - hnutí Praha Sobě a Spojené síly pro Prahu (TOP 09, STAN a KDU-ČSL) - jednat s Piráty. Do pražského zastupitelstva se poprvé od roku 1990 nedostanou zástupci ČSSD a KSČM. Sociální demokraté nebudou poprvé od roku 1990 ani v zastupitelstvech některých dalších měst, kde dosud měli vliv na chod radnic. Platí to například pro Hradec Králové, Ústí nad Labem a Zlín.

ODS, která v Praze vyhrála komunální volby, získala v 65členném zastupitelstvu 14 mandátů. Druzí Piráti mají 13 mandátů stejně jako třetí Praha Sobě a čtvrtá koalice TOP 09 a STAN. Hnutí ANO, jež mělo v minulém období primátorku, v Praze skončilo na pátém místě. Bude mít 12 křesel.

Volby

V Brně vyhrálo hnutí ANO s 23,03 procenta voličů a v pětapadesátičlenném zastupitelstvu získalo 18 mandátů. Na druhém místě skončila ODS s podporou Svobodných s výsledkem 18,55 procenta, což znamená zisk 14 mandátů. Primátor a lídr ANO Petr Vokřál jednal už s jedničkou ODS Markétou Vaňkovou. Ani jeden spolupráci nevyloučil, ale ani ji nepotvrdil.

V Ostravě vyhrálo ANO s velkým náskokem. Získalo 32,72 procenta hlasů a 21 mandátů v zastupitelstvu, které má 55 členů. Na druhém místě skončilo hnutí Ostravak, volilo ho 11,49 procenta lidí a má sedm mandátů. Ostravský primátor a lídr vítězného hnutí ANO Tomáš Macura už před volbami tvrdil, že by uvítal pokračování nynější koalice s hnutím Ostravak, ODS a lidovci. Dnes ČTK řekl, že to platí.

ANO zvítězilo ve valné většině krajských měst, na prvním místě skončilo také v Plzni, Olomouci, Jihlavě, Hradci Králové, Karlových Varech, Ústí nad Labem, Pardubicích, Českých Budějovicích a Zlíně. V Liberci skončilo ANO druhé, vyhráli tam Starostové pro Liberecký kraj.

Link

Z dalších statutárních měst zvítězila například v Karviné a ve Frýdku-Místku ČSSD. V Třinci vyhrálo sdružení Osobnosti pro Třinec, v Kladně Volba pro Kladno a v Mostě hnutí ProMOST. Občanští demokraté zvítězili v Jablonci nad Nisou, Mladé Boleslavi a Teplicích. ANO vyhrálo v Chomutově, Přerově, Prostějově, Havířově, Děčíně a Opavě.

Drahoš a Čunek se můžou smát, o Senát zápolí ODS s ANO. Rath s Paroubkem propadli>>>

Premiér a předseda ANO Andrej Babiš označil výsledky v krajských a okresních městech za úspěch. ANO podle něj mění Česko k lepšímu. Pražský výsledek předseda ANO a premiér považuje za důsledek toho, jaké bylo působení zástupců hnutí v hlavním městě v uplynulých čtyřech letech. Neočekává, že by výsledek voleb ovlivnil fungování koaliční menšinové vlády ANO a ČSSD.

Podle předsedy ODS Petra Fialy občanští demokraté ve volbách jasně posílili a ukazuje se, že strana jde krok po kroku správným směrem. V příštích volbách do Poslanecké sněmovny by podle něj měla ODS bojovat o směřování Česka proti "levicovému hnutí ANO". Babiš předtím při hodnocení voleb levicovou orientaci svého hnutí odmítl a Fialu kvůli podobným vyjádřením kritizoval.

Link

Předseda ČSSD Jan Hamáček bere výsledek voleb jako signál, že se sociální demokracie už odrazila ode dna, na které dopadla v loňských sněmovních volbách. Úspěchy se dostavily tam, kde je strana konsolidovaná, řekl. Vyzdvihl výsledky v Karviné, Frýdku-Místku či Náchodě, naopak pro velká města chce hledat nová témata, za vhodné považuje dostupné bydlení.

Volby se podle komisí obešly bez větších problémů. V Ústeckém kraji ale policie přijala několik podnětů kvůli podezření z možného pokusu o ovlivnění voleb, všemi se zabývá. Kriminalisté zasahovali ve volebních místnostech v Ústí nad Labem a Bílině na Teplicku, podrobnosti ale zatím policie sdělovat nebude.

Sto třicet mega v hajzlu a Prahu nemáme. Komentář čtěte zde>>>

Po volbách už padají hlavy. Rezignovat se chystá místopředseda ČSSD Foldyna>>>

-1