Za naši i vaši svobodu: Ministerstvo zahraničí ocení osm statečných z Rudého náměstí z roku 1968 | info.cz

Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Za naši i vaši svobodu: Ministerstvo zahraničí ocení osm statečných z Rudého náměstí z roku 1968

Za naši i vaši svobodu: Ministerstvo zahraničí ocení osm statečných z Rudého náměstí z roku 1968

Tradiční cenu za propagaci dobrého jména České republiky v zahraničí Gratias agit získá letos, v 50. výročí invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa, i osm Rusů, kteří proti vpádu „bratrských armád“ v srpnu 1968 protestovali v centru Moskvy.

Z původní osmičky žijí už jen tři – Pavel Litvinov, Tatjana Bajevová a Viktor Fajnberg. Ti také 8. června v Praze v Černínském paláci cenu osobně převezmou.

Ministerstvo zahraničí, které cenu každoročně uděluje, jména nominovaných sice dosud oficiálně nezveřejnilo, všichni tři jmenovaní ale již přijali pozvání na 7. června 2018 na diskusi do Knihovny Václava Havla právě – jak stojí na webu knihovny – „u příležitosti udělení ceny Ministerstva zahraničí ČR Gratias agit”.

„Pokud vím, tak by cenu měli převzít jako celek za všech osm statečných,“ komentuje to i historik Ústavu pro studium totalitních režimů Štěpán Černoušek, který se tématu česko-ruských vztahů dlouhodobě věnuje.

HlídacíPes.org má jména těchto oceněných potvrzena i z neoficiálních zdrojů ministerstva zahraničí.

Komunismus v ČeskoslovenskuKomunismus v Československuautor: Info.cz

Osmička mladých lidí s československou vlajkou i známým transparentem s nápisem „Za naši a vaši svobodu“ se 25. srpna 1968 sešla na protest proti invazi vojsk Varšavské smlouvy v čele se Sovětským svazem do Československa na moskevském Rudém náměstí.

Skupinku tvořili lingvista Konstantin Babickij, básník Vadim Delone, dělník Vladimir Dremljuga, anglista Viktor Fajnberg, básnířka a překladatelka Natalja Gorbaněvská, fyzik Pavel Litvinov, lingvistka Larisa Bogorazová a studentka Taťjana Bajevová.

Jejich protest dlouho netrval; během několika minut byli napadeni a poté i zatčeni komunistickou policií. Odsouzeni pak byli k několikaletým trestům vězení, k pobytu v pracovních táborech, psychiatrických léčebnách nebo ve vyhnanství. Ostatně i zbývající trojice – Litvinov, Bajevová i Fajnberg – žije dnes mimo Rusko.

Pavel Litvinov je mimochodem vnukem Maxima Litvinova, který byl ve 30. letech 20. století ministrem zahraničí ve Stalinově SSSR.

Před pěti lety si protest po 45 letech na stejné místo v centru Moskvy přišla připomenout desítka novodobých ruských aktivistů i s původní účastnicí protestu Natalijí Gorbaněvskou. Policie je za nepovolené shromáždění pozatýkala ještě rychleji než v roce 1968 – během čtyř minut.

Tento týden, ve středu a ve čtvrtek, se v Moskvě konají hned dvě konference právě k roku 1968. Pořádají je nevládní organizace Memorial a Gorbačovova nadace.

Zúčastní se jí například bývalý český premiér Petr Pithart, historici Ústavu pro studium totalitních režimů, aspoň nakrátko by měl dorazit i Michail Gorbačov.

„Ruské státní orgány se na konferenci nijak nepodílejí. Chci v Moskvě poděkovat organizaci Memorial za výbornou spolupráci a zároveň vyjádřit přání, aby se větším partnerem při mapování společné historie staly oficiální ruské státní instituce a archivy,“ říká ředitel ÚSTR Zdeněk Hazdra.

Memorial chce letos v srpnu představit v Moskvě, v Centru Andreje Sacharova, výstavu českých historiků nazvanou „Za naši a vaši svobodu“.

Ta je nyní ve Washingtonu a mapuje právě svědectví o protestech proti okupaci Československa v roce 1968 ve státech komunistického bloku.

Rok 1968 je dodnes citlivým bodem v česko-ruských vztazích. Využívá jej opakovaně i kremelská propaganda. Naposledy vloni na podzim při návštěvě prezidenta Miloše Zemana v Rusku web ruské armádní televize Zvezda napsal, že Československo by mělo být vděčné za sovětskou invazi v roce 1968, protože ta nedovolila Západu uskutečnit státní převrat.

O dva roky dříve, v červnu 2015, ruská státní televize Rossija 1 odvysílala propagandistický dokument „Varšavská smlouva, odtajněné stránky“, kde svérázně vykládala i průběh Pražského jara.

Kvůli pasážím věnovaným sovětské invazi do Československa v roce 1968 si dokonce tehdejší ministr zahraničí Lubomír Zaorálek předvolal k jednání ruského velvyslance.

Ve filmu vystupuje mimo jiné komunistický poslanec ruské Státní dumy Jurij Sinělščikov, který se obsazení Československa zúčastnil jako četař spojovacího praporu působícího v bývalé NDR. „Stříleli po nás shora z kulometů,“ barvitě popisuje v dokumentárním snímku Sinělščikov u budovy Národního muzea v Praze.

Jeho údajné vzpomínky na „palbu z kulometů a jiných zbraní po sovětských vojácích v otevřených transportérech“ a „hořící tanky“ jsou prostříhány s ukázkami ze sovětského propagandistického filmu z roku 1969 s názvem Československo, rok zkoušek. V něm v ulicích Prahy umírají potomci osvoboditelů z května 1945.

Dokumentární film tvrdí, že se v Praze chystal ozbrojený převrat. Akce proti sovětským vojákům prý probíhaly pouze v centru hlavního města, zatímco jinde v Praze a na venkově byl klid.

„Celý ruský pohled na rok 1968 je často velmi revizionistický, odkazem na minulost obhajují i některé své současné kroky. Proto byl tento dokument o roce 1968 směřován hlavně dovnitř ruské společnosti,“ vysvětluje historik Štěpán Černoušek.

Text vyšel původně na webu HlídacíPes.org. Publikujeme ho se souhlasem redakce.

 

Volby 2018

Senátní volby 2018

Termín senátních voleb Kandidáti do Senátu Voličský průkaz

Komunální volby 2018

Termín komunálních voleb Jak volit do zastupitelstva

V rámci voleb do Senátu není třeba volební lístek nijak upravovat, stačí lístek s vybraným kandidátem vložit do příslušné obálky a vhodit do volební urny. Volby do zastupitelstev fungují jinak, je možné udílet preferenční hlasy. Všechny kandidující subjekty jsou na jednom velkém hlasovacím lístku.

Základní shrnutí informací pro VOLBY 2018 -  Senátní i komunální >>>

Čekají nás teploty nad 40 stupňů, oteplování nejde zastavit, varuje klimatolog z Matfyzu

Vlna veder, která zasáhla v posledních dnech Českou republiku, je důkazem, že klimatická změna dorazila i k nám. Peter Huszár z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy tvrdí, že oteplování lze zastavit jen drastickým snížením emisí. I kdyby se to ale podařilo, nepůjde to hned. Huszár zároveň předpovídá, že pokud nastavený trend bude pokračovat, budeme se stále častěji setkávat s extrémními projevy počasí, a teploty nad 40 stupňů už ani v Česku nebudou výjimkou. Jak nebezpečné je sucho? Proč je ve střední Evropě aktuálně takové vedro? A proč mají lidé dojem, že přicházíme o jaro a podzim? Podívejte se na rozhovor.