Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Za neplatiče alimentů bude možná výživné na děti zajišťovat stát, dluh pak bude vymáhat

Za neplatiče alimentů bude možná výživné na děti zajišťovat stát, dluh pak bude vymáhat

Za neplatiče alimentů možná bude poskytovat výživné na děti stát, který by pak dlužnou částku vymáhal zpět do rozpočtu. Sněmovna v dnešním úvodním kole podpořila hned dvě obdobné předlohy poslanců ČSSD a KSČM, které by zavedly zálohované, nebo náhradní výživné. Klubům ODS a TOP 09 se nepodařilo prosadit zamítnutí návrhů už v prvním čtení. Nyní je projedná sociální a ústavně-právní výbor.

Zavedení státních alimentů prosadila sociální demokracie do návrhu vládního prohlášení případného menšinového kabinetu s hnutím ANO a s tolerancí KSČM. Navzdory tomu zpravodajka Radka Maxová (ANO) obě předlohy zpochybnila, není, jak uvedla, přívržencem nové sociální dávky. Pro zamítnutí předlohy ČSSD hlasovali čtyři poslanci ANO, pro zamítnutí normy KSČM pět poslanců hnutí.

Kritiky se ke státním alimentům postavili Jan Bauer (ODS) a Markéta Pekarová Adamová (TOP 09). "Jsme přesvědčeni o tom, že zákon problém s neplatiči nevyřeší, ale přesune ho na bedra státu," prohlásil Bauer. Stát by se měl podle něho zaměřit na lepší vymahatelnost práva. Adamová poukazovala na to, že Česko má podle ní masivní záchrannou sociální síť.

Poslankyně ČSSD Alena Gajdůšková předlohu obhajovala pomocí dětem samoživitelek a samoživitelů. Do budoucna by podle ní mohla zlepšit i platební morálku bývalých partnerů a partnerek. "Není možné, aby stát jen přihlížel špatné situaci některých obyvatel, zejména dětí," podotkla za autory komunistického návrhu Hana Aulická Jírovcová. Sociální demokraté jsou navíc podle Gajdůškové připraveni diskutovat o parametrech předlohy. Poslankyně by se nebránila například tomu, aby stát vymáhal po neplatičích i náklady na administraci vyplacení zálohovaného výživného.

O dávku by mohl rodič žádat podle návrhu ČSSD po dvou měsících, v nichž nedostane alimenty vůbec, nebo dostane jen jejich část. Podmínkou pro výplatu podle předlohy KSČM by byl stav, kdy ani po rozhodnutí soudu nezačne druhý rodič dlužné výživné hradit, a to nejméně po dobu dvou měsíců.

Na dávku by měly podle představ sociálních demokratů dosáhnout děti z domácností s příjmem pod 2,7násobek životního minima, komunisté předpokládají 2,9násobek životního minima. Zálohované i náhradní výživné by mohlo dosáhnout nejvýše 1,2 násobku životního minima. Jde o průměrné výživné, jak je stanovují soudy.

Sociální demokraté odhadli, že stát by ročně na náhradním výživném vyplatil kolem 700 milionů korun, zpět by vymohl až pětinu částky. Komunisté očekávají rozpočtové dopady v prvním roce do jedné miliardy korun. Potom by se podle nich částka snižovala v souvislosti s tím, že by stát po neplatičích výživné vymáhal.

Návrh zákona o zálohovaném výživném schválila v minulém volebním období vláda ČSSD, ANO a KDU-ČSL, byť se před tím hnutí ANO stavělo proti zavedení další sociální dávky. Sněmovna předlohu do voleb neprojednala, spadla takzvaně pod stůl. Předlohu KSČM tehdy Sněmovna neprojednala ani v prvním čtení.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1