Za neplatiče alimentů bude možná výživné na děti zajišťovat stát, dluh pak bude vymáhat | info.cz

Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Za neplatiče alimentů bude možná výživné na děti zajišťovat stát, dluh pak bude vymáhat

Za neplatiče alimentů bude možná výživné na děti zajišťovat stát, dluh pak bude vymáhat

Za neplatiče alimentů možná bude poskytovat výživné na děti stát, který by pak dlužnou částku vymáhal zpět do rozpočtu. Sněmovna v dnešním úvodním kole podpořila hned dvě obdobné předlohy poslanců ČSSD a KSČM, které by zavedly zálohované, nebo náhradní výživné. Klubům ODS a TOP 09 se nepodařilo prosadit zamítnutí návrhů už v prvním čtení. Nyní je projedná sociální a ústavně-právní výbor.

Zavedení státních alimentů prosadila sociální demokracie do návrhu vládního prohlášení případného menšinového kabinetu s hnutím ANO a s tolerancí KSČM. Navzdory tomu zpravodajka Radka Maxová (ANO) obě předlohy zpochybnila, není, jak uvedla, přívržencem nové sociální dávky. Pro zamítnutí předlohy ČSSD hlasovali čtyři poslanci ANO, pro zamítnutí normy KSČM pět poslanců hnutí.

Kritiky se ke státním alimentům postavili Jan Bauer (ODS) a Markéta Pekarová Adamová (TOP 09). "Jsme přesvědčeni o tom, že zákon problém s neplatiči nevyřeší, ale přesune ho na bedra státu," prohlásil Bauer. Stát by se měl podle něho zaměřit na lepší vymahatelnost práva. Adamová poukazovala na to, že Česko má podle ní masivní záchrannou sociální síť.

Poslankyně ČSSD Alena Gajdůšková předlohu obhajovala pomocí dětem samoživitelek a samoživitelů. Do budoucna by podle ní mohla zlepšit i platební morálku bývalých partnerů a partnerek. "Není možné, aby stát jen přihlížel špatné situaci některých obyvatel, zejména dětí," podotkla za autory komunistického návrhu Hana Aulická Jírovcová. Sociální demokraté jsou navíc podle Gajdůškové připraveni diskutovat o parametrech předlohy. Poslankyně by se nebránila například tomu, aby stát vymáhal po neplatičích i náklady na administraci vyplacení zálohovaného výživného.

O dávku by mohl rodič žádat podle návrhu ČSSD po dvou měsících, v nichž nedostane alimenty vůbec, nebo dostane jen jejich část. Podmínkou pro výplatu podle předlohy KSČM by byl stav, kdy ani po rozhodnutí soudu nezačne druhý rodič dlužné výživné hradit, a to nejméně po dobu dvou měsíců.

Na dávku by měly podle představ sociálních demokratů dosáhnout děti z domácností s příjmem pod 2,7násobek životního minima, komunisté předpokládají 2,9násobek životního minima. Zálohované i náhradní výživné by mohlo dosáhnout nejvýše 1,2 násobku životního minima. Jde o průměrné výživné, jak je stanovují soudy.

Sociální demokraté odhadli, že stát by ročně na náhradním výživném vyplatil kolem 700 milionů korun, zpět by vymohl až pětinu částky. Komunisté očekávají rozpočtové dopady v prvním roce do jedné miliardy korun. Potom by se podle nich částka snižovala v souvislosti s tím, že by stát po neplatičích výživné vymáhal.

Návrh zákona o zálohovaném výživném schválila v minulém volebním období vláda ČSSD, ANO a KDU-ČSL, byť se před tím hnutí ANO stavělo proti zavedení další sociální dávky. Sněmovna předlohu do voleb neprojednala, spadla takzvaně pod stůl. Předlohu KSČM tehdy Sněmovna neprojednala ani v prvním čtení.

 

Volby 2018

Senátní volby 2018

Termín senátních voleb Kandidáti do Senátu Voličský průkaz

Komunální volby 2018

Termín komunálních voleb Jak volit do zastupitelstva

V rámci voleb do Senátu není třeba volební lístek nijak upravovat, stačí lístek s vybraným kandidátem vložit do příslušné obálky a vhodit do volební urny. Volby do zastupitelstev fungují jinak, je možné udílet preferenční hlasy. Všechny kandidující subjekty jsou na jednom velkém hlasovacím lístku.

Základní shrnutí informací pro VOLBY 2018 -  Senátní i komunální >>>

Čekají nás teploty nad 40 stupňů, oteplování nejde zastavit, varuje klimatolog z Matfyzu

Vlna veder, která zasáhla v posledních dnech Českou republiku, je důkazem, že klimatická změna dorazila i k nám. Peter Huszár z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy tvrdí, že oteplování lze zastavit jen drastickým snížením emisí. I kdyby se to ale podařilo, nepůjde to hned. Huszár zároveň předpovídá, že pokud nastavený trend bude pokračovat, budeme se stále častěji setkávat s extrémními projevy počasí, a teploty nad 40 stupňů už ani v Česku nebudou výjimkou. Jak nebezpečné je sucho? Proč je ve střední Evropě aktuálně takové vedro? A proč mají lidé dojem, že přicházíme o jaro a podzim? Podívejte se na rozhovor.