Záchrana pražského Montmartru. Do osady Buďánka se vrací život

Markéta Žižková

Několik ruin, které pomalu ožívají, a po dalších domech jen základy. Z dělnické osady Buďánka na pražském Smíchově zůstalo jen torzo. Díky svému bizarnímu vzhledu přitom měla už před desítkami let nakročeno k tomu stát se českým Montmartrem, místem lákajícím umělce vyznávající alternativní způsob života. „Než se lidé vystěhovali, bylo to tu krásné, každý měl svou zahrádku. Byla to taková druhá Malá Strana,“ vypráví v pochmurný únorový den místní starousedlice. V domku na vrchu prudkého svahu žije už padesát let. Její synové patří ke čtvrté generaci místních. Jejich osud je ale výjimečný. Většina obyvatel se musela v 80. letech vystěhovat a na místech různě poslepovaných domků zbyly jen zarostlé základy.

V posledních měsících se do Buďánek pomalu vrací život, nebo alespoň stavaři. „Je to jedině dobře. Předtím to tu bylo komplikované, byli tady feťáci. Domy se nechávaly postupně vyhořet, aby se to tu zlikvidovalo,“ popisuje seniorka. Praha 5, které místní pozemky patří, nechala loni zastřešit a stavebně zabezpečit všechny objekty, které ještě stojí. Dokončila také rekonstrukci bývalého koloniálu. Místní spolek tu dnes provozuje kavárnu s infocentrem. Atmosféra původní osady je už ale podle všeho ztracena.

budanka
sinfin.digital