Začíná astromické jaro a přichází rovnodennost. Venku to tak ale příliš nevypadá | info.cz

Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Začíná astromické jaro a přichází rovnodennost. Venku to tak ale příliš nevypadá

Začíná astromické jaro a přichází rovnodennost. Venku to tak ale příliš nevypadá

Dnes zhruba v 17:15 začíná astronomické jaro a nastává jarní rovnodennost. Zatímco meteorologické jaro začalo již 1. března, začátek astronomického připadá právě na rovnodennost, která nastává 20. až 21. března. O rovnodennosti jsou noc a den zhruba stejně dlouhé.

Při rovnodennosti je Slunce v rovině zemského rovníku, a sluneční paprsky tak dopadají kolmo k ose Země. Rovnodennost ale navzdory svému názvu nepřináší stejně dlouhou noc a den. Důvodem je lom světla v atmosféře, a den je proto o rovnodennosti zhruba o 20 minut delší než noc.

Ačkoli rovnodenností začíná astronomické jaro, teploty v Česku tomu zatím příliš nenapovídají. V neděli i v pondělí zaznamenali meteorologové na desítkách míst v republice rekordní mrazy. Nejchladněji bylo v neděli na Labské boudě v Krkonoších s minus 15,9 stupně Celsia a v pondělí byl největší mráz na krkonošské Luční boudě a v Jeseníkách na Šeráku, kde bylo shodně minus 16,9 stupně.

 

Volby 2018

Senátní volby 2018

Termín senátních voleb Kandidáti do Senátu Voličský průkaz

Komunální volby 2018

Termín komunálních voleb Jak volit do zastupitelstva

V rámci voleb do Senátu není třeba volební lístek nijak upravovat, stačí lístek s vybraným kandidátem vložit do příslušné obálky a vhodit do volební urny. Volby do zastupitelstev fungují jinak, je možné udílet preferenční hlasy. Všechny kandidující subjekty jsou na jednom velkém hlasovacím lístku.

Základní shrnutí informací pro VOLBY 2018 -  Senátní i komunální >>>

Čekají nás teploty nad 40 stupňů, oteplování nejde zastavit, varuje klimatolog z Matfyzu

Vlna veder, která zasáhla v posledních dnech Českou republiku, je důkazem, že klimatická změna dorazila i k nám. Peter Huszár z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy tvrdí, že oteplování lze zastavit jen drastickým snížením emisí. I kdyby se to ale podařilo, nepůjde to hned. Huszár zároveň předpovídá, že pokud nastavený trend bude pokračovat, budeme se stále častěji setkávat s extrémními projevy počasí, a teploty nad 40 stupňů už ani v Česku nebudou výjimkou. Jak nebezpečné je sucho? Proč je ve střední Evropě aktuálně takové vedro? A proč mají lidé dojem, že přicházíme o jaro a podzim? Podívejte se na rozhovor.