Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Začíná soud s Čechy, které unesli v Libanonu. Požadují 40 milionů za to, že je stát neochránil

Začíná soud s Čechy, které unesli v Libanonu. Požadují 40 milionů za to, že je stát neochránil

Obvodní soud pro Prahu 1 se dnes začne zabývat žalobou čtyř z pěti Čechů, kteří bylo v roce 2015 uneseni v Libanonu. Muži v žalobě na ministerstva financí, vnitra, zahraničí a spravedlnosti požadují odškodné 40 milionů korun. O peníze se chtějí soudit poté, co s žádostí neuspěli u těchto státních institucí neuspěli. Překladatel Adam Homsi, advokát Jan Švarc, novináři Miroslav Dobeš a Pavel Kofroň dlouhodobě říkají, že stát při řešení únosu selhal a mohl mu zabránit.

Muži tvrdí, že kdyby tajné služby lépe spolupracovaly, nemusel se incident stát. Civilní rozvědka podle nich měla informaci, že se plánuje odveta za zatčení libanonského agenta Alího Fajáda, o jehož vydání požádaly Česko Spojené státy. Například vnitro však jejich žádost o odškodné zamítlo s vysvětlením, že stát vynaložil maximální úsilí, aby se mohli vrátit domů. Odpovědnost by podle ministerstva měli převzít organizátoři cesty, a nikoliv stát.

Češi byli v zajetí 199 dní. V den jejich návratu do vlasti byl z české vazby Fajád propuštěn. Ministr obrany Martin Stropnický (ANO) krátce poté médiím potvrdil, že podmínkou propuštění pěti unesených bylo to, aby Česko Fajáda nevydalo do USA. Státy chtěly Fajáda získat kvůli podezření, že spolupracoval s teroristy. Rozhodnutí nevydat Fajáda ostře kritizovalo americké velvyslanectví v Praze. Později se také objevila informace, že Fajáda ve vězení navštívil ministr spravedlnosti Robert Pelikán (ANO). Ve vězení s ním byl i jeho bratr arabista Petr, který výměnu vyjednal.

Únos Čechů prověřovala také tuzemská policie, která případ odložila. Odškodnění po státu z unesených nepožaduje jen vojenský zpravodajec Martin Psík. O roli agenta se spekulovalo v souvislosti s tím, že měl získat informace o jiném Čechovi, jenž byl unesen v Libyi.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1