Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Žádný azyl pro pronásledované cizince? Tejc chce měnit Listinu základních práv a svobod

Žádný azyl pro pronásledované cizince? Tejc chce měnit Listinu základních práv a svobod
 

Ústavní zákon podle poslance ČSSD momentálně stanovuje příliš široce, kdy mají lidé na azyl nárok. V záloze má i další návrhy, za jakých okolností připravit migranty o azyl v Česku. Na jeho záměr kriticky reagoval končící ministr pro lidská práva Dienstbier (rovněž ČSSD). Z Tejce se podle něj stal národní socialista.

Jeroným Tejc ve straně patří k předním tvářím opozice vůči premiérovi. Balíček opatření by z něj udělal i vedoucí postavu protiimigrační politiky, kterou část ČSSD prosazuje.  

Zřejmě nejvíce pozornosti přitahuje Tejcova snaha měnit ústavu a omezit tak podmínky, za jakých mají nárok na azyl cizinci pronásledovaní za uplatňování politických práv a svobod.

„Nevím, zda je nutné mít v Listině základních práv a svobod článek, který zavazuje Českou republiku k poskytování práva na azyl v tak širokém rozsahu.“
Jeroným Tejc (ČSSD), poslanec

Zákonodárci by podle Tejce mohli díky úpravě pružněji reagovat běžnou změnou zákonů. Listina základních práv a svobod je součástí ústavního pořádku a k její změně by ČSSD musela disponovat ústavní většinou 120 hlasů, což není pravděpodobné.

Migrace v Česku
Podle Tejce loni žádalo o azyl přes 1 500 cizinců, za letošních prvních pět měsíců to bylo přes 600 lidí. Byli ze Sýrie, Iráku, ale i dalších zemí. Ze statistiky ministerstva vnitra vyplývá, že detenční zařízení, kde končí cizinci zadržení v pohraničí, jsou téměř prázdná.
Podobně v Senátu by nebyl úspěch zákona zaručený – sociální demokracie po volbách oslabila a naopak někteří politici se do horní parlamentní komory dostali poprvé, takže není jisté, jak budou hlasovat.

Tejc tvrdí, že svým návrhem chce v souvislosti s migrací přispět ke zvýšení bezpečnosti například pro případ, že běžence přestane přijímat Německo. Přejímá při tom pohled známý spíše od radikálních politických uskupení na okraji politického spektra a bez bližšího vysvětlení tvrdí, že mnoho migrantů současný právní stav v Česku zneužívá.

Na jeho slova ostře reagoval odcházející ministr pro lidská práva a legislativu Jiří Dienstbier. Stranického kolegu označil za národního socialistu. Jeho plány by podle Dienstbiera v praxi znamenaly, že Česko odstupuje od svých mezinárodních závazků. 

„Pokud chce pan Tejc škrtat v Listině některé pasáže, mohl by ji rovnou škrtnout i celou.“
Jiří Dienstbier (ČSSD), ministr pro lidská práva a legislativu

Tejc chce měnit i praxi, kdy běženci, kterým ministerstvo vnitra nárok na azyl nepřiznalo, mohou zůstat v Česku, dokud soudy rozhodnutí nepřezkoumají. Chce taky prosadit, že by o azyl přišli všichni migranti, kteří v Česku spáchají trestný čin.

Návrhy Tejc předloží premiérovi a následně pro ně začne hledat širší podporu. „Pokud to předložím do konce roku, na jaře by se to mohlo projednat a od léta platit,“ uvedl.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1