Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Žádostí o azyl v Česku oproti loňsku ubylo, nejvíce chtěli do země Ukrajinci

Žádostí o azyl v Česku oproti loňsku ubylo, nejvíce chtěli do země Ukrajinci

Za sedm měsíců letošního roku požádalo o azyl v Česku 853 cizinců, což bylo meziročně o 19 méně. Vyplývá to z aktuální zprávy, kterou zveřejnil odbor azylové a migrační politiky ministerstva vnitra. Ubylo také nelegálních migrantů. Policie za první pololetí letošního roku odhalila v Česku 2244 nelegálně pobývajících cizinců, což bylo o 396 méně než ve stejném období roku 2016. Nejčastěji byli v tuzemsku nelegálně občané Ukrajiny, a to v 828 případech.

Ukrajinci tvoří dlouhodobě největší část žadatelů o azyl v Česku. Letos podali 294 žádostí, což bylo meziročně o pět více. Druhý nejvyšší počet žádostí podali občané Ázerbájdžánu, a to 80. O 19 žádosti méně pak podali občané Gruzie.

Na dalších místech skončily žádosti občanů Arménie, Sýrie, Vietnamu, Kuby a Ruska, kteří podali od 31 do 58 žádostí. Proti loňsku výrazně ubylo žádostí o azyl od občanů Iráku. Letos české úřady za prvních sedm měsíců letošního roku přijaly 27 žádostí, loni jich za stejné období bylo 133. Loňský vzestup lze přičíst projektu na přesídlení křesťanských uprchlíků z Iráku, který vláda zrušila poté, co část běženců odešla do Německa a část zpět do rodné země.

Od letošního ledna do konce června podle statistik ministerstva azyl získalo 23 lidí, dalších 76 dostalo doplňkovou ochranu, která se na rozdíl od azylu uděluje na předem stanovenou dobu. Převážně ji získávají lidé, kteří nedostali azyl, ale v případě návratu domů jim nyní hrozí nebezpečí. V 717 případech české úřady azyl neudělily nebo řízení zastavily. Dalších 855 žádostí čekalo na vyřízení.

Loni požádalo o azyl v Česku 1475 cizinců, což bylo o 50 meziročně méně. V letech 2010 až 2013 se pohyboval počet žadatelů pod tisícovkou, dříve ale nebylo výjimkou několik tisíc žadatelů ročně. Extrémní byl rok 2001 s více než 18 000 žádostí.

Při nelegálním pobytu na území země policie od začátku ledna do konce června odhalila 2162 migrantů, což bylo o 856 méně než při migrační krizi v roce 2015. Proti stejnému období loňského roku šlo o pokles o 478 migrantů.

Ukrajinci většinou do Česka vstupují legálně a pak překračují povolenou dobu pobytu. Za Ukrajinci v žebříčku národností následovali v tuzemsku nelegálně pobývající občané Vietnamu, Ruska, Moldavska, Uzbekistánu nebo Číny.

Při nelegální migraci přes vnější schengenskou hranici, kterou má Česko na tuzemských mezinárodních letištích, bylo v letošním prvním pololetí zajištěno 82 osob. Bylo to o 21 méně než za stejné období loňského roku. Drtivou většinu případů policisté zaznamenali na letišti v Praze.

Za první pololetí letošního roku policie řešila 26 případů, které se týkaly napomáhání k nelegální migraci. V devíti případech šlo o účelový sňatek, v osmi případech účelové otcovství, ve čtyřech případech umožnění nelegálního překročení hranic, dále šlo o obstarání falešných potvrzení k pobytu a účelová pozvání.

Za celý loňský rok policie v Česku chytila 5261 cizinců, kteří byli v zemi nelegálně. Proti roku 2015 to bylo o 3302 zadržených cizinců méně. Hlavním důvodem byl pokles tranzitní migrace, při kterém nejčastěji migranti přes Česko putují z Rakouska či Slovenska do Německa.

Počty migrantů zadržených při tranzitní migraci byly v letošním prvním pololetí podle policie minimální. Zadrženo bylo 43 osob ze zemí jako Sýrie, Irák, Afghánistán, Alžírsko nebo Írán. „V šesti případech byli cizinci odhaleni přímo v úkrytu v dopravním prostředku,“ uvedla policie.

 

„Prostě končíš!" Jak Babiš zachází se svými lidmi. Komentář Markéty Žižkové

Už za pár hodin bude jasno o tom, jaké složení vlády si představuje designovaný premiér Andrej Babiš. Události, které k tomuto rozzuzlení vedou, zatím nepřinesly žádné velké překvapení. Už delší dobu se spekulovalo o tom, že ministerské křeslo opustí šéfka resortu obrany Karla Šlechtová nebo ministr průmyslu Tomáš Hüner. Příznačný je ovšem způsob, kterým se o svém konci dozvěděli.

Šéfovi hnutí ANO se daří až do poslední chvíle tajit jména ministrů za ANO. Ví je Hrad a pak zřejmě několik Babišových nejbližších. K jejich zveřejnění vyzývali designovaného premiéra i sociální demokraté (kteří by jako koaliční partneři alespoň občas něco rádi věděli), na veřejnost se ale nedostala. Jak opakují členové hnutí stále dokola, své záležitosti si strana umí řešit za zavřenými dveřmi. Prostor pro úniky je minimální. Už kvůli tomu, že sami členové „této firmy“ toho ví jen pomálu a spoléhají na svého šéfa.

Link

Páteční ráno přitom opět ukázalo, jak Babiš ke svým lidem přistupuje. O svém konci v čele resortů se „nechtění“ ministři dozvěděli až dnes. Během telefonátu. A bez vysvětlení. Alespoň tak to popsala médiím Šlechtová. Telefon jí zazvonil v sedm ráno před zasedáním vlády.

4987065:article:true:true:true

O důvodech, proč už s ní Babiš není spokojený, se napsalo mnoho. Osobně jí ale prý nic nevysvětlil. „Pan předseda nic nezdůvodňuje. Prostě mi řekl, že nebudu součástí nového návrhu vlády,“ komentovala to pro média smířeně končící ministryně.

Dnes ráno se Babišovo rozhodnutí dozvěděl i šéf resortu průmyslu a obchodu. Právě okolo Hünera, potažmo obsazení významného ministerstva vedl Babiš se Zemanem spor. Už nyní – ač neznáme přesné jméno nového ministra – panují obavy z toho, jakým směrem Česko povede v důležitých rozhodnutích, jako je dostavba jaderných elektráren.

Link

Kdy se tento člověk i další „nováčci“ o své nominaci od Babiše dozvěděli, je otázka. Také jim zazvonil telefon dnes ráno?

Faktem přitom je, že i ministři, kteří odchází o „své vůli“ a rozhodnutí oznámili už před časem, to nelíčí zrovna v optimistických barvách. Ministr spravedlnosti v demisi Robert Pelikán pochopil, že se znelíbil Zemanovi mimo jiné tím, že vydal hackera Jevgenije Nikulina do Spojených států. Kritizuje i poměry v ANO a tvrdí, že jeho názory se od směřování hnutí liší. Jeho odchod z resortu v posledních dnech působí tiše. Příliš nekomunikuje. Nevyjadřuje se ani k otázkám na resort. Nejvíce by se jeho kroky daly přirovnat k vytracení, kdy za sebou jen potichu zavře dveře.

Končící ministr zahraničí Martin Stropnický si zas po letech uvědomil, že politika je vlastně špinavá hra, na kterou nemá nervy.

Link

Když se podíváme na chvilku mimo vládu – třeba na pražský magistrát – tak uvidíme Adrianu Krnáčovou, která se rozčiluje, že ji obklopuje parta neschopných lidí. Zároveň je ale jasné, že k jejímu konci vedlo i to, že ztratila Babišovu podporu.

5017080:article:true:true:true

Zpátky ke kabinetu: už v pátek večer by mělo být jasno v tom, kdo za ANO získá místo v pověstném vládním autobusu. Jedno je ale jisté už teď. Každý jmenovaný bude muset počítat s tím, že přes přátelskou atmosféru na PR fotkách hnutí, ho může kdykoliv potkat krátký telefonát: „Končíš a není ti nic do toho proč“. A to i firemní šéfové svým podřízeným vyjadřují větší porci úcty.

32744