Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Záhada kolem Zemanovy rakoviny. Neptal jsem se na ni, nevím, popírá prezidentovo tvrzení Ludvík

Záhada kolem Zemanovy rakoviny. Neptal jsem se na ni, nevím, popírá prezidentovo tvrzení Ludvík

Prezident Miloš Zeman se ve svém pořadu na TV Barrandov pokusil učinit přítrž spekulacím o svém zdraví. Prohlásil, že se nechal vyšetřit počítačovým tomografem a je v pořádku. Zeman prohlídku zmínil v souvislosti s fámou, že má mít rakovinu slinivky. Potíž je v tom, že taková informace médii neproběhla a také ministr zdravotnictví Miloslav Ludvík (ČSSD), na něhož se prezident odvolával, o ničem neví. Vyplynulo to z jeho odpovědí pro INFO.CZ. Za svá slova se dočkal tvrdého obvinění ze strany mluvčího prezidenta.

„Vážím si starosti ministra zdravotnictví, který se nedávno dozvěděl, že mám údajně rakovinu slinivky. Hned volal a ptal se, co je na tom pravdy. Vysvětlili jsme mu, že si to zase nějaký blázen vymyslel. Je to špinavá kampaň,“ řekl Zeman vítězně v televizním rozhovoru. Ovšem skutečnost je zřejmě úplně jiná, jak ukázalo pátrání INFO.CZ.

O prezidentově zdravotním stavu se v poslední době skutečně hodně mluvilo. Pozornost vyvolaly například jeho potíže při návštěvě Číny, kde mu muselo okolí pomáhat při chůzi a na společné fotografování státníků dojel na vozíku. Také při svých dalších akcích působil unaveně.

Informace o rakovině slinivky však v mediálních archivech dohledat nelze. Ministr zdravotnictví Ludvík, který se měl údajně Zemana na nemoc ptát, navíc pro INFO.CZ prezidentova slova popřel. „Takovou informaci nemám a nikdy jsem neměl,“ sdělil. „Možná to mohlo vzniknout tak, že se mě někdo ptal na nemoc pana prezidenta a já jsem řekl, že takovou informaci nemám.“

Hrad si však na čtvrtečních slovech trvá, a to včetně toho, že Ludvík prezidenta skutečně kontaktoval. „Ministr Ludvík trapně zatlouká, nic víc,“ napsal INFO.CZ v textové zprávě mluvčí hlavy státu Jiří Ovčáček. Ludvík námi nabídnutou možnost reagovat na mluvčího obvinění zatím nevyužil.

Zeman v rozhovoru mluvil o svém zdraví i obecněji. Řekl, že požádal ošetřující lékaře, aby sepsali seznam jeho nemocí. Ten prý bude prázdný s výjimkou polyfunkční neuropatie, se kterou se prezident dlouhodobě potýká a kvůli níž nemá cit v nohou od kotníku dolů. Hrad polyfunkční neuropatií vysvětloval i zmíněné problémy v Číně.

Prezident sice podle svých slov vyzval lékaře, aby seznam nabídli k publikaci, jinak je ale Hrad ohledně poskytování informací spíše skoupý. Když Český rozhlas nedávno požádal o Zemanovu lékařskou zprávu, úřad ji odmítl vydat.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1