Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Zájem o azyl v Česku klesá. Žádostí bylo o čtvrtinu méně než loni, nejvíc z Ukrajiny

Zájem o azyl v Česku klesá. Žádostí bylo o čtvrtinu méně než loni, nejvíc z Ukrajiny

O azyl v Česku v loňském roce požádalo 1450 cizinců, což bylo o 27 méně než v roce 2016. Nejčastěji chtěli azyl získat občané Ukrajiny, kteří podali 435 žádostí. Následovali občané Arménie, Gruzie a Ázerbájdžánu, kteří podali mezi 127 a 129 žádostmi. Vyplývá to z aktuálních statistik, které dnes zveřejnil odbor azylové a migrační politiky ministerstva vnitra.

Ukrajinci tvoří dlouhodobě největší část žadatelů o azyl, zájem o mezinárodní ochranu však v posledních třech letech opadá. Loni počet žadatelů z této země proti roku 2016 klesl o 71. Meziročně naopak silně vzrostl zájem o tuzemský azyl mezi občany ze tří postsovětských republik. Občané Gruzie Arménie a Ázerbájdžánu v roce 2016 podali maximálně 60 žádosti, loni již téměř 130.

V loňském roce pokračoval pokles žadatelů o azyl, kteří pocházejí ze států, o nichž se v roce 2015 mluvilo v souvislosti s migrační krizí. Tehdy například o tuzemský azyl žádalo 134 občanů Sýrie, kteří tak tvořili druhou nejpočetnější skupinu zájemců. Loni a předloni jich bylo necelých 80.

V roce 2017 podle statistik ministerstva získalo azyl 29 lidí, dalších 118 dostalo doplňkovou ochranu, která se na rozdíl od azylu uděluje na předem stanovenou dobu. Převážně ji získávají lidé, kteří nedostali azyl, ale v případě návratu domů jim nyní hrozí nebezpečí. V 1359 případech tuzemské úřady azyl neudělily nebo řízení zastavily. Dalších 811 žádostí čekalo na konci roku na vyřízení.

V letech 2010 až 2013 se pohyboval počet žadatelů pod tisícovkou, v posledních třech letech naopak tuto hranici překonal. Dříve ale nebylo výjimkou ani několik tisíc žadatelů ročně. Extrémní byl rok 2001 s více než 18.000 žádostmi.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1