Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Zákon umožňuje skrýt financování prezidentské kampaně, konstatoval soud. Zeman toho beze zbytku využil

Zákon umožňuje skrýt financování prezidentské kampaně, konstatoval soud. Zeman toho beze zbytku využil

Nejvyšší správní soud (NSS) zamítl dalších 18 stížností na prezidentské volby, zbývají poslední čtyři, o kterých rozhodne ve středu. Zatím žádné nevyhověl. Dnes se zabýval mimo jiné financováním kampaně. Konstatoval, že současná zákonná úprava umožňuje skrýt původ peněz za třetí osobu. Případná změna normy je v kompetenci zákonodárců.

Billboardy a inzeráty ve prospěch obhajujícího prezidenta před volbami platil spolek Přátelé Miloše Zemana. Jména dárců Zeman zveřejnil až v poslední předvolební televizní debatě.

„Tato zákonná úprava umožňuje skrýt původ prostředků i konkrétní výdaje, pokud je kampaň fakticky zcela nebo z velké části vedena třetími osobami s vědomím kandidáta,“ stojí v jednom z rozhodnutí volebního senátu NSS. Tvůrci zákona podle soudu nejspíš předpokládali, že nemá smysl podrobně regulovat finanční toky třetích osob.

Zákon tak žádným způsobem neomezuje výši hrazení volebních výdajů nebo bezúplatného plnění, které kandidát od jedné právnické či fyzické osoby obdrží. Ačkoliv je podle soudu sporné, zda tento závěr není v rozporu s cílem zákona, nelze normu vykládat v rozporu s jejím jasným textem.

„Je na zákonodárci, zda bude chtít na tuto situaci reagovat, a to buď omezením rozsahu plnění, ve kterém se může s vědomím kandidáta třetí osoba podílet na jeho kampani, nebo nastavením obdobných pravidel transparentnosti, která platí pro kandidáty nebo registrované třetí osoby,“ stojí v usnesení.

Člen vedení Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí Tomáš Hudeček ČTK nedávno řekl, že styl kampaně Miloše Zemana sice neporušil zákon, ale popřel smysl transparentnosti.

NSS některé stížnosti na prezidentské volby zamítl už minulý týden. K problémům s registrací některých kandidátů se nechtěl vracet, prokazatelné porušení zákona, které by hrubě ovlivnilo výsledky, volební senát nezjistil. Uchopení tématu migrace ani heslo „Stop imigrantům a Drahošovi“ použité v kampani Miloše Zemana nelze podle soudu považovat za protiprávní, byť se slogan mnohým mohl zdát zavádějící či nepravdivý.

Soud může zasahovat jen ve výjimečných případech, kdy jsou volební zákony porušeny ve velkém rozsahu, vysoké intenzitě a s prokázaným účinkem na výsledek. Celkem dostal sedm desítek podnětů.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1