Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Zákonem povinná prověrka? Stupidita a hovadina, míní Mynář. Změny v prezidentské kanceláři neplánuje

Zákonem povinná prověrka? Stupidita a hovadina, míní Mynář. Změny v prezidentské kanceláři neplánuje

Příchod prezidenta Miloše Zemana na Pražský hrad znamenal oproti jeho předchůdci Václavu Klausovi změnu v pracovní době vedoucích pracovníků Kanceláře prezidenta republiky (KPR). Zeman totiž zahajuje svůj pracovní den později a déle pak v práci zůstává. Zůstat s ním tak musí i část pracovníků KPR. ČTK to řekl u příležitosti 25. výročí od platnosti zákona o vzniku KPR hradní kancléř Vratislav Mynář. Řekl také, že ve druhém Zemanově volebním období neplánuje personální změny na vedoucích postech prezidentské kanceláře. Věří, že současný tým dokáže splnit požadavky Zemana. Navrhovaný zákon, na jehož základě by musel získat bezpečnostní prověrku, považuje Mynář pro jeho nesystémovost za stupiditu.

Před 25 lety začal platit zákon, na jehož základě vznikla po rozdělení Československa kancelář českého prezidenta. Její historie ale podle Mynáře sahá do roku 1919, kdy se poprvé definovalo, co je kancelář prezidenta, jak by měla fungovat a jaký je její význam. V historii ČR kancléřské posty zastávalo pět mužů, padesátiletý Mynář je ve funkci od března 2013.

ČTK řekl, že v minulosti pro něj bylo nepředstavitelné, aby se stal úředníkem. „Člověk míní, život mění. Ze dne na den jsem se stal jedním z nejvýznamnějších úředníků v Česku,“ poznamenal. Jde podle něj o obrovský závazek. „Upřímně přiznávám, že mi trvalo relativně dlouhou dobu, než jsem se zorientoval“" podotkl. Dokládá to podle něj, že aparát KPR je profesionální a je připraven při změně prezidenta fungovat po určitou dobu „samospádem“.

Když byl Zeman zvolen v roce 2013 prezidentem, došlo podle Mynáře k několika personálním změnám jako náhrada za pracovníky, kteří se rozhodli odejít s Klausem. Nově byly obsazeny posty kancléře, mluvčí nebo ředitele zahraničního odboru. Důležitou změnou také podle něj bylo, že Zeman je na rozdíl od Klause „sova a ne skřivan“. Pracovat tak začíná v dopoledních hodinách a končí později. „Musí se tomu přizpůsobit nejbližší lidé. Těžko by to mohlo fungovat, kdyby odešli ve tři a on chtěl pracovat do pěti, do šesti,147 řekl. S prezidentem na Hradě podle něj zůstává jeho sekretariát nebo vedoucí úseků a jejich nejbližší podřízení, „protože v daný moment musí být přání prezidenta vyplněno okamžitě“.

Převzetí kancléřské funkce Mynářovi podle jeho slov zcela změnilo život. Rozvedl se s manželkou, což zdůvodňuje odloučením kvůli životu v Praze. „Neumím to hodnotit, jestli toho mám nebo nemám litovat. Přineslo mi to novou, krásnou a skvělou manželku a taky vytouženého syna. Přineslo mi to v mnoha ohledech spoustu negativních věcí, ale více pozitivních,“ řekl.

Svou práci Mynář příliš hodnotit nechce. „Myslím si, že nejsem zas až tak špatný, jak tvrdí někteří politici typu (poslankyně Věry) Kovářové,“ podotkl. V takovém případě by ho Zeman podle jeho názoru „nenechal ve funkci ani hodinu“. Po skončení Zemana v prezidentské funkci už nebude chtít jako kancléř pokračovat. „Je to pro mě velká zkušenost, velká škola, jsem za to velmi rád, že jsem to mohl absolvovat. Ale přiznám se, že ta dvě období jsou natolik náročná, že mi to bude určitě stačit,“ řekl.

Mynář je dlouhodobě kritizován, že nemá bezpečnostní prověrku. Národní bezpečnostní úřad mu ji odmítl udělit, kancléř se nyní o prověrku soudí. Poslanecký návrh zákona, kterým se nyní Sněmovna zabývá, chce hradnímu kancléři nařídit povinnost mít nejvyšší prověrku. Mynář návrh označil za „stupiditu a hovadinu“. Poukazuje na to, že zákon se má týkat jen kancléře KPR a ne například kancléřů Sněmovny nebo Senátu. Zákon podle něj nemá logiku. „Věřím tomu, že Sněmovna zachová zdravý rozum, protože to není vůbec systémové, je to jen produkt závisti jednotlivců,“ poznamenal.

Mynář vyzdvihl akce, které KPR pořádá pro veřejnost, kdy umožňuje prohlídku prostor kanceláří, na Hradě se také konají vánoční a velikonoční trhy.„Snažíme se Hrad co nejvíce otevřít pro veřejnost, byť to zní v této době jako klišé,“ podotkl. Bezpečnostní opatření, za které je vedení Pražského hradu kritizováno, považuje za nutná. Požadují je podle něj bezpečnostní složky.

 

Šokující zjištění vědců: Pokud nejíte sladké, ohrožujete vlastní zdraví

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Výzkum profesora Macieje Banacha z Lodžské univerzity ukazuje, že dieta chudá na sacharidy představuje v dlouhodobé perspektivě riziko pro zdraví. Tým vědců sledoval 11 let více než 24.000 dobrovolníků, mužů i žen. Všichni drželi dietu, ale nikoli stejnou. Když vědci zjistili jejich zdravotní stav, životní styl a výživu, srovnávali rizika předčasné smrti.

Link

Účastníkům studie, kteří nejedli sacharidy, hrozilo o 32 procent vyšší nebezpečí, že zemřou o šest let dříve, než ti, jejichž strava obsahovala hodně sacharidů. Riziko, že člověk podlehne kardiovaskulární chorobě, vzrostlo o 50 procent, jestliže dotyčná osoba konzumovala málo sacharidů či dokonce žádné. U rakoviny bylo riziko o 30 procent vyšší.

Studie také ukázala, že osobám s normální váhou, které se rozhodly držet takovou dietu, hrozilo větší riziko předčasného úmrtí než lidem obézním. Výsledky se potvrdily i poté, co bylo přihlédnuto ke konzumaci alkoholu, kouření, fyzické aktivitě či chorobám jako je vysoký krevní tlak.

Podle autorů studie nejsou tyto výsledky spojeny jen s nízkým přísunem sacharidů. Souvisejí zřejmě i se zvýšenou konzumací proteinů a tuků. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) nadměrná konzumace červeného masa a uzenin bohatých na cholesterol a nasycené tuky přispívá ke vzniku některých druhů rakoviny, zejména střev a konečníku. Tyto látky mají rovněž na svědomí kardiovaskulární choroby. Navíc může hrát roli i snížená konzumace minerálních látek a vitamínů.

Link

Francouzská Národní agentura pro bezpečnost potravin (ANSES) varuje před "klinickými, biologickými a psychickými dopady" spojenými s odtučňovacími dietami. Vzhledem k nedostatku některých živin mohou nastat problémy s kostmi či s metabolismem. V dlouhodobé perspektivě tyto diety vedou k bludnému kruhu, kdy člověk znovu nabere shozené kilogramy.

Jestliže jsou diety chudé na sacharidy v krátkodobé perspektivě účinné, jsou dlouhodobě riskantní a neměly by být doporučovány, varuje profesor Banach. Je totiž důležité nevynechávat jeden druh potravy. Sacharidy, proteiny a tuky jsou pro stravování nezbytné. Podle nutričních poradců je výživová potřeba člověka pokryta, jestliže se strava skládá z asi 50 procent sacharidů, 20 procent proteinů a 30 procent tuků.

-1