Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Žaloba české vlády proti směrnici o zbraních EU je na spadnutí. „Na 70 procent uspějeme,“ míní Chovanec

Žaloba české vlády proti směrnici o zbraních EU je na spadnutí. „Na 70 procent uspějeme,“ míní Chovanec

Česká republika má připravenou žalobu, kterou chce použít proti směrnici o zbraních Evropské unie. Ministr vnitra Milan Chovanec to dnes během jednání vlády řekl novinářům. Česká republika může žalobu podat ve chvíli, kdy směrnice bude zapsána ve věstníku EU a začne platit. Podle Chovance to může být přibližně za měsíc a půl.

„Pokud vláda po tom, co bude (směrnice) ve věstníku zapsána, rozhodne o podání žaloby, jsme připraveni v řádu týdnů ji podat,“ uvedl Chovanec. „To znamená, že se bavíme v horizontu měsíce, měsíce a půl ode dneška,“ doplnil.

Směrnici zpřísňující kontrolu nad střelnými zbraněmi schválil Evropský parlament v polovině března. V Česku se proti ní vzedmula vlna odporu. Podle Chovance je důvodem to, že Češi se „zamilovali“ do poloautomatických zbraní, jejichž užití norma omezuje.

Cílem směrnice bylo zabránit teroristům ve vyzbrojování, podle kritiků ale hlavně omezuje trh s legálně drženými zbraněmi a výrazně zasahuje do vnitřních záležitostí státu, což je v rozporu s právem EU.

Chovanec se domnívá, že pokud vláda žalobu podá, pravděpodobně uspěje, i kdyby se k ní nepřidal jiný členský stát. „Máme tak sedmdesátiprocentní šanci uspět,“ míní ministr. „Na rozhodnutí soudu nemá vliv, jestli je to jeden stát nebo více států,“ uvedl.

Ve směrnici je stanoveno, že členské státy jsou povinny zahrnout ji do svého vnitrostátního práva do 15 měsíců od jejího vyhlášení. Chovanec upozornil, že podání žaloby neznamená, že účinnost normy se odkládá.

Pro přijetí směrnice hlasovala drtivá většina europoslanců, a to 491 z 697 přítomných, 178 bylo proti a 28 se zdrželo. Hlasování předcházela bouřlivá debata, v níž zazněla i obvinění z populismu a ignorance, anebo naopak z posedlosti byrokratickou regulací, která lidem ztrpčí život. Jako odpůrci nové normy vystupovali mimo jiné napříč politickým spektrem čeští europoslanci. Zástupci nejsilnějších poslaneckých klubů, evropských lidovců a socialistů, ale dali najevo, že za návrhem stojí.

 

„Prostě končíš!" Jak Babiš zachází se svými lidmi. Komentář Markéty Žižkové

Už za pár hodin bude jasno o tom, jaké složení vlády si představuje designovaný premiér Andrej Babiš. Události, které k tomuto rozzuzlení vedou, zatím nepřinesly žádné velké překvapení. Už delší dobu se spekulovalo o tom, že ministerské křeslo opustí šéfka resortu obrany Karla Šlechtová nebo ministr průmyslu Tomáš Hüner. Příznačný je ovšem způsob, kterým se o svém konci dozvěděli.

Šéfovi hnutí ANO se daří až do poslední chvíle tajit jména ministrů za ANO. Ví je Hrad a pak zřejmě několik Babišových nejbližších. K jejich zveřejnění vyzývali designovaného premiéra i sociální demokraté (kteří by jako koaliční partneři alespoň občas něco rádi věděli), na veřejnost se ale nedostala. Jak opakují členové hnutí stále dokola, své záležitosti si strana umí řešit za zavřenými dveřmi. Prostor pro úniky je minimální. Už kvůli tomu, že sami členové „této firmy“ toho ví jen pomálu a spoléhají na svého šéfa.

Link

Páteční ráno přitom opět ukázalo, jak Babiš ke svým lidem přistupuje. O svém konci v čele resortů se „nechtění“ ministři dozvěděli až dnes. Během telefonátu. A bez vysvětlení. Alespoň tak to popsala médiím Šlechtová. Telefon jí zazvonil v sedm ráno před zasedáním vlády.

4987065:article:true:true:true

O důvodech, proč už s ní Babiš není spokojený, se napsalo mnoho. Osobně jí ale prý nic nevysvětlil. „Pan předseda nic nezdůvodňuje. Prostě mi řekl, že nebudu součástí nového návrhu vlády,“ komentovala to pro média smířeně končící ministryně.

Dnes ráno se Babišovo rozhodnutí dozvěděl i šéf resortu průmyslu a obchodu. Právě okolo Hünera, potažmo obsazení významného ministerstva vedl Babiš se Zemanem spor. Už nyní – ač neznáme přesné jméno nového ministra – panují obavy z toho, jakým směrem Česko povede v důležitých rozhodnutích, jako je dostavba jaderných elektráren.

Link

Kdy se tento člověk i další „nováčci“ o své nominaci od Babiše dozvěděli, je otázka. Také jim zazvonil telefon dnes ráno?

Faktem přitom je, že i ministři, kteří odchází o „své vůli“ a rozhodnutí oznámili už před časem, to nelíčí zrovna v optimistických barvách. Ministr spravedlnosti v demisi Robert Pelikán pochopil, že se znelíbil Zemanovi mimo jiné tím, že vydal hackera Jevgenije Nikulina do Spojených států. Kritizuje i poměry v ANO a tvrdí, že jeho názory se od směřování hnutí liší. Jeho odchod z resortu v posledních dnech působí tiše. Příliš nekomunikuje. Nevyjadřuje se ani k otázkám na resort. Nejvíce by se jeho kroky daly přirovnat k vytracení, kdy za sebou jen potichu zavře dveře.

Končící ministr zahraničí Martin Stropnický si zas po letech uvědomil, že politika je vlastně špinavá hra, na kterou nemá nervy.

Link

Když se podíváme na chvilku mimo vládu – třeba na pražský magistrát – tak uvidíme Adrianu Krnáčovou, která se rozčiluje, že ji obklopuje parta neschopných lidí. Zároveň je ale jasné, že k jejímu konci vedlo i to, že ztratila Babišovu podporu.

5017080:article:true:true:true

Zpátky ke kabinetu: už v pátek večer by mělo být jasno v tom, kdo za ANO získá místo v pověstném vládním autobusu. Jedno je ale jisté už teď. Každý jmenovaný bude muset počítat s tím, že přes přátelskou atmosféru na PR fotkách hnutí, ho může kdykoliv potkat krátký telefonát: „Končíš a není ti nic do toho proč“. A to i firemní šéfové svým podřízeným vyjadřují větší porci úcty.

32744