Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Že Češi nemají rádi bohaté? Výsledky obsáhlého výzkumu vás překvapí

Že Češi nemají rádi bohaté? Výsledky obsáhlého výzkumu vás překvapí

Jsme země s nejmenšími rozdíly v příjmech, nejmenší chudobou, lidé nerovnost odmítají a bohaté nemají rádi. Tak tohle se u nás a o nás tvrdošíjně traduje. Jenže z výzkumu sociologů Jiřího Večerníka a Martiny Mysíkové z Akademie věd vyplynulo, že Češi k největším rovnostářům nepatří.

Prosím, vysvětlete to: Češi v průzkumech názorů na sociální nerovnost souhlasí, že u nás jsou příjmové rozdíly příliš velké. Vám ve studii vychází, že to tak není?

Musíme vycházet ze srovnání. Většina Čechů sice s tímto názorem souhlasí, jenže v jiných evropských zemích je ten souhlas ještě silnější – a takových zemí je většina. Jako největší rovnostáři v průzkumech vycházejí Skandinávci. Podle posledních mezinárodních dat je požadavek na snížení rozdílů v příjmech u nás dokonce nejslabší ze sledovaných 16 evropských zemí.

Ale příjmy lidí jsou u nás ve skutečnosti velmi vyrovnané, nebo ne?

Jistě, příjmy jsou u nás velmi vyrovnané. Ale pozor, nikoli nejvyrovnanější ze všech zemí, jak se často tvrdí.

Podle vašich zjištění jsou příjmy vyrovnanější už jen v Norsku, na Islandu, na Slovensku a ve Slovinsku. Čím si tu skandinávsko-československou specialitu vysvětlujete?

To je hezké, jak jste to nazvala. Odkázal bych asi na obdobnou socialistickou tradici, tedy nikoli komunistickou, ale sociálně-demokratickou. Ta byla u nás silná už za monarchie. Ve skandinávských zemích se sociální zabezpečovací systémy prosazovaly už na konci 19. století.

Čili jestli tomu dobře rozumím, tak tam, kde jsou příjmové rozdíly malé, lidé nemají takové požadavky na jejich zmenšování a naopak? Že vlastně rovnostáři v postojích se objevují spíše tam, kde je velká nerovnost?

To bychom správně měli očekávat, že? Ve skutečnosti to ale tak není, záleží totiž na pojetí role státu a jednotlivce. Když z Evropské unie vyhlédneme do světa, tak na jednom pólu se objeví Rusko s Ukrajinou, kde jsou příjmové rozdíly obrovské a požadavky na jejich zmenšení devadesátiprocentní, a na druhém pólu Spojené státy, kde ty rozdíly nejsou o mnoho menší, ale dvě třetiny populace s nimi nemají problém.

Více si přečtěte na webu Reflex.cz.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1