Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Ze státního tajemníka Prouzy bude francouzský rytíř

Ze státního tajemníka Prouzy bude francouzský rytíř
 

Státní tajemník pro evropské záležitosti Tomáš Prouza, o kterém se také v souvislosti s nedávno ohlášenými změnami v Sobotkově vládě spekulovalo jako o možném ministru průmyslu a obchodu, získá titul francouzského rytíře Řádu čestné legie. Předá mu jej velvyslanec Francie v Česku.

Tomáš Prouza převezme insignie Řádu čestné legie, který představuje nejvyšší francouzský řád, z rukou francouzského ambasadora Charlese Malinase na slavnostní recepci příští středu (16. listopadu).

Vyznamenání, které v roce 1802 založil Napoleon, bývá udělováno za vojenský, kulturní, vědecký nebo společenský přínos Francii a mohou jej získat i cizinci. Ke dnešnímu dni k jeho nositelům patří přibližně dvě stovky Čechů.

V minulosti se držiteli řádu stali například prezidenti Tomáš Garrigue Masaryk, Edvard Beneš a Václav Havel. Dále pak kardinál Dominik Duka, zpěvačka Marta Kubišová, filozof Jan Sokol, režisér Miloš Forman nebo malíři Alfons Mucha a František Kupka.

Vybraní nositelé Řádu čestné legie
Jiří Dienstbier (politik); Milan Kundera (spisovatel); Otakar Motejl (ombudsman); Petr Pavel (generál); Petr Pithart (politik); Pavel Rychetský (politik); Jan Saudek (fotograf); Jan Sokol (filosof); Cyril Svoboda (diplomat, politik); Jiří Šedivý (generál); Michaela Šojdrová (politička); Pavel Tigrid (politik, spisovatel)

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1