Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Zeman nepřekvapil. Leda tak mírou narcismu. ČSSD nemohl obohatit, míní experti

Zeman nepřekvapil. Leda tak mírou narcismu. ČSSD nemohl obohatit, míní experti

Zemanův projev na sjezdu sociální demokracie nepřekvapil. Leda tak mírou narcismu. V rozhovoru pro INFO.CZ to řekl politolog Milan Znoj. Jeho kolega Pavel Šaradín si zase všímá toho, že si Zeman v některých momentech protiřečil a opět potvrdil, že se nezbavil potřeby vyřizovat si účty s každým, kdo má jiné vidění politiky, než má on sám. „Myslím, že sociální demokracii nemohl ničím obohatit,“ doplnil Šaradín pro INFO.CZ.

Znoj v rozhovoru pro INFO.CZ zdůraznil, kterak je patrné, že se Zeman není stále schopen smířit s nesouhlasem v ČSSD. „Zesměšnil skupinu hejtmanů z ČSSD, která podpořila v prezidentské volbě Jiřího Drahoše. Host na sjezdu obvykle nic takového nedělá a prezident by se k takové politické malosti neměl dopouštět vůbec,“ vysvětlil politolog. Podle Šaradína pak Zemanův projev nevybočil z řady předchozích sdělení, která v posledních letech směřoval k ČSSD.

 

„Byl značně selektivní a měl podtrhnout věci, které slouží jemu samotnému. Opětovně měl potřebu vyřídit si účty s těmi, kdo mají jiné vidění politiky, než má on sám. Ačkoliv neustále opakuje slova o tom, že ctí jiný názor, upozorňoval jmenovitě na ty, kteří jej v prezidentských volbách podpořili a na ty, kdo hlasovali pro Jiřího Drahoše. Myslím, že sociální demokracii nemohl ničím obohatit,“ uvažuje Šaradín.

Navíc si podle něj Zeman místy protiřečil. „Jednou vytýkal bažení po funkcích, jednou ČSSD doporučoval náměstky na ministerstvech. Opomenul rovněž fakt, že nejlepšího výsledku dosáhl Jiří Paroubek,“ uzavřel politolog rozhovor. Zeman vystoupil na úvod sjezdu, který se od nedělního dopoledne koná v Hradci Králové. Delegáty mimo jiné nabádal k tomu, aby ČSSD neodcházela do opozice, zároveň jim ale nedoporučil, aby požadovali vládní křesla.

Sice nedoporučil, koho by si ČSSD měla zvolit do svého čela, ostře se ale vymezil proti všem, kdo s ním v minulosti nesouhlasili. Delegátům mimo jiné zdůraznil, že pokud si budou sociální demokraté vrážet „kudlu do zad“, jak se to podle něho stalo v minulosti a zbavovat se názorových odpůrců, oslabí tím vlastní stranu. „Chcete-li být skutečnými přáteli, nebuďte stranou podrazáků,“ prohlásil se zjevným odkazem na prezidentskou volbu v roce 2003.

 

Sociální demokraty také označil za jedinou stranu, která neměla jasné stanovisko k prezidentskému kandidátovi, nemá stanovisko, zda jít do opozice, nebo se účastnit vlády a jediná, která neví, kdo bude její předsedou. „Jinak jste naprosto v pořádku,“ podotkl s jistou ironií v hlase.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1