Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Zeman při slibu nepoložil ruku na ústavu, jak ho vyzval předseda Sněmovny

Zeman při slibu nepoložil ruku na ústavu, jak ho vyzval předseda Sněmovny

Miloš Zeman při svém druhém prezidentském slibu nepoložil ruku na výtisk ústavy, jak ho vyzval předseda Sněmovny Radek Vondráček (ANO). Platnost slibu podle odborníků tím porušena nebyla. Upozornila na to Česká televize.

Na začátku inaugurace Vondráček vyzval Zemana, aby přistoupil společně s předsedou Senátu Milanem Štěchem (ČSSD) ke stolečku, na kterém ležel výtisk ústavy, položil ruku na ústavu a přečetl slib prezidenta. Podle záběrů České televize ale Zeman ruku na ústavu nepoložil a lehce se jen o stoleček opíral. Zpaměti poté odříkal prezidentský slib.

Někdejší mluvčí prezidenta Václava Havla Ladislav Špaček  řekl, že jde pouze o tradiční formu postoje. Důležité ale podle něj, že prezident pronese slib, vloží svou ruku do ruky předsedy Senátu a stane se tak na společné schůzi Poslanecké sněmovny a Senátu. "To jsou ty atributy, které vyžaduje ústava," řekl. Položení ruky na ústavu označil pouze na tradici a tradiční záležitost. "Rozhodně to nemá legislativní důsledky," zdůraznil.

Podobný názor v České televizi vyslovil i politolog z Masarykovy univerzity Stanislav Balík, podle kterého je i přes toto pochybení slib platný. Politoložka Vysoké školy ekonomické Vladimíra Dvořáková považuje za důležité obsahové části slibu. Podle bývalého ředitele hradního protokolu Jindřicha Forejta vždy předchozí prezidenti ruku na ústavu položili. Poznamenal, že ve Spojených státech se kvůli formálním pochybením slib musel opakovat. Například bývalý prezident USA Barack Obama pro jistotu svůj slib zopakoval ještě jednou v soukromí Oválné pracovny.

Ústava pouze stanoví, že prezident se ujímá úřadu složením slibu do rukou předsedy Senátu na společné schůzi obou parlamentních komor, a obsahuje text slibu. Na prezidenta se hledí, jako by nebyl zvolen, jen v případě, že slib odmítne složit, nebo jej složí s výhradou.

 

„Prostě končíš!" Jak Babiš zachází se svými lidmi. Komentář Markéty Žižkové

Už za pár hodin bude jasno o tom, jaké složení vlády si představuje designovaný premiér Andrej Babiš. Události, které k tomuto rozzuzlení vedou, zatím nepřinesly žádné velké překvapení. Už delší dobu se spekulovalo o tom, že ministerské křeslo opustí šéfka resortu obrany Karla Šlechtová nebo ministr průmyslu Tomáš Hüner. Příznačný je ovšem způsob, kterým se o svém konci dozvěděli.

Šéfovi hnutí ANO se daří až do poslední chvíle tajit jména ministrů za ANO. Ví je Hrad a pak zřejmě několik Babišových nejbližších. K jejich zveřejnění vyzývali designovaného premiéra i sociální demokraté (kteří by jako koaliční partneři alespoň občas něco rádi věděli), na veřejnost se ale nedostala. Jak opakují členové hnutí stále dokola, své záležitosti si strana umí řešit za zavřenými dveřmi. Prostor pro úniky je minimální. Už kvůli tomu, že sami členové „této firmy“ toho ví jen pomálu a spoléhají na svého šéfa.

Link

Páteční ráno přitom opět ukázalo, jak Babiš ke svým lidem přistupuje. O svém konci v čele resortů se „nechtění“ ministři dozvěděli až dnes. Během telefonátu. A bez vysvětlení. Alespoň tak to popsala médiím Šlechtová. Telefon jí zazvonil v sedm ráno před zasedáním vlády.

4987065:article:true:true:true

O důvodech, proč už s ní Babiš není spokojený, se napsalo mnoho. Osobně jí ale prý nic nevysvětlil. „Pan předseda nic nezdůvodňuje. Prostě mi řekl, že nebudu součástí nového návrhu vlády,“ komentovala to pro média smířeně končící ministryně.

Dnes ráno se Babišovo rozhodnutí dozvěděl i šéf resortu průmyslu a obchodu. Právě okolo Hünera, potažmo obsazení významného ministerstva vedl Babiš se Zemanem spor. Už nyní – ač neznáme přesné jméno nového ministra – panují obavy z toho, jakým směrem Česko povede v důležitých rozhodnutích, jako je dostavba jaderných elektráren.

Link

Kdy se tento člověk i další „nováčci“ o své nominaci od Babiše dozvěděli, je otázka. Také jim zazvonil telefon dnes ráno?

Faktem přitom je, že i ministři, kteří odchází o „své vůli“ a rozhodnutí oznámili už před časem, to nelíčí zrovna v optimistických barvách. Ministr spravedlnosti v demisi Robert Pelikán pochopil, že se znelíbil Zemanovi mimo jiné tím, že vydal hackera Jevgenije Nikulina do Spojených států. Kritizuje i poměry v ANO a tvrdí, že jeho názory se od směřování hnutí liší. Jeho odchod z resortu v posledních dnech působí tiše. Příliš nekomunikuje. Nevyjadřuje se ani k otázkám na resort. Nejvíce by se jeho kroky daly přirovnat k vytracení, kdy za sebou jen potichu zavře dveře.

Končící ministr zahraničí Martin Stropnický si zas po letech uvědomil, že politika je vlastně špinavá hra, na kterou nemá nervy.

Link

Když se podíváme na chvilku mimo vládu – třeba na pražský magistrát – tak uvidíme Adrianu Krnáčovou, která se rozčiluje, že ji obklopuje parta neschopných lidí. Zároveň je ale jasné, že k jejímu konci vedlo i to, že ztratila Babišovu podporu.

5017080:article:true:true:true

Zpátky ke kabinetu: už v pátek večer by mělo být jasno v tom, kdo za ANO získá místo v pověstném vládním autobusu. Jedno je ale jisté už teď. Každý jmenovaný bude muset počítat s tím, že přes přátelskou atmosféru na PR fotkách hnutí, ho může kdykoliv potkat krátký telefonát: „Končíš a není ti nic do toho proč“. A to i firemní šéfové svým podřízeným vyjadřují větší porci úcty.

32744