Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Zeman při slibu nepoložil ruku na ústavu, jak ho vyzval předseda Sněmovny

Zeman při slibu nepoložil ruku na ústavu, jak ho vyzval předseda Sněmovny

Miloš Zeman při svém druhém prezidentském slibu nepoložil ruku na výtisk ústavy, jak ho vyzval předseda Sněmovny Radek Vondráček (ANO). Platnost slibu podle odborníků tím porušena nebyla. Upozornila na to Česká televize.

Na začátku inaugurace Vondráček vyzval Zemana, aby přistoupil společně s předsedou Senátu Milanem Štěchem (ČSSD) ke stolečku, na kterém ležel výtisk ústavy, položil ruku na ústavu a přečetl slib prezidenta. Podle záběrů České televize ale Zeman ruku na ústavu nepoložil a lehce se jen o stoleček opíral. Zpaměti poté odříkal prezidentský slib.

Někdejší mluvčí prezidenta Václava Havla Ladislav Špaček  řekl, že jde pouze o tradiční formu postoje. Důležité ale podle něj, že prezident pronese slib, vloží svou ruku do ruky předsedy Senátu a stane se tak na společné schůzi Poslanecké sněmovny a Senátu. "To jsou ty atributy, které vyžaduje ústava," řekl. Položení ruky na ústavu označil pouze na tradici a tradiční záležitost. "Rozhodně to nemá legislativní důsledky," zdůraznil.

Podobný názor v České televizi vyslovil i politolog z Masarykovy univerzity Stanislav Balík, podle kterého je i přes toto pochybení slib platný. Politoložka Vysoké školy ekonomické Vladimíra Dvořáková považuje za důležité obsahové části slibu. Podle bývalého ředitele hradního protokolu Jindřicha Forejta vždy předchozí prezidenti ruku na ústavu položili. Poznamenal, že ve Spojených státech se kvůli formálním pochybením slib musel opakovat. Například bývalý prezident USA Barack Obama pro jistotu svůj slib zopakoval ještě jednou v soukromí Oválné pracovny.

Ústava pouze stanoví, že prezident se ujímá úřadu složením slibu do rukou předsedy Senátu na společné schůzi obou parlamentních komor, a obsahuje text slibu. Na prezidenta se hledí, jako by nebyl zvolen, jen v případě, že slib odmítne složit, nebo jej složí s výhradou.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1