Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Zeman si sympatie nezískal. Jeho počínání ve vládní krizi kritizují i ti, co ho volili

Zeman si sympatie nezískal. Jeho počínání ve vládní krizi kritizují i ti, co ho volili

Třem pětinám lidí se nelíbí jednání prezidenta Miloše Zemana v současné vládní krizi, považují ho za špatné. Jako dobré ho označilo 32 procent lidí. Sedmatřicet procent veřejnosti se kloní k tomu, aby prezident co nejdříve odvolal ministra financí Andreje Babiše (ANO), jak mu navrhl premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD). Podle stejného množství lidí by měl s jeho odvoláním počkat na vyjádření Ústavního soudu. Vyplynulo to z aktuálního průzkumu agentury Median pro Českou televizi, která v neděli zveřejnila jeho výsledky.

Podle sociologa Medianu Daniela Prokopa je mezi kritiky Zemanova jednání v současné vypjaté situaci na české politické scéně i 43 procent lidí, kteří ho před čtyřmi lety volili v prezidentských volbách.

Obecně se k Zemanovu postoji ve vládní krizi kritičtěji staví zejména vysokoškoláci, lidé z větších měst a občané, kteří jsou k němu obecně kritičtější. Tedy obdobná skupina dotázaných jako ta, která nesouhlasí s jeho záměrem omilostnit doživotně odsouzeného vraha Jiřího Kajínka.

Sobotka návrh na odvolání Babiše odůvodnil podezřením, že se ministr financí v minulosti vyhýbal placení daní a ovlivňoval média, která vlastnil. Zeman se jeho návrhem chce ale zabývat až po svém čtvrtečním návratu z Číny. Proč ho zatím neodvolal, odůvodnil nutností vypovědět koaliční smlouvu mezi ČSSD, ANO a KDU-ČSL. Prezident se chce navíc obrátit na Ústavní soud s žádostí o výklad, zda je hlava státu za všech okolností povinna na návrh premiéra odvolat ministra.

Podle Medianu si ale jen 18 procent lidí myslí, že by Zeman neměl ministra financí odvolávat. Jejich počet se od počátku května zvýšil o sedm procentních bodů.

Median současně zjistil, že vládní krize ubírá body u veřejnosti i Babišovi. Zatímco počátkem května mu vinu na krizi přičítalo 16 procent lidí, nyní tak odpověděla čtvrtina dotázaných. Naopak Sobotka si polepšil, počátkem května ho za viníka krize označila třetina dotázaných a nyní 27 procent dotázaných.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1