Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Zeman trvá na přesunu české ambasády do Jeruzaléma. Z Trumpova rozhodnutí má radost

Zeman trvá na přesunu české ambasády do Jeruzaléma. Z Trumpova rozhodnutí má radost

Český prezident Miloš Zeman ocenil plán prezidenta USA Donalda Trumpa přesunout americké velvyslanectví v Izraeli do Jeruzaléma. Stejný krok by měly provést i Evropská unie a Česko, řekl dnes v TV Barrandov. Trump ve středu oznámil, že USA uznají Jeruzalém za hlavní město Izraele. Tuzemské ministerstvo zahraničí pak uvedlo, že Česko může o přesunu své ambasády z Tel Avivu do Jeruzaléma uvažovat až po jednání s klíčovými partnery.

Trump pověřil ministerstvo zahraničí USA, aby vypracovalo plán přemístění ambasády. Navzdory mezinárodní kritice také oznámil, že nastal čas, aby USA uznaly Jeruzalém za hlavní město Izraele. "Já mám z toho velkou radost, protože když jsem byl asi před čtyřmi roky na návštěvě v Izraeli, tak jsem říkal, že bych velmi uvítal, kdyby se česká ambasáda přesunula do Jeruzaléma," řekl dnes Zeman.

Český prezident také prohlásil, že velvyslanectví do Jeruzaléma by měla přesunout i EU. Přesun své ambasády do Jeruzaléma nevyloučilo třeba Rusko. Kritiku naopak vyvolal Trumpův krok hlavně v arabských zemích, ale také u představitelů Německa, Francie, Británie a Evropské unie. Jeruzalém, historické centrum Palestiny, považuje Izrael za svou metropoli. Palestinci žádají pro svůj budoucí stát za hlavní město východní Jeruzalém, který ale v roce 1967 obsadil Izrael. Dlouhotrvající spory o město jsou častou rozbuškou ve vzájemných vztazích.

Česká republika považuje podle tuzemského ministerstva zahraničí Jeruzalém za budoucí hlavní město Izraele i Státu Palestina. "O přesunu zastupitelského úřadu ČR z Tel Avivu do Jeruzaléma můžeme uvažovat až na základě výsledků jednání s klíčovými partnery v regionu a ve světě," uvedlo ve středu. V září šéf diplomacie Lubomír Zaorálek (ČSSD) uvedl, že koordinace je nutná mimo jiné i se samotným Izraelem a Česko zatím přesun ambasády do Jeruzaléma nechystá.

Českou politickou scénu Trumpovo rozhodnutí rozdělilo. Zástupci ODS a hnutí Svoboda přímá demokracie (SPD), které dnes ČTK oslovila, hodnotili krok kladně. Podle předsedy SPD Tomia Okamury či poslankyně ODS Jany Černochové by Česko mělo Spojené státy následovat. Místopředseda TOP 09 Marek Ženíšek v reakci ČTK napsal, že situace v regionu se tím zkomplikuje. Předseda KSČM Vojtěch Filip důrazně Trumpa kritizoval.

 

Šokující zjištění vědců: Pokud nejíte sladké, ohrožujete vlastní zdraví

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Výzkum profesora Macieje Banacha z Lodžské univerzity ukazuje, že dieta chudá na sacharidy představuje v dlouhodobé perspektivě riziko pro zdraví. Tým vědců sledoval 11 let více než 24.000 dobrovolníků, mužů i žen. Všichni drželi dietu, ale nikoli stejnou. Když vědci zjistili jejich zdravotní stav, životní styl a výživu, srovnávali rizika předčasné smrti.

Link

Účastníkům studie, kteří nejedli sacharidy, hrozilo o 32 procent vyšší nebezpečí, že zemřou o šest let dříve, než ti, jejichž strava obsahovala hodně sacharidů. Riziko, že člověk podlehne kardiovaskulární chorobě, vzrostlo o 50 procent, jestliže dotyčná osoba konzumovala málo sacharidů či dokonce žádné. U rakoviny bylo riziko o 30 procent vyšší.

Studie také ukázala, že osobám s normální váhou, které se rozhodly držet takovou dietu, hrozilo větší riziko předčasného úmrtí než lidem obézním. Výsledky se potvrdily i poté, co bylo přihlédnuto ke konzumaci alkoholu, kouření, fyzické aktivitě či chorobám jako je vysoký krevní tlak.

Podle autorů studie nejsou tyto výsledky spojeny jen s nízkým přísunem sacharidů. Souvisejí zřejmě i se zvýšenou konzumací proteinů a tuků. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) nadměrná konzumace červeného masa a uzenin bohatých na cholesterol a nasycené tuky přispívá ke vzniku některých druhů rakoviny, zejména střev a konečníku. Tyto látky mají rovněž na svědomí kardiovaskulární choroby. Navíc může hrát roli i snížená konzumace minerálních látek a vitamínů.

Link

Francouzská Národní agentura pro bezpečnost potravin (ANSES) varuje před "klinickými, biologickými a psychickými dopady" spojenými s odtučňovacími dietami. Vzhledem k nedostatku některých živin mohou nastat problémy s kostmi či s metabolismem. V dlouhodobé perspektivě tyto diety vedou k bludnému kruhu, kdy člověk znovu nabere shozené kilogramy.

Jestliže jsou diety chudé na sacharidy v krátkodobé perspektivě účinné, jsou dlouhodobě riskantní a neměly by být doporučovány, varuje profesor Banach. Je totiž důležité nevynechávat jeden druh potravy. Sacharidy, proteiny a tuky jsou pro stravování nezbytné. Podle nutričních poradců je výživová potřeba člověka pokryta, jestliže se strava skládá z asi 50 procent sacharidů, 20 procent proteinů a 30 procent tuků.

-1