Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Zeman udělil devátou milost. Příběh muže podle Hradu vybočuje tragickými okolnostmi

Zeman udělil devátou milost. Příběh muže podle Hradu vybočuje tragickými okolnostmi

Prezident Miloš Zeman omilostnil muže, který při dopravní nehodě usmrtil svou manželku a syna. Omilostněný sice nesplňuje podmínku závažného zdravotního stavu, avšak Zeman jeho další potrestání vnímá jako nadbytečné a kruté.  Odsouzený muž byl ve vězení za ohrožení pod vlivem návykové látky a za usmrcení z nedbalosti. Zeman tak udělil devátou milost.

Ovčáček uvedl, že prezident se slitoval především nad nezletilým dítětem odsouzeného, které kvůli nehodě přišlo o matku a sourozence. "Vyhověl tím jak prosbám a přáním ostatních pozůstalých, kteří nyní o nezletilého po dobu uvěznění jeho otce pečují, tak i četným přímluvám řady osob z místa bydliště omilostněného, učiněných již v průběhu trestního řízení," napsal.

Zeman přihlédl k tomu, že dopravní nehoda nezpůsobila zranění či hmotnou škodu nikomu dalšímu. Řidič před ní vedl řádný život a do vězení nastoupil dobrovolně. Milost se nevztahuje na sedmiletý zákaz řízení, který soudy muži rovněž uložily.

Mužův příběh podle Hradu vybočuje svými tragickými okolnostmi z ostatních případů. Usmrcením manželky a syna je totiž doživotně a nejpřísněji potrestán právě řidič a jeho druhý malý syn. "Z humánního hlediska se proto jakékoliv jeho další potrestání zdá jako zcela nadbytečné a z pohledu nezletilého dítěte, které uvězněním otce přišlo o svoji poslední nejbližší osobu, jako velmi kruté a navíc s trvalým negativním dopadem na jeho další psychický vývoj," vysvětlil Ovčáček.

Prezident přihlédl k tomu, že dopravní nehoda nezpůsobila zranění či hmotnou škodu nikomu dalšímu. Řidič před ní vedl řádný život a do vězení nastoupil dobrovolně. Milost se nevztahuje na sedmiletý zákaz řízení, který soudy muži rovněž uložily.

Zeman řekl před předchozími prezidentskými volbami v roce 2013, že milosti nebude udělovat s výjimkou striktně omezeného okruhu humanitárních případů. Z osmi předchozích milostí vzbudilo největší kontroverzi loňské omilostnění dvojnásobného vraha Jiřího Kajínka odsouzeného k doživotí.

Agendu milostí převedl Zeman na ministerstvo spravedlnosti, které jednotlivé žádosti posuzuje a Hradu předkládá jen ty, jež splňují Zemanem stanovené podmínky - pachatel nesmí mít na svědomí závažný trestný čin, musí mít závažné zdravotní problémy a zajištěné rodinné zázemí. Aktuální milost udělil nad rámec obvyklého postupu, ministerstvo mu tuto žádost nepředávalo, sdělila mluvčí úřadu Tereza Schejbalová.

Zemanovi předchůdci ve funkci prezidenta udělovali milostí výrazně víc. Od Václava Klause dostalo za jeho desetiletého úřadování na Hradě individuální milost 412 lidí. Václav Havel jako český prezident udělil za deset let v úřadu milost 1247 lidem, předtím jako federální prezident jich dal 601.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1