Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Zemanova letní Vysočina se letos možná nekoná: Pojede do krajů, na Slovensko i na summit v Bruselu

Zemanova letní Vysočina se letos možná nekoná: Pojede do krajů, na Slovensko i na summit v Bruselu

Prezident Miloš Zeman ještě před prázdninami navštíví Ústecký kraj. Půjde o jeho druhou krajskou cestu po znovuzvolení do funkce. Cesta je plánována na 19. až 21. června, řekl dnes ČTK prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček. V červenci se pak Zeman v rámci oslav vzniku Československa vydá se slovenským prezidentem Andrejem Kiskou na společnou cestu vlakem z Brna na Slovensko. Navštíví také začátek aliančního summitu v Bruselu.

Zeman po zvolení řekl, že bude i nadále navštěvovat kraje. Jejich pořadí chce určovat podle počtu hlasů, které v nich získal během letošní prezidentské volby. V květnu tak byl na první krajské cestě v Moravskoslezském kraji. Jako druhý pak v druhé polovině června navštíví Ústecký kraj. Poruší tak svou tradici, kdy na konci června jezdil na Vysočinu, kde následně zůstal na dovolenou na své chalupě v Novém Veselí.

Podle Ovčáčka zatím není rozhodnuto, jak bude Zeman letošní dovolenou trávit. ČTK řekl, že tradiční pobyt na Vysočině zatím nemůže vyloučit.

Na červenec má Zeman naplánováno setkání se slovenským prezidentem Andrejem Kiskou. Domluvili se na něm na první povolební zahraniční návštěvě Zemana, během níž zavítal na Slovensku na Štrbské Pleso. Jízdou historickou vlakovou soupravou si připomenou výročí vzniku Československa. Termín zatím podle ředitele zahraničního odboru Rudolfa Jindráka nebyl definitivně potvrzen. Cesta by symbolicky mohla začínat v Hodoníně, rodišti prvního československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka, a vést do slovenských Topoľčianek. Na tamním zámku Masaryk jako prezident pravidelně trávil svůj volný čas.

Zeman se také 11. července zúčastní podle Ovčáčka prvního dne jednání aliančního summitu. Hlavní představitelé zemí Severoatlantické aliance se na dva dny sejdou v Bruselu. Summit se uskuteční v nové centrále NATO.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1