Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Zemanova úderka Mynář-Kruliš tlačila na elitní policisty, aby otevřeli Kajínkův případ. Sháněli munici pro volební kampaň

Zemanova úderka Mynář-Kruliš tlačila na elitní policisty, aby otevřeli Kajínkův případ. Sháněli munici pro volební kampaň

Podle serveru iRozhlas.cz se hradní kancléř Vratislav Mynář a zástupce šéfa hradního protokolu Vladimír Kruliš před dvěma roky snažili, aby policie znovu otevřela případ odsouzeného vraha Jiřího Kajínka. Radiožurnálu to sdělily tři na sobě nezávislé policejní zdroje a zachytily to i policejní odposlechy. Hrad tak podle zdrojů chtěl rozvířit pochybnosti kolem případu, kterými by prezident Miloš Zeman mohl argumentovat, až dá Kajínkovi během předvolební prezidentské kampaně milost.

Podle požadavků Hradu měl kauzu otevřít tým Tempus, který má na starosti starší neobjasněné případy. „Přišli před dvěma lety a říkali, že pokud by Tempus, který má dobré jméno, ukázal na možné pochybnosti v případu Kajínek, vypadalo by to lépe, a pomohlo by to prezidentovi v předvolební kampani, až pustí před volbami Kajínka na svobodu,“ popsal Radiožurnálu zdroj. Policie představám Hradu nevyhověla a případ neotevřela, Miloš Zeman přesto Kajínkovi před časem milost skutečně dal.

Oba Zemanovi muži popírají, že by s policisty o případu Jiřího Kajínka vůbec jednali a odmítli se o kauze s Radiožurnálem bavit. „Strašná hloupost, nikdy jsem na tohle téma nejednal a prominutí trestu pana Kajínka nemá s volbou prezidenta nic společného,“ napsal Vratislav Mynář bez dalších podrobností. Vladimír Kruliš, o němž se v posledních dnech psalo v souvislosti s nehodou v policejním BMW, v textové zprávě radiožurnálu zase napsal, že „nic takového určitě nedělal, ani před dvěma lety, ani jindy“.

Podle serveru iRozhlas však prezidentovi muže při hovorech s policisty zcela náhodu zachytily i policejní odposlechy. V rámci kauzy Vidkun totiž dnes již zaniklý protimafiánský útvar odposlouchával tehdejšího šéfa celorepublikové kriminálky Milana Pospíška.

Štěnice pak nahrály, že po něm zástupci Pražského hradu požadovali, aby se případ Kajínek znovu otevřel. „Je tam nahrané, že to chtěl Miloš Zeman prostřednictvím Vratislava Mynáře po Milanu Pospíškovi,“ tvrdí jeden ze zdrojů obeznámených s vyšetřováním.

Popíšek kauzu nechtěl komentovat s tím, že už u policie není. Informaci popřelo i policejní prezidium, kam tým Tempus spadá. 

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1