Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Zemanovo heslo proti Drahošovi bylo povrchní a prázdné, řekl soud. Volební stížnosti ale odmítl

Zemanovo heslo proti Drahošovi bylo povrchní a prázdné, řekl soud. Volební stížnosti ale odmítl

Nejvyšší správní soud (NSS) zamítl první ze stížností na kampaň vítěze prezidentských voleb Miloše Zemana, podali ji čtyři lidé z Prahy. Prokazatelné porušení zákona, které by hrubě ovlivnilo výsledky, volební senát nezjistil. Uchopení tématu migrace ani slogan "Stop imigrantům a Drahošovi" nelze podle soudu považovat za protiprávní, byť se mnohým mohl zdát zavádějící či nepravdivý. Dalšími stížnostmi na kampaň se soud ještě bude zabývat.

Soud může zasahovat jen ve výjimečných případech, kdy jsou volební zákony porušeny ve velkém rozsahu, vysoké intenzitě a s prokázaným účinkem na volební výsledek. Jinak je nutné respektovat vůli voličů. Těžko lze prokazovat, podle čeho se voliči rozhodovali, plyne z verdiktu. Nikdo voličům do hlavy nevidí, konstatoval soudce Tomáš Langášek.

Prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček uvedl, že vyjádření soudu komentovat nebude. Stanovisko Jiřího Drahoše, Zemanova soupeře ze 2. kola prezidentských voleb, zatím není známé.

Už v minulých dnech soud postupně odmítal některé další stížnosti na volby, mj. pro předčasnost anebo kvůli tomu, že se týkaly již uzavřeného procesu registrace kandidátů. Nyní se soud poprvé vyjádřil ke kampani.

Zemanovi lze podle soudu přičítat aktivity formálně zaštítěné spolkem Přátelé Miloše Zemana. Spolek například masivně vylepoval billboardy. Volební senát považuje za krajně nepravděpodobné, že by Zeman neměl na kampaň vedenou v jeho prospěch žádný vliv.

Slogan "Stop imigrantům a Drahošovi. Tato země je naše! Volte Zemana!" označil soud za povrchní a prázdný - ovšem jako mnoho dalších volebních hesel. Personalizace a zkratkovitost je v kampaních přípustná.

Migrace patří k zásadním tématům současnosti, připomněl soud. Těžko tedy vyčítat kandidátům na prezidenta, že se k ní vyjadřují, ačkoliv její přímé ovlivnění není v kompetenci hlavy státu.

Pochopitelná je prý i snaha vymezit se právě prostřednictvím migrace vůči protikandidátovi Jiřímu Drahošovi, byť i ten se stavěl proti kvótám a jeho stanoviska byla komplexnější, neodpovídala tedy "černobílému diktátu zkratkovitého sloganu". Podle soudu ale nelze popřít, že se oba kandidáti ve stanoviscích částečně lišili.

"Hypotéza, že mnozí voliči takto vyvolané emoci podlehli a že jen v důsledku tohoto (dílčího) prvku kampaně se rozhodli hlasovat pro vítězného kandidáta, je však spekulativní a především v soudním řízení, nutně postaveném na faktech, nikoli dojmech, neuchopitelná," stojí v usnesení. Soudci zdůraznili, že volič se může nakonec rozhodnout jakkoliv, podle mnoha různých kritérií.

Lhůta pro rozhodnutí o všech volebních stížnostech končí soudcům 21. února. Zbývá jich 22 z přibližně sedmi desítek.

720p 360p
VIDEOPROFIL: 5 zlomových okamžiků v kariéře Miloše Zemana

720p 360p
VIDEOPROFIL: 5 zlomových okamžiků v kariéře Jiřího Drahoše

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1