Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Zemanovo řešení problému: Stačilo by, kdyby se Ondráček omluvil

Zemanovo řešení problému: Stačilo by, kdyby se Ondráček omluvil

Předseda KSČM Vojtěch Filip v souvislosti se změnou postoje ANO ke Zdeňku Ondráčkovi a jeho funkci předsedy sněmovní komise pro kontrolu Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS) znovu zpochybnil důvěryhodnost premiéra v demisi Andreje Babiše a jeho hnutí ANO. V komentáři zveřejněném na internetových stránkách komunistické strany se Filip ptá, kde vezme KSČM jistotu, že budoucí Babišova vláda bude realizovat to, na čem se domluví týmy obou subjektů. KSČM dosud připouštěla toleranci kabinetu, pokud bude prosazovat prvky jejího programu.

Ondráček v úterý po tlaku veřejnosti a opozice post šéfa komise opustil. Kritikům vadilo, že se před listopadem 1989 jako policista podílel na potlačování demonstrací proti komunistickému režimu. O víkendu se pro jeho konec vyslovil i Babiš, ačkoliv Ondráček byl minulý pátek zvolen i díky hlasům hnutí ANO. Filip poté v úterý konstatoval, že kvůli důvěryhodnosti ANO je možná tolerance vlády na vážkách.

Filip ve svém komentáři uvedl, že po posledních dnech sám neví, jak to s partnerstvím ANO a KSČM bude. Babiš podle něj předvedl obrat o 180 stupňů. "Rozhodnout musí kolektivní orgány strany," uvedl. Ztráta důvěry v dosavadního partnera může podle něj ohrozit variantu, že by komunisté umožnili Babišovi získat důvěru ve Sněmovně. "Rozhodně nechci vyhrožovat, to nemám ve zvyku. Nemůžeme se však tvářit, že se vůbec nic nestalo," dodal.

Filip uvedl, že o spolupráci komunisté zájem mají a rádi by se podíleli na programu budoucí vlády. "Jakou však máme jistotu, že bude budoucí vláda Andreje Babiše realizovat to, na čem se teď domluvíme? Jakou, pane předsedo Babiši? Cožpak podaná ruka pro vás nic neznamená? Osobně jsem velmi nepříjemně překvapen a opravdu mě to mrzí," konstatoval. KSČM podle něj má být rovnocenným partnerem, odpovědný a otevřený přístup pak očekává i od ANO.

Babiš České televizi řekl, že situace okolo Ondráčka byla ve Sněmovně jasná. Zopakoval, že za jeho zvolení mohly absence poslanců bývalého Demokratického bloku (ODS, KDU-ČSL, STAN, TOP 09), bez kterých by zvolen nebyl. "Komunisti říkají, že jsme nebyli korektní, ale to není pravda. Já jsem pana Ondráčka od prosince žádal, aby řekl, že ho to mrzí, že byl mladý. Ale on to neudělal," uvedl premiér.

Podle prezidenta Miloše Zemana by se problém mohl vyřešit, pokud by se Ondráček dokázal omluvit. "Podle mého mínění by stačilo, aby pan Ondráček řekl jednu jedinou větu: Byl jsem mladej, byl jsem blbej, omlouvám se, je mi to líto, promiňte," řekl Zeman v televizi Barrandov. Pondělní protesty v českých městech proti zvolení Ondráčka do čela sněmovní komise pro kontrolu GIBS podle prezidenta nebyly projevem aktivního občanství. "Rozlišujme občanský aktivismus a aktivní občanství," podotkl.

Ondráček podle šéfa komunistů čelil útokům, které směřovaly proti němu i jeho rodině. Situaci Filip připodobnil k protestům po krajských volbách v roce 2012, kdy se měla jihočeskou radní pro školství stát Vítězslava Baborová (KSČM). "Bylo jí vyhrožováno a onemocněla a funkci radní opustila, chráníc svou rodinu před fyzickým a psychickým napadáním. A ti, kteří na ni útočili, si říkali demokraté. Totéž se děje nyní," uvedl.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1