Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Zemřela Marie Jeřábková. Jedna ze sester, které přežily Ležáky

Zemřela Marie Jeřábková. Jedna ze sester, které přežily Ležáky

Ve věku 76 let zemřela v neděli zemřela Marie Jeřábková, jedna ze dvou sester Šťulíkových, které jako jediné přežily vyhlazení osady Ležáky nacisty v roce 1942. Informaci webu denik.cz potvrdila neteř Marie Jeřábkové Jarmila Doležalová mladší. Její o rok a půl starší sestra Jarmila Doležalová tak zůstala jediným pamětníkem Ležáků. Poslední rozloučení se odehraje ve čtvrtek ve 14:00 ve smuteční síni v Hlinsku.

Po atentátu československých výsadkářů na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha na konci května 1942 se v Protektorátu Čechy a Morava rozpoutal teror, kterému padli za oběť nejen jednotlivci, ale i celé vesnice. Dne 10. června 1942 vymazali nacisté z mapy středočeské Lidice a o dva týdny později, 24. června 1942, potkal podobný osud i vesničku Ležáky na Chrudimsku. Gestapo odhalilo, že parašutisté odtud udržovali vysílačkou spojení mezi domácím a zahraničním odbojem.

Dopoledne 24. června byly Ležáky, vesnice o devíti domcích, obklíčeny. Obyvatelé Ležáků byli vyhnáni z domů, ty byly vyrabovány a zapáleny. Všech 47 zatčených bylo převezeno na Zámeček do Pardubic, kde bylo v době heydrichiády popraviště. Dospělí byli zastřeleni hned, bez výslechu i bez soudu, další dodatečně zatčení byli na stejném místě zabiti později.

Celkem 11 ležáckých děti bylo odesláno do vyhlazovacího tábora v Chelmnu, kde zřejmě zemřely v plynové komoře. Relativní štěstí měla jediná dvojice holčiček, právě sester Marie a Jarmily Šťulíkových, které byly poslány na poněmčení, což jim umožnilo válku přežít. Když byly odvlečeny, jim byl jeden a dva a půl roku. Obě se vrátily do Československa v roce 1946.

Dnes je místo bývalé kamenické osady národní kulturní památkou. Správcem pietního území je Památník Lidice.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1