Žena porodila homosexuálnímu synovi vlastní vnouče. Incest, šílenství, nebo si mají i Češi zvyknout? | info.cz

Články odjinud

Žena porodila homosexuálnímu synovi vlastní vnouče. Incest, šílenství, nebo si máme zvykat?

Čechy v týdnu zastihla a někdy taky pobouřila zpráva, že se 61letá Američanka rozhodla donosit dítě svému homosexuálnímu synovi a jeho příteli. Cecile Eledgeová z Nebrasky tak porodila vlastní vnučku. Ač se někteří čtenáři nad tímto postupem pohoršovali, v zahraničí je poměrně obvyklý. Z vyjádření odborníků na lékařskou etiku, které INFO.CZ oslovilo, vyplývá, že jde o přijatelnou, nicméně mezní praxi.

Incest. Toto slovo se v kritických komentářích Čechů na sítích objevovalo pod článkem o Cecile Eledgeové asi nejčastěji. Žena se rozhodla, že odnosí a porodí dítě svému synovi Mattheowi, který je homosexuál a s partnerem Elliotem Doughertym nemají peníze na to, aby jim dítě odnosila náhradní matka. Proto se jim nabídla sama budoucí babička. Doughertyho sestra darovala vajíčka, která lékaři oplodnili Mattheowým spermatem a vložili do dělohy jeho matky. A minulý týden bez problémů a v termínu 61letá žena porodila zdravou holčičku.

Zprávu, se kterou přišla například televize BBC v úterý, zachytilo několik českých médií, která většinou plně využila 'klikací' potenciál titulku, že žena porodila vlastní vnučku, kterou zplodila se svým synem. Nabízí se to pochopitelně hned z několika důvodů, které některé čtenáře nenechají v klidu – matce bylo 61 let, odnosila dítě někomu jinému, a tím byl navíc její homosexuální syn. Kombinace těchto tří faktorů učinila zprávu výjimečnou, byť jednotlivě jde o poměrně běžné situace.

Babička a zároveň matka? V zahraničí nic tak neobvyklého

Systém náhradních matek je především v zahraničí už celkem obvyklý. Kromě toho, že ženy své dělohy „poskytují“ i cizím lidem, stává se, že takto pomáhají svým dětem i stárnoucí matky. V roce 2014 například porodila vlastní vnouče 58letá Julia Navarrová z Utahu. Její dcera s manželem se opakovaně snažili o potomka a po deseti potratech jim vlastní dítě donosila budoucí babička. V roce 2016 stejným způsobem otěhotněla 46letá Theresa Hohenhausová, která porodila dítě svojí dceři, která zůstala po leukémii neplodná. A podobné případy se pozvolna začínají objevovat i v Česku, byť stranou médií.

„Upřímná snaha 61leté Američanky pomoci svému synovi k dítěti je lidsky pochopitelná a dnes díky metodám asistované reprodukce splnitelná,“ vysvětluje pro INFO.CZ profesorka lékařské etiky Helena Haškovcová. „Z hlediska etiky je ale celý příběh mimořádně sporný. Těhotenství ženy dávno po menopauze je zatíženo četnými zdravotními riziky. Obecná strategie takzvaného dítěte na objednávku, ať homosexuálních párů, ale třeba i samostatně žijících žen, vyvolává bouřlivé diskuze. Základní problém je v tom, zda skutečně mají lékaři dělat vše, co umějí. Situace vyžaduje pravidla a některá už existují. Můj stručný názor ke konkrétní kauze: je to šílenství, současně je to ,atraktivní‘ novinářské téma, jehož zveřejnění snad přispěje k přemýšlení lidí a k respektu zákonitostí lidské reprodukce,“ dodává Haškovcová.

Že v případě Cecilie Eledgeové jde o výjimečnou souhru několika neobvyklých situací, potvrzuje i vedoucí Centra pro bioetiku při Ústavu humanitních studií v lékařství na 1. Lékařské fakultě Univerzity Karlovy v Praze Jan Payne. „Případ z Nebrasky kumuluje několik etických otázek. Je to povaha svazku mezi osobami stejného pohlaví, následně pak i možnost vychovávat v takovém svazku společně děti, dále umělé oplodnění s poskytnutím gamet blízké osoby, náhradní mateřství a konečně mateřství příbuzné osoby bez úplaty. Smísení těchto problémů je vzácné. Ten, kdo kterýkoliv z výše uvedených postupů odmítne, odmítne jistě i případ vcelku,“ uvažuje lékař a filozof a dodává, že odpor veřejnosti je tu motivovaný spíše psychologicky a to je zaměňováno se skutečnými, ryzími důvody. „Při vyřazení skrupulí se jen těžko dají najít pádné argumenty etické povahy proti kterékoliv z těchto stránek případu i proti případu jako celku. Zbývá tak leda překonat pohoršení z toho, že jde o událost vymykající se zavedeným zvyklostem,“ dodává Payne.

Tolerance Čechů stoupá. Možnost adoptovat dítě by homosexuálům dopřála polovina populace

Přestože náhradní mateřství za pomoci některého člena rodiny může stále budit rozpaky, víc Čechů možná stále udivuje skutečnost, že narozené dítě bude vychovávat stejnopohlavní pár. I v tomto ohledu se ale názorové klima v Česku mění. V roce 2005 by dle výzkumu CVVM umožnilo 38 % oslovených lidí uzavírat homosexuálům sňatek, v roce 2018 už souhlasilo 50 % respondentů. V současnosti by také 64 % lidí nemělo problém s tím, aby gayové a lesby mohli adoptovat děti svých partnerů a 48 % oslovených souhlasí, aby si homosexuálové mohli osvojit i děti z domovů a ústavů.

V roce 2016 navíc Ústavní soud přišel s přelomovým rozhodnutím, že děti si mohou adoptovat i lidé žijící v registrovaném partnerství. Má to ale háček, protože rodičem takto osvojeného dítěte se může stát pouze jeden z páru a druhý nemá k dítěti žádný legální vztah. „Byť některé duhové páry tuto možnost využívají, určitě ji nepreferují, protože nejde o společné osvojení. Za rodiče je v takovém případě zákonem uznán jen jeden 'zákonný rodič' a ten druhý 'faktický rodič' z pohledu zákona neexistuje. Jejich děti zůstávají v právní nejistotě a jsou znevýhodněny oproti dětem, které vychovávají dva manželé,“ vysvětluje Filip Milde z iniciativy Jsme fér.

Ten z páru, který není osvojitelem, tak nemá vůči dítěti žádnou odpovědnost, ale ani práva. Tato právní skulina ve vzájemných vztazích se pak nejvíce projeví v případě, kdy se pár rozejde a „faktický rodič“ tak může ztratit jakoukoli možnost kontaktu s dítětem, které dosud vychovával. V případě smrti „zákonného rodiče“ navíc dítě nepřechází do péče druhého z páru.

Čeští homosexuálové už nyní vychovávají stovky dětí. Když ale chtějí vlastní, musí lhát

I přesto ale české stejnopohlavní páry vychovávají společně více než tisíc dětí. Často to jsou potomci z předchozích vztahů, ale výjimkou nejsou ani vlastní děti pořízené ne právě podle pravidel. Cestou je například předstírání heterosexuálního partnerství při oplodnění na reprodukčních klinikách.

Možnost mít spolu legálně společné děti nezmění pravděpodobně ani možné přijetí zákona o sňatcích homosexuálů. Už nyní totiž rodinný stav v občanském průkazu „registrované partnerství“ uzavírá dveře k možnostem asistované reprodukce.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud