Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Živnostníci jsou biti na důchodech. Studie ukázala, o kolik dostávají méně než zaměstnanci

Živnostníci jsou biti na důchodech. Studie ukázala, o kolik dostávají méně než zaměstnanci

Živnostníci mají při nástupu do penze v průměru o 13 procent nižší důchod než zaměstnanci, a to kvůli nižší odvedené částce pojistného. Rozdíl by byl ještě vyšší, pokud by se peníze z důchodového systému solidárně nepřerozdělovaly. Vyplývá to ze studie o příjmech seniorů, kterou zveřejnil Institut pro demokracii a ekonomickou analýzu (IDEA) Národohospodářského ústavu Akademie věd ČR. Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) a ministerstvo práce řeší stížnosti živnostníků na malé důchody.

„Odvody pojistného a starobní důchody vypočtené pouze z poloviny ‚zisku‘ jsou příčinou nízkých důchodů OSVČ (osob samostatně výdělečně činných), a dochází tak k redistribuci od zaměstnanců k OSVČ s jinak stejnou pracovní historií. Dokumentované rozdíly v nástupních důchodech by byly vyšší, pokud by důchodový systém výrazně nepřerozděloval,“ uvádí studie.

Při zjišťování rozdílu penzí autoři počítali s důchodem zaměstnaného muže a živnostníka, kteří letos dosáhnou důchodového věku, v něm nastoupí do penze, měli průměrnou mzdu a stejnou dobu odváděli pojištění. Při nástupu do důchodu se penze liší o 13 procent. Podle dřívějších údajů ministerstva práce roční odvody průměrného zaměstnance na penzi v roce 2014 dosahovaly 76 116 korun. OSVČ v průměru za rok odvedla 32 184 korun.

Odboráři nerovnost dlouhodobě kritizují. Podle nich by se pravidla pro živnostníky a zaměstnance měla srovnat. Zástupci podnikatelů ale poukazují na to, že živnostníci mají vyšší rizika a výdaje na podnikání a jejich situace je nejistá.

ČSSZ i ministerstvo práce řeší řadu stížností na malé penze. „Čím dál tím víc se v žádostech o zmírnění tvrdosti zákona setkávám s tím, že lidé, kteří byli OSVČ a během svého aktivního života si platili úplně nejnižší odvody, najednou zjistí, že ten jejich důchod je naprosto minimální. Jestli nemají úspory, stávají se závislými na sociálních dávkách,“ řekla ČTK ministryně práce Michaela Marksová.

ČSSZ loni s důchodovým přehledem rozesílala živnostníkům i informační dopis. V něm upozorňovala na to, že při nízkých odvodech člověk ve stáří dostává od státu velmi malou penzi. Po 40 letech placení minimálního pojistného důchod činí asi 6500 korun. K získání průměrné penze kolem 11 000 korun je potřeba odvádět každý měsíc přes 6000 korun, psalo ministerstvo v listu.

„Chápu, že když je někdo drobný podnikatel, že to je velmi nejednoduché. Nicméně myslet na budoucnost je prostě potřeba. Nebo se potom musím připravit na to, že ten důchod bude skutečně minimální,“ dodala Marksová.

O tom, že živnostníci platí nižší odvody než zaměstnanci, se před nedávnem zmínil předseda Senátu Milan Štěch (ČSSD). Uvedl, že kdyby OSVČ měly stejné pojistné jako zaměstnanci, podnikání by ukončily a nechaly se zaměstnat. Firmy, které si stěžují na nedostatek sil, by tak mohly získat tisíce pracovníků, řekl Štěch. Za svá slova si vysloužil ostrou kritiku, a to od opozice i ve vlastní straně. Podobně v roce 2013 tvrdě narazil i tehdejší stínový ministr financí za ČSSD a pozdější ministr průmyslu Jan Mládek. Řekl, že živnostníci do systému sociálního pojištění nepřispívají tolik, a tak parazitují na zaměstnancích.

Podle údajů ČSSZ zálohy na důchodové pojištění muselo letos na konci března platit 663 900 živnostníků a drobných podnikatelů. Odvody do systému posílalo zhruba 4,49 milionu zaměstnanců.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1