Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Zřídit si v Praze předzahrádku je byrokratické peklo. Magistrát si sype popel na hlavu

Zřídit si v Praze předzahrádku je byrokratické peklo. Magistrát si sype popel na hlavu

Praha chce zjednodušit povolování restauračních předzahrádek. Magistrát si zpracuje interní analýzu a poté navrhne, jak by se dal v současnosti velmi zdlouhavý a složitý proces provozovatelům restauračních zařízení usnadnit. Řekla to náměstkyně primátorky pro územní rozvoj Petra Kolínská (Zelení/Trojkoalice). Otestovat nová opatření by chtěla ještě v letošní sezoně.

Na problém s povolováním předzahrádek nedávno upozornila na sociálních sítích letenská Erhartova Cukrárna, která letos kvůli různým zdržením a byrokracii bude mít zahrádku pravděpodobně až v srpnu, i když potřebné povolení začala řešit začátkem března. Podle Kolínské je to neúnosná situace a město problém začne řešit. „Nelíbí se mi, jak složité to je. Zaměstnanci města dostanou za úkol dát na jednu hromadu všechno, co o procesu vědí, a pak navrhnout, kde by ho šlo zjednodušit,“ uvedla.

Do schvalování předzahrádek je v Praze zapojena řada institucí. Jednou z možností, jak jej zjednodušit, je podle Kolínské vytvořit manuál zařízení zahrádek, které splňuje požadavky památkářů v Pražské památkové rezervaci (PPP). Provozovatelům by stačilo jej dodržet a památkáři by s k předzahrádce nemuseli individuálně vyjadřovat. „U menších posezení by mělo stačit oznámení namísto povolení, nejlépe přes web,“ doplnila náměstkyně.

Navržená opatření chce podle Kolínské Praha vyzkoušet ještě v této sezóně, pravděpodobně v některé z okrajovějších městských částí. „Když nebudou vznikat nepříjemnosti, tak by se to mohlo v příštím roce uplatnit i jinde,“ uvedla.

Nové předzahrádky se povolují na základě smlouvy s Technickou správou komunikací (TSK), předjednány však musí být s městskou částí. Provozovatel platí jak městu, tak místní radnici. Poplatky městské části se podle lukrativnosti lokality pohybují mezi deseti a 60 korunami za metr čtvereční a den. Poplatek TSK město určuje ve stejné výši, jako ten městské části.

V oblasti PPP si musí provozovatelé navíc nechat vybavení předzahrádky schválit magistrátními památkáři a musí dodržovat pravidla pro jejich provedení. Nesmí například mít pódium, podlahu ani žádnou ohradu, nesmí být zastřešená a zakázán je plastový nábytek. PPP kromě celé Prahy 1 a většiny Prahy 2 zahrnuje i části Prahy 3, Prahy 4, Prahy 5, Prahy 6 a Prahy 7.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1