V Česku se v posledních měsících intenzivně řeší kvalita vzdělávacího systému i školské osnovy. Někteří ovšem volají po tom, že by tuzemské děti měly mít pro vzdělávání více možností a pokud rodiče uznají za vhodné, do školy by vůbec nemusely a vzdělávaly by se na základě toho, co je zaujme. O fenoménu takzvaného unschoolingu Blesk zprávy mluvily s Annou Třešňákovou z organizace Svoboda učení.
Může vámi prosazovaná podoba vzdělávání fungovat i v rodinách, které na děti nemají tolik času, a dětem by se v nich nemuselo dostávat tolik podnětů?
Podobný argument byl již proti domácímu vzdělávání a ukázalo se, že je lichý. Podobně, jako vzdělávání sebeřízené, je náročnější, protože vyžaduje od všech aktérů aktivnější přístup k životu. Svoboda s sebou nese stejnou měrou i odpovědnost - za svůj život a tedy za své jednání a jeho důsledky. A proto není pro každého. Rodiny, které v tomto směru proaktivní nejsou, proto podobné přístupy většinou vůbec nezajímají.