Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Zrušme povinnou školní docházku, vyzývá aktivistka. Pokud děti na základku nechtějí, ať nechodí

Zrušme povinnou školní docházku, vyzývá aktivistka. Pokud děti na základku nechtějí, ať nechodí

V Česku se v posledních měsících intenzivně řeší kvalita vzdělávacího systému i školské osnovy. Někteří ovšem volají po tom, že by tuzemské děti měly mít pro vzdělávání více možností a pokud rodiče uznají za vhodné, do školy by vůbec nemusely a vzdělávaly by se na základě toho, co je zaujme. O fenoménu takzvaného unschoolingu Blesk zprávy mluvily s Annou Třešňákovou z organizace Svoboda učení.

Může vámi prosazovaná podoba vzdělávání fungovat i v rodinách, které na děti nemají tolik času, a dětem by se v nich nemuselo dostávat tolik podnětů?

Podobný argument byl již proti domácímu vzdělávání a ukázalo se, že je lichý. Podobně, jako vzdělávání sebeřízené, je náročnější, protože vyžaduje od všech aktérů aktivnější přístup k životu. Svoboda s sebou nese stejnou měrou i odpovědnost - za svůj život a tedy za své jednání a jeho důsledky. A proto není pro každého. Rodiny, které v tomto směru proaktivní nejsou, proto podobné přístupy většinou vůbec nezajímají.

Kdyby nebyla školní docházka povinná a nebylo definované povinné kurikulum, v první řadě by se stejně příliš mnoho nezměnilo. Jistě devadesát procent lidí by zůstalo u toho, co znají. Dále by využívali veřejných škol. Jediné, co by se změnilo, by bylo to, že pár lidí by si vzdělání řešilo jinak.

Tato otázka, samozřejmě, souvisí obecněji s veškerým „vynuceným zachraňováním lidí“. Pokud není pomoc vyžádaná, tak nefunguje. Stejně jako nařízená solidarita a vynucená slepá poslušnost nemohou být ctností.

Vzdělávání na základě zvídavosti si dokáži představit u malých dětí, kterým zvídavost nechybí. Co ale s „problémem otráveného puberťáka“, kterého nezajímá vůbec nic?

Člověk je zvídavý. Rodí se tak. Neustále se učí. Učení se je totiž základním mechanismem k přežití.

Je otázka, proč je „puberťák“ otrávený. Možná proto, že by se v tomto období potřeboval věnovat úplně jiným věcem, než jsou lišejníky? Puberta je velmi zlomová a náročná vývojová fáze. Každý se snaží definitivně přerodit z toho, kdo byl součástí svých rodičů, v samostatnou a autonomní bytost. Hledá si své místo v životě, potřebuje řešit praktické věci, být v interakci s reálným světem.

A možná také kvůli tomu, že po mnoha letech nuceného vzdělávání a plnění vůle jiných lidí, nemá pocit, že by měl život ve svých rukou a mohl ho reálně nějak zásadněji ovlivňovat. Že takováto nízká míra uvědomění vlastní účinnosti vede k frustraci a dlouhodobě deprivaci - to je první lekce psychologie. V čem má dítě svobodu? Kde může rozhodovat o svém těle, o sobě a své integritě? Komu patří? Není to jen důsledek předcházejícího, že „puberťák“ ztrácí chuť a motivaci k čemukoli, co by ho jinak třeba i bavit mohlo?

Přitom dnes se po lidech v tomto věku vyžaduje, aby se poprvé výrazněji rozhodli, jak chtějí dál pokračovat například tím, že si vyberou, kam půjdou na střední školu.

Jistě - a v tom je ten problém. Proklamace je, že se chce, abychom byli schopni nějakého sebeuvědomění, vlastního postoje a názoru, abychom byli schopní kriticky myslet. Představte si ale, že to všechno chcete znenadání po člověku, který o sobě v posledních deseti letech nerozhodoval vůbec nebo rozhodoval jen velmi málo.

Velmi často tak lidé v tomto věku netuší, kdo vlastně jsou, v čem jsou skutečně dobří, co by je mohlo bavit - protože nedostali příležitost zkusit si žít vlastní život, objevovat, experimentovat, poznávat milión a jednu možnost. Znám mnoho lidí v tomto věku, kteří říkají: „Já nevím, jakou školu si mám vybrat, co dělat dál - nepoznám, co fakt chci, protože mě vždycky ke všemu někdo dovedl.“

Pokračování rozhovoru na Blesk.cz

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1